Kvantum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{subst:subpahýl}}
Nové podle enwiki místo SP
Řádek 1:
'''Kvantum''' ([[latina|lat.]] ''quantum'', kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“ Zvláštní význam získal pojem kvantum v moderní [[fyzika|fyzice]], kde znamená elementární, dále nedělitelné množství. Na tom jsou založeny současné [[kvantová teorie|kvantové teorie]].
{{Subpahýl/dne|20100911092008}}
'''Kvantum''' označuje:
♦ obecně: množství, počet
♦ ve vědě: elementární množství
 
== Ve fyzice ==
'''Kvantum''' je základní pojem '''[[Kvantová fyzika|kvantové fyziky]]'''.
Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální veličiny nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž [[kvantování|kvantované]]. Příkladem může být [[foton]] jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný [[elektron]] v klidu jako jednotka hmoty.
 
V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik [[Julius von Mayer]] a [[Hermann Helmholtz]]. [[Max Planck]] si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.<ref>M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: ''Annalen der Physik'' 309 (1901), str. 564-566. </ref>, Problém „záření černého tělesa“ zkoumal také německý fyzik Philipp Lenard a roku 1905 publikoval [[Albert Einstein]] článek „O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“, kde vyslovil [[hypotéza|hypotézu]], že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.<ref>A. Einstein, Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf. In: ''Annalen der Physik'' 17 (1905), str. 132-148.
</ref> Za tyto objevy obdrželi Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu]].
 
== Předchůdci ==
[[Aristotelés]] přesně rozlišil věci počítatelné a oddělené od měřitelných a spojitých <ref>''Metafysika'' 1020a. </ref> a kvantitu pokládal za samostatnou kategorii, což [[stoicismus|stoikové]] popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník [[Lucretius Carus]] v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například [[Francisco Suarez]], podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. [[René Descartes]] se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista [[Pierre Gassendi]].<ref>Ritter-Gründer, heslo Quantität.</ref> Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu ([[Henri Becquerel]], 1896).
 
 
==Odkazy==
===Literatura===
* Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792-
===Reference===
<references/>
===Související články===
* [[Kvantová teorie]]
* [[Kvantová teorie pole]]
* [[Kvantová elektrodynamika]]
 
{{překlad| jazyk = en| článek = Quantum|revize=250919896}}
 
[[Kategorie:Fyzikální pojmy]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
 
[[ar:كم (فيزياء)]]
[[be-x-old:Квант]]
[[bs:Kvant]]
[[bg:Квант]]
[[ca:Quàntum]]
[[de:Quant]]
[[et:Kvant]]
[[el:Κβάντο]]
[[en:Quantum]]
[[es:Cuanto]]
[[eo:Kvantumo]]
[[fa:کوانتم]]
[[fr:Quantum]]
[[gl:Quanto]]
[[ko:양자 (에너지)]]
[[hr:Kvant]]
[[it:Quanto]]
[[ht:Kwantòm]]
[[lv:Kvants]]
[[lt:Kvantas]]
[[hu:Kvantum]]
[[mk:Квант]]
[[nl:Kwantum]]
[[ja:量子]]
[[no:Kvant]]
[[pl:Kwant]]
[[ro:Cuantă]]
[[ru:Квант]]
[[sq:Kuanti]]
[[sk:Kvant]]
[[sl:Kvant]]
[[sr:Квант]]
[[fi:Kvantti]]
[[sv:Kvantum]]
[[uk:Квант]]
[[fiu-vro:Kvant]]
[[zh:量子]]