Politicky se Koerber řadil mezi [[Německá liberální strana|německé liberály]]. Jeho první vláda byla úřednickou. OÚsilí o udržení celistvosti země seprostřednictvím nesnažil[[Jazyková jakonařízení|regulace jehojazykových poměrů]] narazilo na bouřlivý předchůdceodpor [[Kazimír BadeniMladočeši|Badenimladočechů]], vkteří oblastizahájili zákonné[[obstrukce|obstrukci]] v [[JazykováŘíšská nařízenírada (Rakousko)|regulace jazykovýchříšské poměrůradě]],alea ta musela být pro násilnosti a ničení vybavení uzavřena. Cíle se proto poté snažil dosáhnout hospodářskou integrací Předlitavska, především budováním společné infrastruktury ([[kanál Dunaj-Odra-Labe]], budování železnic). Vypracoval také návrh správní reformy a připravil systém sociálního zákonodárství. Snažil se o uvolnění hlasovacího práva a značně zmírnil letitou perzekuci [[sociální demokracie]]. Uvolnil také tiskovou [[Cenzura|cenzuru]], odpor tisku byl však jednou z hlavních příčin, proč se tyto záměry nepodařilo prosadit v parlamentu. Přes pouhé dílčí úspěchy znamenal jeho pětiletá vláda určitou konsolidaci předlitavské exekutivy, kde se střídalo i několik ministerských předsedů během jednoho roku. Nedokázal však řešit národnostní problémy, které blokovaly i činnost říšské rady. Ministry bez porfeje ("krajánky") v jeho vládě byli [[Antonín Rezek]] a [[Antonín Randa]], ministrem financí byl známý ekonom [[Eugen Böhm von Bawerk]].
V druhém funkčním období bylo jeho úkolem zmírnit autoritářskou atmosféru nastolenou jeho zavražděným předchůdcem Stügkhem. Krátce po jeho nástupu však zemřel císař František Josef I. a pro neshody s jeho nástupcem Karlem I. podal Koerber demisi.
