|
KURVA PÍÍÍČA
{{Různé významy|tento=území dnešní Rakouské republiky|druhý=dějinách státního útvaru ovládaného Habsburky|stránka=Habsburská monarchie (rozcestník)}}
{{Infobox stát|
genitiv = Rakouska
| úřední název = Republik Österreich<br />Republika Rakousko
| vlajka = Flag of Austria.svg
| článek o vlajce = Rakouská vlajka
| znak = Austria Bundesadler.svg
| článek o znaku = Státní znak Rakouska
| mapa umístění = EU location AUT.png
| rozloha = 83 871
| rozlmisto = 112
| procent vody = zanedbatelně
| obyvatel = 8 260 000
| obyvmisto =
| obyvrok = [[2006]]
| hustota = 98
| hustmisto =
| HDI = 0,951
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 14
| jazyk = [[němčina]], regionálně [[slovinština]], [[chorvatština]], [[maďarština]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| nejvyšší hora = [[Grossglockner]]
| výška nejvyšší hory = 3 798
| státní zřízení = [[federace|spolková]] [[republika]]
| hlavní město = [[Vídeň]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Heinz Fischer]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Werner Faymann]]
| článek o hymně = Hymna Rakouska
| hymna = Land der Berge, Land am Strome
| datum vzniku = 1918
| způsob vzniku = Rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]
| měna = [[Euro]]
| kód měny = EUR
| ison = 040
| iso3 = AUT
| iso2 = AT
| mpz = A
| doména = at
| předvolba = +43
| čas = +1
}}
'''Rakousko''' (oficiální název zní '''Republika Rakousko''', {{vjazyce|de}} '''Republik Österreich''') je vnitrozemská [[federace|federativní]] [[republika]] ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Skládá se z 9 spolkových zemí. Hraničí s [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]] (délka hranice 35 km) a [[Švýcarsko|Švýcarskem]] (164 km) na [[západ]]ě, s [[Itálie|Itálií]] (430 km) a [[Slovinsko|Slovinskem]] (330 km) na [[jih]]u, s [[Maďarsko|Maďarskem]] (366 km) a [[Slovensko|Slovenskem]] (91 km) na [[východ]]ě a s [[Česko|Českem]] (466,1 km) a [[Německo|Německem]] (784 km) na [[sever]]u. Rakousko je členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]]. [[Seznam měst v Rakousku|Největší města]] jsou [[Vídeň]], [[Štýrský Hradec]], [[Linec]], [[Salzburg]] a [[Innsbruck]]. Oblíbenými turistickými cíli jsou [[Vídeň]], [[Salzburg]] a [[Innsbruck]], a také [[Zell am See]], [[Grossglocknerská vysokohorská silnice]] a [[Kitzbühel]].
== Název země ==
''Österreich'' znamená v [[čeština|češtině]] „východní říše“. Pochází ze staroněmeckého ''Ostarrichi'' (doloženo v listině císaře [[Ota III.|Oty III.]] z roku [[996]]), což bylo označení pro tzv. Východní marku (''Marchia orientalis''), která byla v tehdejší době nejvýchodnějším územím s německým obyvatelstvem. [[Latina|Latinizovaná]] podoba ''Austria'' nemá nic společného s [[Austrálie|Austrálií]] (terra australis incognita = neznámá jižní země).
České pojmenování ''Rakousko'' (historicky ''Rakúsy'', později ''Rakousy'') pochází od pohraničního hradu Ratgoz (dnes [[Raabs an der Thaya|Raabs]] na soutoku Moravské a Německé [[Dyje]]), jehož název čeští obchodníci zkomolili na Rakús (nebo Rakuš). Podle něj pak pojmenovali okolní území a později celou zemi.<ref>Výklad názvu na [http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/rakousko-osterreich-vyklad-nazvu ptejteseknihovny.cz]</ref>
== Geografie ==
{{Viz též|Geografie Rakouska}}
[[Soubor:Austria satellite-map.jpg|thumb|Satelitní snímek Rakouska s popisky (německy)]]
[[Soubor:Austria-Bregenz-Pfaender.jpg|thumb|[[Bregenz]] a [[Bodamské jezero]]]]
Rakousko se rozprostírá v délce 575 km ve směru západ-východ a 294 km sever-jih.
