Totální nasazení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odebrána kategorie Dějiny Československa za druhé světové války; Přidána kategorie [[Kategorie:Dějiny Československa během druhé světové války|Dějiny Československa b
odstavce, formátování, styl
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=nuceném pracovním nasazení v nacistickém Německu}}
[[Soubor:Zwangsarbeiter ausweis axb01.jpg|thumb|right|Osobní doklady z doby německé okupace Litvy]]
 
'''Totální nasazení''' (německy ''Totaleinsatz'') je pojmenování pro [[nucené práce|nucené pracovní nasazení]], kterému byli v době [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] podrobeni obyvatelé [[okupace|okupovaných]] zemí.
 
Totálně nasazení byli většinou nedobrovolně dopraveni do [[Nacistické Německo|Třetí říše]], kde vykonávali otrockou práci za nelidských podmínek. Nucená práce měla několik podob, které se lišily intenzitou mimoekonomického tlaku. Cizí občané byli do nich zařazování jednak podle svého současného právního postavení, jako civilní dělníci, váleční zajatci a vězni, jednak podle národnosti. Lze rozlišovat čtyři stupně nucené práce nacistického systému:
* prostý nábor,
* nábor se zásadním ovlivněním existenčních podmínek,
* konskripce – odvod celých ročníků nařízením místní státní správy,
* deportace.
 
== Historie nuceného nasazení ==
[[Soubor:Předvolána na pracák.gif|thumb|Předvolánka na obávaný "pracák" byla prvním krokem k odvedení na nucenou práci]]
 
Nacistické [[Německo]] mělo problémy s nedostatkem pracovních sil již před vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po odvodu německých mužů do armády se tyto problémy ještě více prohloubily. Proto byly prováděny individuální nábory, díky kterým pracovalo na jaře [[1941]] v [[Nacistické Německo|Říši]] přes 1,5 miliónu zahraničních dělníků. O rok později došlo k zásadní změně. Na jaře [[1942]] jmenoval [[Adolf Hitler]] durynského župního vedoucího [[Fritz Sauckel|Fritze Sauckela]] generálním zmocněncem pro pracovní nasazení. Byly zavedeny hromadné nucené nábory, takže již v srpnu [[1942]] pracovalo v německých podnicích 3,4 miliónu zahraničních dělníků a během dalšího půl roku vzrostl počet nuceně nasazených o další 2 milióny. Nejhorším druhem totálního nasazení byly otrocké práce, které museli vykonávat vězni [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] a váleční zajatci. Jednalo se např. o hloubení a výstavbu podzemních továren či následné práce v nich. Několikatýdenní velmi fyzicky namáhavá práce v nelidských podmínkách, kdy byl nedostatek jídla, odpočinku a velmi špatná hygiena, znamenala smrt vyčerpáním a hladem. Odhaduje se, že z celé [[Evropa|Evropy]] bylo za [[Druhá světová válka|2. světové války]] nuceně nasazeno 13,5 miliónu lidí, z toho z [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] zhruba 640 tisíc. Tomu, kdo odmítl pracovat, hrozila pokuta, vězení nebo odsun do [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]]. Pracovní a životní podmínky totálně nasazených byly velice těžké. Lidé byli většinou ubytováni v hromadných táborech s nedostatečným hygienickým zázemím, pracovali až 72 hodin týdně, přičemž poskytovaná strava neodpovídala předepsaným normám. Továrny a blízké ubytovny se často stávaly cílem spojeneckých náletů, které měly za úkol ochromit německé hospodářství. Mnoho mladých mužů bylo rovněž zařazeno do německých útvarů protiletecké obrany, technických jednotek, či nacistické polovojenské pracovní organizace Todt, které plnily svoje poslání nejen v nacistickém [[Německo|Německu]], ale i v zemích okupované [[Evropa|Evropy]]. V závěru války pracovali nuceně nasazení i při zákopových pracích. Od roku [[1944]], kdy docházelo ke stále intezívnějšímu bombardování továren, využívali zejména mladí lidé nepřehledných situací a uprchli domů, kde se však byli nuceni ukrývat před [[gestapo|Gestapem]]. Z totálního nasazení se nevrátilo zhruba 6 000 [[Češi|Čechů]], přibližně kolem 60 000 českých občanů zemřelo do dvou let po návratu domů z nucených prací na následky vyčerpání či infekčních chorob.
Nacistické [[Německo]] mělo problémy s nedostatkem pracovních sil již před vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po odvodu německých mužů do armády se tyto problémy ještě prohloubily. Proto byly prováděny individuální nábory, díky kterým pracovalo na jaře [[1941]] v [[Nacistické Německo|Říši]] přes 1,5 miliónu zahraničních dělníků.
 
O rok později došlo k zásadní změně. Na jaře [[1942]] jmenoval [[Adolf Hitler]] durynského župního vedoucího [[Fritz Sauckel|Fritze Sauckela]] generálním zmocněncem pro pracovní nasazení. Byly zavedeny hromadné nucené nábory, takže již v srpnu [[1942]] pracovalo v německých podnicích 3,4 miliónu zahraničních dělníků a během dalšího půl roku vzrostl počet nuceně nasazených o další 2 milióny.
 
Nejhorším druhem totálního nasazení byly otrocké práce, které museli vykonávat vězni [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] a váleční zajatci. Jednalo se např. o hloubení a výstavbu podzemních továren či následné práce v nich. Několikatýdenní velmi fyzicky namáhavá práce v nelidských podmínkách, kdy byl nedostatek jídla, odpočinku a velmi špatná hygiena, znamenala smrt vyčerpáním a hladem.
 
Odhaduje se, že z celé [[Evropa|Evropy]] bylo za [[Druhá světová válka|2. světové války]] nuceně nasazeno 13,5 miliónu lidí, z toho z [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] zhruba 640 tisíc. Tomu, kdo odmítl pracovat, hrozila pokuta, vězení nebo deportace do [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]].
 
Pracovní a životní podmínky totálně nasazených byly velice těžké. Lidé byli většinou ubytováni v hromadných táborech s nedostatečným hygienickým zázemím, pracovali až 72 hodin týdně, přičemž poskytovaná strava neodpovídala předepsaným normám. Továrny a blízké ubytovny se často stávaly cílem spojeneckých náletů, které měly za úkol ochromit německé hospodářství. Mnoho mladých mužů bylo rovněž zařazeno do německých útvarů protiletecké obrany, technických jednotek, či nacistické polovojenské pracovní organizace Todt, které plnily svoje poslání nejen v nacistickém [[Německo|Německu]], ale i v zemích okupované [[Evropa|Evropy]]. V závěru války pracovali nuceně nasazení i při zákopových pracích.
 
Od roku [[1944]], kdy docházelo ke stále intenzívnějšímu bombardování továren, využívali zejména mladí lidé nepřehledných situací a uprchli domů, kde se však byli nuceni ukrývat před [[gestapo|Gestapem]]. Z totálního nasazení se nevrátilo zhruba 6 000 [[Češi|Čechů]], přibližně 60 000 českých občanů zemřelo do dvou let po návratu domů z nucených prací na následky vyčerpání či infekčních chorob.
Po porážce a kapitulaci [[Nacistické Německo|Německa]] se stala nucená otrocká práce součástí obžaloby [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce|válečných zločinů Německa]] v [[Norimberský proces|Norimberském procesu]].