Dálkově ovládané zabezpečovací zařízení: Porovnání verzí

'''Dálkově ovládané zabezpečovací zařízení''' (zpravidla se používá zkratka DOZ) je řídicí systém, kterým se dálkově ovládá [[železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovací zařízení]] v několika [[železniční stanice|železničních stanicích]] současně. Tyto stanice zpravidla leží na jedné trati, nebo jsou součástí jednoho [[železniční uzel|železničního uzlu]]. Zvláštním typem dálkového ovládání je ovládání staničního zabezpečovacího zařízené jedné stanice ze sousední stanice, toto však zpravidla nebývá označováno za DOZ.

Mezi hlavní výhody DOZ patří úspora pracovních sil, kdy jeden [[dispečer DOZ]] dokáže nahradit několik [[výpravčí]]ch a zvýšení kvality řízení provozu vlaků[[vlak]]ů. Dispečer DOZ má totiž mnohem výrazně lepší přehled o provozní situaci na řízené trati než je tomu u výpravčích ovládajících izolované stanice. Dispečer DOZ tak dokáže s větším předstihem odhalit možné kolizní situace a přizpůsobit tomu řízení provozu.

Hlavní nevýhodou DOZ je výrazně nižší počet provozních zaměstnanců přímo ve stanicích, což může přinášet problémy při poruchách samotného DOZ, staničního a [[traťové zabezpečovací zařízení|traťového zabezpečovacího zařízení]] i dalších zařízení nesouvisejících přímo s řízením provozu. Z tohoto důvodu musí být u DOZ kladen velký důraz na minimalizaci počtu poruch a zároveň musí být přijata taková opatření, aby v případě, že už k takovým poruchám dojde, byl jejich vliv na plynulost provozu minimalizován.

První tratí na území dnešního Česka ovládanou DOZ se 6. 7.července 1967 v 11:15 stala [[Železniční trať Beroun - Plzeň - Cheb|trať Plzeň - Cheb]]. Jedná se o dálkové ovládání typu ČDC-M ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Ovládací pracoviště je umístěno v Plzni v budově v Purkyňově ulici. Na tomto pracovišti je světelná deska se schématem celé trati a dvěma ovládacími stanovišti, odkud probíhá stavěni jízdních cest pomocí číslicové volby. Všechny stanice na trati je možné ovládat také místně z ovládacích stolů náhradní obsluhy, umístěných v každé stanici. Bez větších změn tento systém funguje dodnes (bohužel už jenom na traťovém úseku Svojšín - Ošelín - Pavlovice, ostatní traťové úseky jsou již osazeny novým zabezpečovacím zařízením typu ESA 11 s JOP), v souvislosti s modernizací trati Plzeň - Cheb, bude během modernizace současné dálkové ovládání ČDC-M sneseno a nahrazeno elektronickým stavědlem ESA 11 s JOP. Všechny stanice na trati budou postupně při rekonstrukci do tohoto elektronického stavědla zapojovány, současně modernizací projde i současné ovládací pracoviště DOZ v Plzni, kde bude také namontována nová technologie (ESA 11 s JOP), po dokončení rekonstrukce celého úseku z Plzně do Chebu, budou opět všechny stanice na trati řízeny (ovládány) dispečerem z Jednotného obslužného pracoviště v Plzni. Bohužel montáž nového zabezpečovacího zařízení ESA 11 s JOP sebou přináší i jednu nemilou věc, a to zrušení veškerého personálu v jednotlivých stanicích. Po dokončení optimalizace budou všechny stanice dálkově obsluhovány dispečerem DOZ Plzeň, a všechny stanice (kromě stanic Planá u Mar. Lázní, a Mariánských Lázní) zůstanou již bez místní obsluhy, než jak tomu bylo doposud, protože ruské zařízení ČDC-M, neumožňovalo vlakovému dispečerovy v Plzni nouzově obsluhovat přejezdy, na vjezdových a odjezdových návěstidlech obsluhovat přivolávací návěst a dále neumožňovalo dispečerovy dálkově řídit posun v jednotlivých stanicích. Současné zařízení ESA 11 s JOP již umožní dispečerovy plnou obsluhu stanice se vším všudy. Proto již ve stanicích nebude potřeba zaměstnávat nouzovou obsluhu. Pouze v Plané a Mariánských Lázní bude i na dále nepřetržitě sloužit pohotovostní výpravčí (jako záloha pro případ mimořádné události).

Na pracovišti DOZ Praha-Holešovice bylo původní ovládání číslicovou volbou v roce 1994 nahrazeno ovládáním s využitím počítače (tehdy se jednalo o řídící počítač PC [[Intel 80486|80486]]/66 MHz), kdy reliéf kolejiště byl zobrazen na monitoru počítače a stavění jízdních cest probíhalo prostřednictvím [[Počítačová myš|myši]].

O uplatnění DOZ bylo rozhodnuto až při stavbě [[Druhý železniční koridor|2. koridoru]] Břeclav - Petrovice u Karviné, ale byl zvolen takový způsob řízení, kdy je z jednoho řídícího centra řízeno vždy jen několik nepříliš vzdálených stanic (tj. řízená stanice + jedna až tři další). Vůbec prvním úsekem na 2. koridoru řízeným pomocí DOZ se stal úsek Moravský Písek - Hodonín (mimo). V tomto úseku byly z řídící stanice Moravský Písek dálkově ovládány stanice Bzenec přívoz a Rohatec. Postupně byla takováto ostrovní DOZ zřízena v podstatě na celém 2. koridoru. V roce 2006 pak proběhlo postupné přepnutí celého 100 km dlouhého úseku Břeclav (mimo) - Přerov (mimo) na dálkové řízení z řídícího centra DOZ Přerov.

Dalším ucelenou tratí, kde je v činnosti moderní DOZ je [[Železniční trať České Budějovice - Summerau|trať České Budějovice - Horní Dvořiště]] (57 km).

Vedle hlavních tratí se DOZ postupně prosazuje i na méně důležitých celostátních tratích i na tratích regionálních. Systém [[Remote 98]] vyvinutý společnosti [[AK signal]] byl prvním systém, který byl - vedle diagnastických úloh - použit pro dálkové ovládání méně důležitých tratí. Vůbec poprvé byl nasazen na [[Železniční trať Karlovy Vary - Mariánské Lázně|trati Karlovy Vary dolní n. - Mariánské Lázně]], kde je z dispečerského pracoviště Bečov nad Teplou ovládáno celkem pět dopraven vybavených [[samovratná výhybka|samovratnými výhybkami]]. Podobné aplikace byly později zprovozněny např. v úsecích Blatno u Jesenice - Kryry, Kravaře ve Slezsku - Hlučín, Frýdlant nad Ostravicí - Ostravice a Senice na Hané - Kostelec na Hané.