=== Vzdálenosti (vzdušnou čarou) ===
{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0
|- valign=top
| width=50% |
* [[Vídeň]] – [[Bregenz]] 505 km
* [[Vídeň]] – [[Innsbruck]] 390 km
* [[Vídeň]] – [[Salzburg]] 253 km
* [[Vídeň]] – [[Linec]] 155 km
* [[Vídeň]] – [[Štýrský Hradec]] 148 km
* [[Vídeň]] – [[Bratislava]] (SK) 55 km
| rowspan="2" |
| width=50% |
* [[Salzburg]] – [[Mnichov]] (D) 116 km
* [[Vídeň]] – [[Berlín]] (D) 530 km
* [[Vídeň]] – [[Budapešť]] (H) 255 km
* [[Bregenz]] – [[Paříž]] (F) 568 km
* [[Villach]] – [[Terst]] ([[Středozemní moře]]) (I) 109 km
* [[Štýrský Hradec]] – [[Maribor]] (SLO) 70 km
<!-- chtělo by to doplnit Vídeň - Praha -->
|}
=== Exklávy a enklávy ===
Na státním území Rakouska se nachází údolí [[Kleinwalsertal]] – funkční [[enkláva]] [[Německo|Německa]]. Kleinwalsertal sice patří k rakouské [[Rakouské spolkové země|spolkové zemi]] [[Vorarlbersko]] a geograficky leží i těsně při ní, ale na základě [[Topografie (kartografie)|topografické]] polohy je dostupné po silnici pouze z Německa. Další obdobná enkláva Německa existuje v [[Tyrolsko|Tyrolsku]]. Obec [[Jungholz]], do které se také z Rakouska nedostanete, je s ním spojena pouze 1636 m vysokou [[Sorgschrofen]].
Na druhé straně existuje i funkční enkláva Rakouska, která se nachází ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Obec [[Samnaun]] nebyla po dlouhou dobu spojená se Švýcarskem jakoukoli cestou, nýbrž přístupná pouze přes Rakousko (Tyrolsko). To vedlo k tomu, že odtud vymizela [[rétorománština]] a místo ní přijali tamní obyvatelé dialekt podobný tyrolskému. Mezitím byla postavena silnice vedoucí do Samnaun, která se již ubírá výhradně po švýcarském území a zahrnuje dokonce i [[Bezcelní zóna|bezcelní zónu]], která už zde kdysi byla zavedena. V podobném stavu jako Samnaun byla až do roku [[1980]] obec [[Spiss]] na rakousko-švýcarské hranici. Byla po dlouhou dobu dosažitelná pouze přes Samnaun a bojovala se silným odchodem obyvatel, protože oproti ostatním enklávám měla velmi malé možnosti hospodářského rozvoje.
=== Povrch ===
Přibližně 60 % země je hornaté povahy a má podíl na [[Východní Alpy|Východních Alpách]] (především Tyrolské [[Střední Alpy]], [[Vysoké Taury]] a [[Nízké Taury]], [[Severní vápencové Alpy]], [[Jižní vápencové Alpy]] a [[Vídeňský les]]). V Horních a Dolních Rakousech, severně od Dunaje leží část starého pohoří [[Česká vysočina|Českého masivu]], které zasahuje dále do [[Česko|Česka]] a [[Bavorsko|Bavorska]]. Na východních hranicích leží pohoří [[Malé Karpaty]].
Velké [[Nížina|nížiny]] leží na východě podél Dunaje (především [[Alpské předpolí]] a [[Vídeňská pánev]] s [[Moravské pole|Moravským polem]]), ale i na jihu ve [[Štýrsko|Štýrsku]], které je pro podobnost své krajiny s italským [[Toskánsko|Toskánskem]] nazýváno také Štýrská Toskána.
Z celkové plochy Rakouska (83 871,1 [[Kilometr čtvereční|km²]]) připadá na kopce a nížiny přibližně jedna čtvrtina. Pouze 32 % leží níže než 500 m. n. m. 43 % rozlohy je zalesněno. Nejníže položeným místem je [[Hedwighof]] (okres [[Apetlon]] – [[Burgenland]]) 114 m n.m. Naproti tomu nejvýše položeným místem je vrchol [[Grossglockner]] (3798 m n.m.).
