Ján Botto: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: uk:Ян Ботто |
m WikiCleaner 0.99 - Opraveny odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 7:
Po studiích v [[Levoča|Levoči]] se Botto rozhodl pro tehdy méně typické zaměstnání, [[inženýr]]-zeměměřič. Studium začal v [[Pešť|Pešti]] roce [[1847]] a zapsal se na zdejší techniku. Za revolučních okolností pohotově přeložil [[báseň]] ''Nemzeti dal'' (slovensky: ''Národná pieseň'') a dal jí název ''Pochod''. Báseň měla velký úspěch a šířila se v opisech, dokud ji nezabavila uherská [[policie]]. Ale jejího [[překladatel]]e naštěstí policisté nenašli, odešel na nějakou dobu zpět do svého rodiště. Ján Botto jezdil na prázdniny domů za otcem. Během prázdnin v roce [[1850]] se vydal na praxi ke krajskému zeměměřičovi Ladislavovi Horváthovi do [[katastr]]u obcí [[Ožďany]] a [[Husiná]]. Pokračoval v letním [[semestr]]u [[1851]] a složil [[rigorózum|rigorózní]] zkoušky a oprávněně získal titul.
V roce [[1853]] byl na podkladě řádné smlouvy přijat k zeměměřičskému podnikateli Františku Filovi na práce v [[Turiec (region)|Turci]], jimiž se Ján Botto zabýval v [[Martin (město)|Martin]]ě až do ukončení prací v roce [[1854]]. Poté následuje dlouhá doba nezaměstnanosti. Tato doba působí na Jána Bottu velmi špatně, a proto už v roce [[1855]] utíká k [[inženýr]]ovi Bauerovi do [[Zvolen|Zvolenu]]. Zde pobývá do června a od prvního srpna [[1856]] pracuje u Jána Luptáka až do roku [[1858]]. Ján Botto usiloval o zaměstnání na správě dolů, lesů a majetku v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]], ale nebyl zde úspěšný. Znovu pobývá v [[Martin (město)|Martin]]e až do roku [[1860]]. Začátkem roku přebírá v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] samostatné práce správy [[katastr]]ů obcí [[Počúvadlo]], [[Dekýš]], [[Vysoká (Banská Bystrica)|Vysoká]], [[Banský Studenec]], [[Žakýľ]], [[Teplá (Banská Bystrica)|Teplá]] a v okolí [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnice]]. Od prvního května zde bydlí a setkává se zde se svým dávným kamarádem a spolužákem z [[Levoča|Levoče]] [[Pavol Dobšinský|Pavlem Dobšinským]],
který působí jako [[profesor]] na štiavnickém [[lyceum|lyceu]]. Dva horliví členové levočské Jednoty se po letech srdečné korespondence opět setkávají. [[Pavol Dobšinský]] začal vydávat časopis [[Sokol (časopis)|Sokol]]. Ale ke zklamání obou přátel [[Pavol Dobšinský]] po dvou školních rocích odchází na venkovskou chudobnou faru.
Řádek 13:
== Charakteristika ==
Ján Botto patří společně se [[Samo Chalupka|Samo Chalupkou]], [[Andrej Sládkovič|Andrejem Sládkovičem]] a [[Janko Kráľ|Janko Kráľem]] mezi nejvíce vynikající slovenské poety z období literárního [[romantismus|romantismu]]. Byl nejmladším [[Štúrovci|štúrovským]] básníkem, jako jediný z nich nestudoval v [[Bratislava|Bratislavě]], nezúčastňoval se práce ''Ústavu řeči a literatury československé'' a ani není známo, zda se někdy s [[Ľudovít Štúr|Ľudovítem Štúrem]] osobně setkal. Setkal se však s myšlenkami [[Bratislava|bratislavské]] mládeže v [[Levoča|Levoči]] pod vedením [[Ján Francisci-Rimavský|Jána Francisciho]] a svými díly se zařadil mezi nejlepší básníky [[Ľudovít Štúr|Štúrovy]] básnické školy. Celý život sledoval pozorně slovenské národní a kulturní úsilí a podporoval je. Agitoval a sbíral peníze na [[Matica slovenská|Matici slovenskou]]. Příspěvkem dvě stě zlatých se stal zakladatelem a patronem [[
== Vliv štúrovců ==
Řádek 64:
* ''12. január 1870 ''
* ''Vrahom''
* vítal ''Memorandum'', založení MS, Knihtiskařského učeného spolku, pozdravil Slovanský sjezd v [[Moskva|Moskvě]], vyslovil rozhořčení nad uzavřením slovenského gymnázia v [[Revúca (město)|Revúci]]
=== Skladby ===
| |||