Časový paradox: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
neencyklopedické experimenty
m typo
Řádek 7:
Právě časové paradoxy jsou hlavním [[argument]]em těch lidí, co cesty časem do minulosti odmítají. Jejich odpůrci ale přesto tvrdí, že takové paradoxy nejsou možné. Obhajují se tím tvrzením, že když někdo do minulosti cestuje, prostě nemůže sám sebe zabít, i kdyby sebevíce chtěl. Naopak teoretický cestovatel svým chováním vše uvede do stavu, v němž se bude budoucí svět nacházet – cesta v čase nic nezmění, protože se už odehrála a stav budoucnosti, ze které cestovatel přicestoval, je výsledkem minulosti včetně akcí, které v minulosti udělal. [[Novikův princip sebekonzistence]] to vysvětluje tak, že pravděpodobnost jakékoliv události, která by (díky cestování časem) vedla k paradoxu, je nulová.
 
Alternativou je vysvětlení s pomocí [[paralelní vesmír|paralelních vesmírů]], podle kterých vlastně necestujete do minulosti, ale jen do světa, který je naprosto shodný s vaší minulostí v okamžiku, kdy do něj vstoupíte. Změny, které provedete, pak nemůžounemohou ovlivnit vaší vlastní minulost, protože ta zůstane v původním světě. Variantou je, že skutečně vstoupíte do minulosti, ale způsobíte tím rozdělení časové linie – vzniknou dva vesmíry, jeden původní a druhý s vašimi změnami.
 
Nebo též pokud cestovatel udělal chybu a poté se jí přesunem v čase pokusil napravit. Předpokládejme, že by ji napravil. Nikdy by se nestala, tudíž by nemusel cestovat v čase. Tudíž by mu nic nezabránilo, aby tu chybu udělal. Tudíž by ji udělal a pak by ji napravil…