'''Pět nejdůležitějších geografických útvarů Rakouska:'''
* Část [[Východní Alpy|Východních Alp]] (52 600 km², 62,8 % rozlohy státu)
* Část [[Alpské předpolí|Alpského]] a [[Karpatské předpolí|Karpatského předpolí]] (9500 km², 11,3 %)
* Předpolí na východě, část okrajové oblasti [[Panonská nížina|Panonské nížiny]] (9500 km², 11,3 %)
* Granitové a rulové roviny, část pohoří [[Česká vysočina|Českého masivu]] (8500 km², 10,2 %)
* Část [[Vídeňská kotlina|Vídeňské kotliny]] (3700 km², 4,4 %)
==== Hory ====
[[Soubor:Grossglockner from SW.jpg|thumb|Großglockner z jihozápadu]]
Deset nejvyšších hor Rakouska ([[Rakouské Alpy]]):
{| class="wikitable sortable"
!
! Název
! Výška
! [[Pohoří]]
|-
|1.||[[Großglockner]] ||3798 m||[[Vysoké Taury]]
|-
|2.||[[Wildspitze]] ||3774 m||[[Ötztalské Alpy]]
|-
|3.||[[Weisskugel]] ||3738 m||[[Ötztalské Alpy]]
|-
|4.||[[Großvenediger]] ||3666 m||[[Vysoké Taury]]
|-
|5.||[[Hinterer Brochkogel]] ||3628 m||[[Ötztalské Alpy]]
|-
|6.||[[Hintere Schwärze]] ||3624 m||[[Ötztalské Alpy]]
|-
|7.||[[Similaun]] ||3599 m||[[Ötztalské Alpy]]
|-
|8.||[[Vorderer Brochkogel]] ||3566 m||[[Ötztalské Alpy]]
|-
|9.||[[Großes Wiesbachhorn]] ||3564 m||[[Vysoké Taury]]
|-
|10.||[[Rainer Horn]] ||3560 m||[[Vysoké Taury]]
|}
=== Jezera ===
[[Soubor:Austria Neusiedlersee flyby.jpg|thumb|[[Neziderské jezero]]]]
Největší [[jezero]] Rakouska je [[Neziderské jezero]] v [[Burgenland]]u, ke kterému náleží 77 % svojí celkové rozlohy ''315 km²'' (zbytek jezera je součástí [[Maďarsko|Maďarska]]). Za ním následuje [[Attersee]] s ''46 km²'' a [[Traunsee]] s ''24 km²'' v [[Horní Rakousko|Horních Rakousech]]. Velké je také [[Bodamské jezero]] o rozloze ''536 km²'', k Rakousku však náleží pouze malá část: jezero totiž leží na hranicích s [[Německo|Německem]] (spolkové země [[Bavorsko]] a [[Bádensko-Württembersko]]) a [[Švýcarsko|Švýcarskem]]. Hranice však nejsou na ploše jezera přesně dodržovány.
Jezera mají vedle hor velký význam také v cestovním ruchu, především [[Korutanská jezera]] a oblast [[Salzkammergut]]. Nejznámější jsou např. [[Wörthersee]] (největší jezero [[Korutany|Korutan]]), [[Millstätter See]], [[Ossiacher See]] a [[Weißensee]]. Známá jsou také jezera [[Mondsee]] a [[Wolfgangsee]] na hranicích [[Salcburska]] a [[Horní Rakousko|Horních Rakous]].
=== Řeky ===
[[Soubor:Musau.jpg|thumb|Řeka Lech, protékající obcí [[Musau]] v [[Tyrolsko|Tyrolsku]], pohled z Achselu (~ 1150 m n. m.)]]
Největší část Rakouska (80 566 km²) je odvodňována [[Dunaj]]em do [[Černé moře|Černého moře]]. Pouze malé oblasti jsou odvodněny [[Rýn]]em (2366 km²) do [[Severní moře|Severního moře]].
Velké [[přítok]]y Dunaje (od [[západ]]u na [[východ]]):
* [[Lech (řeka)|Lech]], [[Inn]] (odvodňují [[Tyrolsko]]) a [[Salzach]] (odvodňuje [[Salzburg]], kromě [[Lungau]] a částí [[Pongau]]).
* [[Ashach]], [[Traun (řeka)|Traun]], [[Enns]], [[Ybbs]], [[Erlauf]], [[Traisen]], [[Vídeň (řeka)]] a [[Fischa]] odvodňují oblasti [[Štýrsko|Štýrska]], [[Horní Rakousko|Horních]] a [[Dolní Rakousko|Dolních Rakous]] a Vídně, ležící na jih od Dunaje.
* [[Velký Mühl|Velký]] a [[Malý Mühl]], [[Rodl]], [[Aist]], [[Kamp]], [[Schmida]] a [[Rußbach]], stejně jako [[Thaya]] ([[Dyje]]) a [[March]] ([[Morava (řeka)|Morava]]) na východních hranicích, odvodňují oblasti Horních a Dolních Rakous položené severně od Dunaje.
