Verze z 7. 6. 2010, 20:22 editovat K123456 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 18 455 editací m mezery ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 6. 2010, 14:52 editovat zrušit editaci Chmee2 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 274 editací pár úprav Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Image:Strakova_akademie.jpg\|thumb\|Strakova akademie]] '''Strakova akademie''' je [[Eklekticismus\|eklektická]] novobarokní<ref name="vlada">{{Citace elektronické monografie '''Strakova akademie''' je [[Eklekticismus\|eklektická]] budova na levém břehu [[Vltava\|Vltavy]] na [[Malá Strana\|Malé Straně]] v [[Praha\|Praze]]. Byla vystavěna v letech [[1891]]–[[1896]] podle návrhů architekta [[Václav Roštlapil\|Václava Roštlapila]]. Pod kupolí jsou umístěny sochy od [[Josef Maudr\|Josefa Maudra]]. Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty. V současnosti je sídlem vlády [[Česká republika\|České republiky]].▼ \| titul = Navštivte Strakovu akademii - sídlo vlády ČR a Úřadu vlády ČR \| url = http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/strakova-akademie/navstivte-strakovu-akademii-21411/ \| datum přístupu = 2010-6-10 \| vydavatel = Vláda ČR ▲~~'''Strakova akademie''' je [[Eklekticismus\|eklektická]]~~}}</ref> budova na levém břehu [[Vltava\|Vltavy]] na [[Malá Strana\|Malé Straně]] v [[Praha\|Praze]]. Byla vystavěna v letech [[1891]]–[[1896]] podle návrhů architekta [[Václav Roštlapil\|Václava Roštlapila]].<ref name="vlada"/> Pod kupolí jsou umístěny sochy od [[Josef Maudr\|Josefa Maudra]]. Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty.<ref name="vlada"/> V současnosti je sídlem vlády [[Česká republika\|České republiky]]. K budově Strakovi akademie patří i zahrada vybudovaná pod dohledem [[František Thomayer\|Františka Thomayera]].<ref name="vlada"/> == Historie == Řádek 6 ⟶ 13: Název Strakově akademii dal císařský tajný rada hrabě Jan Petr [[Strakové z Nedabylic\|Straka z Nedabylic]]. Ten roku [[1710]] odkázal svůj majetek ke zřízení akademie pro nemajetné syny české šlechty. Administrativní zásahy [[Vídeň\|vídeňské]] vlády však naplnění hraběcí závěti ztížily. Z odkázaných finančních prostředků byli podporováni šlechtičtí stipendisté, ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem [[19. století]]. Budova byla navržena architektem Václavem Roštlapilem. Stavba v prostorách bývalé [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitské]] zahrady probíhala 5 let ([[1891]]–[[1896]]) a její výměry dosáhly 4 000 m<sup>2</sup>. Přilehlá zahrada má dalších 17 000 m<sup>2</sup>. Náklady spojené s výstavbou přesáhly jeden milion tehdejších korun. V [[přízemí]] budovy byly umístěny [[Studovna\|studovny]], [[kancelář]]e správy, slavnostní síň a [[kabinet]]y se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno [[student]]ům. Nacházely se zde nejen studovny, ale zejména [[ložnice]] a domácí [[kaple]]. Kromě toho byla budova vybavena [[Ústřední topení\|ústředním topením]], [[lázně]]mi s [[bazén]]em, letní a zimní [[Tělocvična\|tělocvičnou]], šermírnou a vlastní [[Nemocnice\|nemocnicí]]. Řádek 14 ⟶ 21: Po prvních dvou letech fungování akademie zde vniklo i vlastní česko-německé [[gymnázium]]. V průběhu [[První světová válka\|první světové války]] připadla akademie [[Červený kříž\|Červenému kříži]], který zde zřídil nemocnici s celkovými 470 lůžky. Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje. Po zrušení nemocnice se se vznikem [[Československo\|Československa]] v roce [[1918]] ve Strakově akademii zásadně změnily poměry, jelikož nová republika potřebovala prostory pro úřadování a došlo současně k zániku šlechtických titulů.<ref name="vlada"/> Do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy (Ministerstvo pro zásobování lidu, Ministerstvo národní obrany a Statistický úřad). Větší část budovy připadla Ústřednímu svazu československého studentstva, který zde umístil akademickou knihovnu a, všestudentský archiv a později Akademický dům.<ref name="vlada"/> Po formální stránce patřila budova stále [[Strakova nadace\|Strakově nadaci]], která vybírala od všech těchto institucí symbolický nájem a nesla náklady na opravy a údržbu a to až do zrušení Strakovy nadace, o níž rozhodl Zemský úřad [[25. květen\|25. května]] [[1938]]. VOd ~~době~~dubna ~~[[nacismus\|nacistické]]~~1939 ~~okupace~~začala ~~budova~~Strakovu ~~sloužila~~akademii ~~jako sídlo~~využívat tehdejší ~~[[protektorát]]ní~~protektorátní ~~vlády~~vláda.<ref name="vlada"/> V této době ([[1939]]–[[1941]]) proběhly v budově velké stavební úpravy, jež provedl [[Ladislav Machoň]]. Tyto úpravy předznamenaly poválečné využití celého objektu. V lednu [[1942]] získal prostory akademie [[Říšský soud]] po vynuceném prodeji ze strany Němců.<ref name="vlada"/> Po válce (od [[15. květen\|15. května]] [[1945]]) sloužil celý objekt vládním účelům. Akademie se stala sídlem Úřadu předsednictva vlády s prvním československým poválečným premiérem [[Zdeněk Fierlinger\|Zdeňkem Fierlingerem]]. Takto sloužila az do rozpadu [[Československo\|Československa]]. Řádek 69 ⟶ 76: == Další fotografie == {{commonscat\|Strakova akademie}}▼ <gallery> Soubor:Praha Strakova akademie.jpg\| Řádek 75 ⟶ 82: </gallery> == Odkazy == ▲{{commonscat\|Strakova akademie}} {{Geo cz\|50\|05\|31\|14\|24\|41}} === Reference === <references /> === Externí odkazy === * [http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/strakova-akademie/navstivte-strakovu-akademii-21411/ Strakova akademie na stránkách Vlády ČR] [[Kategorie:Vlády České republiky]] [[Kategorie:Novobarokní stavby]]

Strakova akademie: Porovnání verzí