Alexandr Karađorđević: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Související články: + linkace článečku
→‎Vláda: linky + vsuvka + 1x chybí zdroj
Řádek 42:
== Vláda ==
 
Díky nespokojenosti s protureckou vládou [[dynastie Obrenovićů]], byl po jejich sesazení [[14. září]] [[1842]] srbským národním shromážděním (Skupišinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr začal reformy a založil řadu nových institucí - například zdokonalení právního systému, budování pošt a telegrafů - s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku. {{chybí zdroj}}
 
Během [[Maďarská revoluce|maďarské revoluce]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] v roce [[1848]], kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplívá z národně-politického hnutí v roce [[1848]], knížeti Alexandrovi šlo o pan-slavistickou[[Panslavismus|panslavistickou]] myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "[[Velké Srbsko|Velkého Srbsk]]a".
 
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđevič dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila svoláním Národního shromáždění (Skupišiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci [[1858]], která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrénović]].