Bitva u Abúkíru: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
GhalyBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 23:
6) ''Le Franklin'' – 80 děl - zařazena do služby [[1797]], výtlak 1800 tun, posádka 840 mužů, velitel kpt. Gillet. Po těžkém boji se 2. srpna vzdala. Na jeho palubě byl zástupce velitele kontradmirál Armand–Simon-Marie Blanquet du Chayla (po smrti velitele převzal velení, ale neměl žádné spojení s ostatními jednotkami).<br />
7) ''L´Orient'' (východ)- 120 děl - nejsilnější loď celé bitvy - zařazen do služby [[1791]] – výtlak 2700 tun, posádka 1079 mužů, původní jméno Dauphin Royale, od r. [[1792]] Sans-Culotte a od r. [[1795]] L´Orient, velitel: Kpt. Casabianca senior. – [[vlajková loď]] flotily – na jejím můstku zahynul viceadmirál Brueys po zasahu dělovou kulí, která mu utrhla obě nohy. Nakonec kolem 22:30 hořící loď vybuchla a potopila se. Předtím ale téměř zničila britskou řadovou loď Bellerophon.<br />
8) ''Le Tonnant'' (hromový) – 80 děl - zařazena do služby [[1789]], velitel Kpt. [[Aristide- Aubert Dupetit-Thouars]]. Loď se stala nejslavnější lodí celé bitvy a její velitel je ctěn dodnes jako jeden z francouzských národních hrdinů. V těžkém boji byl kapitán několikrát raněn a po ztrátě krve ztrácel vědomí. Zakázal transport do podpalubí a odmítl složit velení. Aby jej posádka stále viděla na velitelském můstku nařídil, aby byl vsazen do sudu s otrubami a po tomto zajištění vertikální polohy nařídil, aby francouzská vlajka byla přibita na pahýl stěžně, čímž oddálil kapitulaci. Následkem zranění zemřel a posádka téměř zničené lodě se vzdala 3. srpna.<br />
9) ''L´Heureux'' (šťastný) - 74 děl - zařazen do služby [[1782]], velitel Kpt Etienne - loďnajela na břeh a 3. srpna kapitulovala a 16. srpna jako neopravitelná potopena.<br />
10) ''Le Timoleon'' - 74 děl - zařazena do služby [[1785]], velitel Kpt Jean-Francois Timothée Trullet junior. - zachránila se najetím na mělčinu a evakuací posádky – 3. srpna vyhozena do povětří.<br />