Jihoseveroněmecká spojovací dráha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nové heslo
 
m fmt
Řádek 1:
[[Soubor:OeNWB.png|thumb|220px|left|Na mapě je červenými čarami znázorněna síť železnic SNDVB a černými čarami síť majetkově spřízněné firmy [[ÖNWB]]. Silnými čarami jsou znázorněny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž provozovaly dopravu.]]
'''Jihoseveroněmecká spojovací dráha''' (německý oficiální název ''k.k. priv. Süd-norddeutsche Verbindungsbahn'' ('''SNDVB''') byla privátní železniční společnost v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], která provozovala dopravu na 250 km železničních tratí v regionu mezi [[Pardubice|Pardubicemi]] a [[Liberec|Libercem]].
 
[[Soubor:OeNWB.png|thumb|220px|left|Na mapě je červenými čarami znázorněna síť železnic SNDVB a černými čarami síť majetkově spřízněné firmy [[ÖNWB]]. Silnými čarami jsou znázorněny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž provozovaly dopravu.]]
[[Soubor:Jaroměř, železniční stanice.jpg|thumb|220px|left|Železniční stanice Josefov-Jaroměř byla strategicky významným bodem kvůli nedaleké pevnosti v [[Josefov|Josefově]], kde byla velká vojenská posádka.]]
 
==Historie==
Řádek 18 ⟶ 17:
| jazyk = Čeština}}</ref>
 
[[Soubor:Jaroměř, železniční stanice.jpg|thumb|220px|left|Železniční stanice Josefov-Jaroměř byla strategicky významným bodem kvůli nedaleké pevnosti v [[Josefov|Josefově]], kde byla velká vojenská posádka.]]Při posuzování trasy bylo nutno přihlédnout k vojenským zájmům, v tomto případě si [[armáda]] vynutila spojení měst [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a [[Josefov]]a. Dnešní stanice s názvem [[Jaroměř]] se pak mnoho let jmenovala Josefov-Jaroměř. Uvažováno bylo o vedení dráhy přes [[Hořice]] a [[Jablonec nad Nisou]], ale schválena nakonec byla trasa vedoucí po dnešní trati [[Železniční trať Jaroměř - Liberec|030]] přes [[Jaroměř]], [[Stará Paka|Starou Paku]] a [[Turnov]].
 
Se stavbou se začalo v roce [[1856]] současně z Pardubic i z Liberce.<ref>[http://www.vrchlabsko.info/nostalgieat.html C.k. Podžalské muzeum, Jihoseveroněmecká spojovací dráha; Volák, Miroslav]</ref> Stavba byla velmi náročná, jelikož se potýkala s horskými terény, které vyžadovaly i stavbu [[tunel]]ů. Byl to ve své době tak nezvyklý počin, že stavební firmy měly dokonce problémy s náborem dělníků v regionu (celkově na stavbě pracovalo až 17 tisíc dělníků), protože ti se takové práce báli, a proto sem přišla řada dělníků ze zahraničí.<ref>{{Citace monografie