Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR: Porovnání verzí

V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|prvních parlamentních]] volbách obdržela DSAP téměř 590 000 hlasů, což činilo přes 43,5 % německých hlasů a 11,1 % všech československých hlasů a 31 mandátů. Strana se tak stala třetím nejsilnějším subjektem na území celé země. I když strana dále trvala na negativním postoji k ČSR, pojaté jako dominantně český stát s tzv. menšinami, zabránila ústavní krizi: umožnila vznik první vlády, když při hlasování o důvěře nové vládě opustili poslanci této strany sněmovnu a umožnili tak těsné zvolení.

 

Stejně jako [[Česká strana sociálně demokratická|Česká sociální demokracie]] doplatila na rozkol ve straně. [[Komunismus|Komunistické]] křídlo opustilo stranu v [[leden|lednu]] roku [[1921]], poté co prohrálo boj o vedení strany. Z tohoto proudu poté vznikla tzv. německá sekce [[Komunistická strana Československa|KSČ]], která se poté stala součástí sjednocené komunistické strany. Na to doplatila strana při [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|druhých]] volbách roku [[1925]]. Volební výsledek činil pouhých 6 % a 17 mandátů. Sama strana se pro nedostatek ochoty ke kompromisům na obou stranách sjednotit se svým českým protějškem do jednotné sociálně demokratické strany nedokázala.

V období [[Panská koalice|panské koalice]] se tedy dostaly všechny [[socialismus|socialistické]] strany do opozice, což je přimělo k postupnému sbližování se. Ve dnech 28. a 29. října [[1928]] proběhl společný sjezd [[Česká strana sociálně demokratická|ČSDSD]] všech národnost žijících na území [[Československá republika|ČSR]]. Tímto se strana zařadila mezi ''aktivistické'' strany a participovala na politice „Hradu“.