Houby vřeckovýtrusné: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstranění kurzívy u těch taxonů, kde není zvykem ji používat
zakladni upravy, systém a reference
Řádek 1:
{{upravit - biologie}}
 
{{ Taxobox
| barva = lightblue
| jméno = Vřeckovýtrusné houby
| obrázek = Helvella crispa 031130w.jpg
| popis obrázku = [[Chřapáč kadeřavý]]
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[houby]] (Fungi)
| oddělení = [[vřeckovýtrusné houby|'''houby vřeckovýtrusné]]''' (Ascomycota)
| druhotné dělení = Třídy
| podřazené taxony =
* [[Vřeckovýtrusé]] (Ascomycetes)
* [[Neolectomycetes]]
* [[Pneumocystidomycetes]]
* [[Saccharomycetes]]
* [[Schizosaccharomycetes]]
* [[Taphrinomycetes]]
}}
[[File:C albicans en.jpg|thumb|''[[Candida albicans]]'', parazitická kvasinka]]
'''Vřeckovýtrusné houby''' (Ascomycota) čili '''askomycety''' jsou druhově nejpočetnějším [[oddělení]]m [[houby|hub]] obsahující cca 60 tisíc druhů. S výjimkou [[Kvasinky|kvasinek]] mají téměř všichni zástupci dobře vyvinuté článkované [[podhoubí]]. V přehrádkách mezi jednotlivými [[buňka|buňkami]] podhoubí jsou otvory umožňující přechod [[cytoplazma|cytoplazmy]] i [[buněčné jádro|buněčných jader]]. Charakteristickým znakem vřeckovýtrusných hub je tvorba pohlavních orgánů a specializovaných jednobuněčných [[sporangium|sporangií]], nejčastěji kyjovitého tvaru - [[vřecko|vřecek]].
 
[[Vřecko]] (ascus) obvykle obsahuje osm [[výtrus]]ů zvaných [[askospora|askospory]] a otvírá se nejčastěji víčkem nebo štěrbinou. U vývojově starších druhů vznikají vřecka na konci [[hyfa|hyf]], u vývojově novějších vytváří výtrusorodou vrstvu na povrchu nebo uvnitř [[plodnice|plodnic]].
 
== Rozmnožování ==
Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují převážně [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavními]] [[výtrus]]y [[konidie|konidiemi]]. U některých druhů (například [[štětičkovec]]) nebyl [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob rozmnožování]] zjištěn vůbec.
'''* Nepohlavní rozmnožování''': Z podhoubí se tvoří se zvláštní vlákna - nosiče výtrusnic konidiofory[[konidiofor]]y. Na nich vznikají odškrcením výtrusy - konidie.
'''* Pohlavní rozmnožování''': Tvoří se pohlavní orgány - samčí mnohojaderná [[antheridium|anteridia]] a samičí mnohojaderná [[askogonium|askogonia]]. Ta mohou mít výrůstek - [[trichogyn]]. Anteridium se přiloží k askogoniu , je-li vytvořen trichogyn, v místě dotyku vzniká otvor a obsah anteridia přejde do askogonia. Nastane [[plazmogamie]] a dojde k párování jader. Dvojice jader přejdou do zvláštních vláken - askogenních hyf. Na jejich koncích vznikají háky. V nich dojde ke [[karyogamie|karyogamii]] a z háků vyrůstají vřecka (ascus). V nich dojde k [[meióza|meióze]] a pak [[mitóza|mitóze]]. Výsledkem je osm jader a pak osm výtrusů ([[askospora|askospóry]]). Vřecko se otevírá štěrbinou nebo víčkem.
 