* Řeka [[Mur]] odvodňuje Salcburské Lungau a [[Štýrsko]] a ústí v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] do řeky [[Dráva|Drávy]], která odvodňuje [[Korutany]] a [[Východní Tyrolsko]]. Dráva se v Chorvatsku vlévá do Dunaje.
[[Rýn]] odvodňuje největší část [[Vorarlbersko|Vorarlberska]], protéká [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]] a ústí do Severního moře.
Řeka [[Lainsitz]] (později česká řeka Lužnice) není sice v Rakousku důležitá z hlediska své velikosti, je však jedinou rakouskou řekou, která se v [[Česko|Česku]] vlévá do [[Vltava|Vltavy]] a její vody tak končí v Severním moři.
=== Podnebí ===
[[Soubor:Klapotetz.jpg|thumb|[[Klopotec]] v jižním [[Štýrsko|Štýrsku]]]]
Rakouské klima je označováno za smíšení [[Oceánské klima|oceánského]] a [[Kontinentální klima|kontinentálního klimatu]], resp. [[panonské klima]]. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá. Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to [[alpínské klima]], které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní řeky, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí saharský písek.
Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně řadí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k [[Panonská nížina|Panonské nížině]] na východě země.
==== Teploty ====
Když působí stabilní tlaková výše z východu ''(ideálně „Omega-Hoch“ či v podobě posledních písmen řecké abecedy)'' může člověk počítat s dlouhým a nerušeným sluníčkem a až dvěma týdny vysokých teplot. V zimě ovlivňuje tlaková výše svit slunce a ostré mrazy (do −20 °C). Délka svitu slunce je kolem 10 až 20 % delší než kupříkladu v severním Německu.
Topná sezóna je běžně od poloviny října do poloviny dubna a působí vysokou spotřebu energie.
* Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: [[Sonnblick]]-Gipfel (SBG), −37,2 °C ([[1. leden|1. ledna]] [[1905]])
* Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: [[Zwettl]] (NÖ), −36,6 °C ([[11. únor]]a [[1929]])
* Nejvyšší teplota naměřená v Rakousku: [[Dellach im Drautal]] (K), + 39,7 °C ([[27. červenec|27. července]] [[1983]])
==== Srážky ====
Stejně jako směrem ze západu na východ slábne oceánské klima, klesá i průměrné množství srážek. To způsobuje, že např. ve [[Vídeň|Vídni]] jsou pouze poloviční srážky než v [[Salzburg]]u. Ve východních a jihovýchodních částech země se již projevuje panonské kontinentální klima, které je v jižních jezerních oblastech částečně ovlivněno středomořským klimatem.
Celoročně se také oblasti podél alpských hřebenů vyznačují vysokými srážkami, do těchto poloh s nízkým tlakem vanou vlhké vzdušné proudy ze severu či jihu a zmizí zase jako srážka. To způsobuje v zimě vysoké množství [[Sníh|sněhu]] na horách i v údolích, stejně jako kalamitní oblasti na severu i jihu. V létě jsou následkem vysokých srážek silné deště, [[Eroze|eroze půdy]] a záplavy. Kraje s nejsilnějšími dešti jsou: celé [[alpské předhůří]], [[tyrolské nížiny]], [[Tyrolsko|tyrolský]] [[okres Reutte]] a [[Bregenzský les]]. Zde spadne až 3000 mm dešťových srážek (nebo sněhu) za rok (průměrně 900 mm).
Na [[Jaro|jaře]] a na [[podzim]] je možné všechno – od sněžení po horka. Denní teploty mohou v červenci a srpnu nezřídka vystoupit i přes 30 °C, vlhkost vzduchu je většinou vysoká, často dochází k tvorbě dešťových mraků a následně i k náhlým bouřkám.
V posledních letech bylo Rakousko, stejně jako sousední země, častou obětí poruch počasí, které byly mnoha experty označovány jako důsledky [[Globální oteplování|globálního oteplování]] (průměrné teploty se trvale zvedají). Kvůli silným dešťům byly již několikrát ničivé záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly i oběti na životech. Náhodně dochází i k bouřím síly [[orkán]]u a ohromným [[Vánice|vánicím]], které vedou k tomu, že mnoho obcí je zcela odříznuto od světa a množí se také pády [[Lavina|lavin]]. Zemi v posledních letech sužovala ale i častá sucha.
