Osmansko-uherské války: Porovnání verzí

'''Osmansko-uherské války''' byla série [[válka|válečných konfliktů]] mezi [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[Uhersko|Uherským královstvím]]. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí [[Gallipoli|Galipole]] a [[bitva na Kosově poli|bitvě na Kosově poli]], Osmanská říše zahájila [[expanze Osmanské říše na Balkán|dobývání Balkánu]]. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl [[Uhersko]] k válce proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]].

Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k [[Varna|Varně]], i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmané [[obléhání Bělehradu|poraženi u Bělehradu]], poté co [[Pád Konstantinopole|dobyli Cařihrad]]. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu ale Osmané nakonec dosáhli trimfu když Moldávie a Bělehrad padli [[Bayezid II]] a [[Suleiman]]. V roce [[1526]] Osmané porazili uherská vojska v [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] vedená králem [[Ludvík Jagelonský|Ludvíkem Jagelonským]], jež zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách [[občanská válka]] a Uhry byli nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělili na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.