== Systém ==
'''Nepohlavní rozmnožování''': Z podhoubí se tvoří se zvláštní vlákna - nosiče výtrusnic konidiofory. Na nich vznikají odškrcením výtrusy - konidie.
Systém se samozřejmě několikrát změnil. Studie AFTOL z roku 2007 řadí mezi vřeckovýtrusé houby tyto podkmeny:<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| příjmení = Hibbett
'''Pohlavní rozmnožování''': Tvoří se pohlavní orgány - samčí mnohojaderná anteridia a samičí mnohojaderná askogonia. Ta mohou mít výrůstek - trichogyn. Anteridium se přiloží k askogoniu , je-li vytvořen trichogyn, v místě dotyku vzniká otvor a obsah anteridia přejde do askogonia. Nastane plazmogamie a dojde k párování jader. Dvojice jader přejdou do zvláštních vláken - askogenních hyf. Na jejich koncích vznikají háky. V nich dojde ke karyogamii a z háků vyrůstají vřecka (ascus). V nich dojde k meióze a pak mitóze. Výsledkem je osm jader a pak osm výtrusů (askospóry). Vřecko se otevírá štěrbinou nebo víčkem.
| jméno = David S.
 
| spoluautoři = Manfred Binder, Joseph F. Bischoff, Meredith Blackwell, Paul F. Cannon, Ove E. Eriksson, Sabine Huhndorf, Timothy James, Paul M. Kirk, Robert Lücking, H. Thorsten Lumbsch, François Lutzoni, P. Brandon Matheny, David J. McLaughlin, Martha J. Powell, Scott Redhead, Conrad L. Schoch, Joseph W. Spatafora, Joost A. Stalpers, Rytas Vilgalys, M. Catherine Aime, André Aptroot, Robert Bauer, Dominik Begerow, Gerald L. Benny, Lisa A. Castlebury, Pedro W. Crous, Yu-Cheng Dai, Walter Gams, David M. Geiser, Gareth W. Griffith, Cécile Gueidan, David L. Hawksworth, Geir Hestmark, Kentaro Hosaka, Richard A. Humber, Kevin D. Hyde, Joseph E. Ironside, Urmas Kõljalg, Cletus P. Kurtzman, Karl-Henrik Larsson, Robert Lichtwardt, Joyce Longcore, Jolanta Miądlikowska, Andrew Miller, Jean-Marc Moncalvo, Sharon Mozley-Standridge, Franz Oberwinkler, Erast Parmasto, Valérie Reeb, Jack D. Rogers, Claude Roux, Leif Ryvarden, José Paulo Sampaio, Arthur Schüßler, Junta Sugiyama, R. Greg Thorn, Leif Tibell, Wendy A. Untereiner, Christopher Walker, Zheng Wang, Alex Weir, Michael Weiss, Merlin M. White, Katarina Winka, Yi-Jian Yao, Ning Zhang
| titul = A higher-level phylogenetic classification of the ''Fungi''
| periodikum = Mycological Research
| rok vydání = 2007
| měsíc vydání = března
| den vydání = 13
| ročník = 111
| typ ročníku = svazek
| číslo = 5
| datum přístupu = 2009-12-03
| strany = 509-547
| url = http://www.clarku.edu/faculty/dhibbett/AFTOL/documents/Hibbett_et_al_AFTOL_class_2007.pdf
| issn = 0953-7562
| doi = 10.1016/j.mycres.2007.03.004
| jazyk = anglicky
}}</ref>
* [[Taphrinomycotina]] – třídy [[Taphrinomycetes]], [[Neolectomycetes]], [[Pneumocystidomycetes]], [[Schizosaccharomycetes]]
* [[Saccharomycotina]] – „pravé kvasinky“, řád [[kvasinkotvaré]]
* [[Pezizomycotina]] – „pravé vřeckovýtrusné“, velké množství tříd (všechny ostatní)
 
== Příklady zástupců ==
*[[Kvasinky]] - většina
*[[Smrž]]
*[[Lanýž]]
 
== Reference ==
{{Portál Houby}}
{{commonscat|Ascomycota}}
<references />
 
{{Pahýl - mykologie}}
[[Kategorie:Houby vřeckovýtrusné]]
 
[[Kategorie:Houby vřeckovýtrusné| ]]
{{Portál Houby}}
[[Kategorie:Houby]]
 
{{commonscat|Ascomycota}}
 
{{Link FA|de}}