== Obyvatelstvo ==
{{Viz též|Rakušané}}
=== Vývoj ===
{|class="wikitable" style="float: right; margin-left: 15px"
|-
! colspan=2 bgcolor="#EFEFEF" align="center"|Změny obyvatelstva <br />{{Malé|dle [[Statistik Austria]]}}
|-
! align="center"| Rok!! align="right"| Obyvatel
|-
| align="center"| kolem 1527 || align="right"| 1 500 000
|-
| align="center"| kolem 1600 || align="right"| 1 800 000
|-
| align="center"| kolem 1700 || align="right"| 2 100 000
|-
| align="center"| 1754 || align="right"| 2 728 000
|-
| align="center"| 1780 || align="right"| 2 970 000
|-
| align="center"| 1790 || align="right"| 3 046 000
|-
| align="center"| 1800 || align="right"| 3 064 000
|-
| align="center"| 1810 || align="right"| 3 054 000
|-
| align="center"| 1821 || align="right"| 3 202 000
|-
| align="center"| 1830 || align="right"| 3 476 500
|-
| align="center"| 1840 || align="right"| 3 649 700
|-
| align="center"| 1850 || align="right"| 3 879 700
|-
| align="center"| 1857 || align="right"| 4 075 500
|-
| align="center"| 1870 || align="right"| 4 520 000
|-
| align="center"| 1880 || align="right"| 4 941 000
|-
| align="center"| 1890 || align="right"| 5 394 000
|-
| align="center"| 1900 || align="right"| 5 973 000
|-
| align="center"| 1910 || align="right"| 6 614 000
|-
| align="center"| 1913 || align="right"| 6 767 000
|-
| align="center"| 1919 || align="right"| 6 420 000
|-
| align="center"| 1923 || align="right"| 6 535 000
|-
| align="center"| 1930 || align="right"| 6 684 000
|-
| align="center"| 1939 || align="right"| 6 653 000
|-
| align="center"| 1951 || align="right"| 6 935 000
|-
| align="center"| 1961 || align="right"| 7 086 000
|-
| align="center"| 1971 || align="right"| 7 500 000
|-
| align="center"| 1981 || align="right"| 7 569 000
|-
| align="center"| 1988 || align="right"| 7 697 000
|-
| align="center"| 1991 || align="right"| 7 755 000
|-
| align="center"| 2001 || align="right"| 8 043 000
|-
| align="center"| 2004 || align="right"| 8 175 000
|-
|}
[[Soubor:Austria-demography.png|thumb|right|Vývoj počtu obyvatelstva 1961–2003 (v tis.)]]
[[Soubor:T-mobil center wien.jpg|thumb|[[Vídeň]]: dálnice A23, centrum společnosti „T-mobile Austria“]]
První [[sčítání lidu]], které odpovídá dnešním kritériím, se konalo v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] v letech [[1869]] a [[1870]]. Od počátku sčítání v oblasti dnešního Rakouska počet obyvatel každoročně stoupal až do posledního před začátkem [[První světová válka|1. světové války]], které se konalo roku [[1913]]. Až do rozpadu Rakouska-Uherska byl silný nárůst obyvatelstva v oblasti dnešního Rakouska způsoben významnou měrou přísunem z ostatních korunních zemí Rakouska. Lidé se přesouvali do velkých měst, především do hlavního města [[Vídeň|Vídně]]. Při prvním sčítání po konci války se počet obyvatel snížil o 347 000. Ale již roku [[1920]] se opět zvýšil o 35 000 osob a zvedal se dále kontinuálně až do roku [[1935]]. Snížení přírůstku mezi lety 1934 a [[1935]] už pouze na 1000 osob následoval opětovný pokles (poprvé od 1. světové války), a to o 3000 osob. Počet obyvatel dále klesal až do roku [[1939]], kdy se konalo poslední sčítání před koncem [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Byl zaznamenán pokles o 108 000 lidí v porovnání k dosavadnímu maximu z roku 1935. Když byl v roce [[1946]] zjišťován počet obyvatelstva, poprvé od konce války, na základě potravinových lístků, bylo spočteno cca. 7 mil. obyvatel, čímž bylo vytvořeno nové maximum – i přes velké válečné ztráty.
Do roku [[1953]] opět spadly počty osob o přibližně 672 000 na 6 928 000. Nadále pak stoupal díky vysoké porodnosti na nové maximum v roce [[1974]], kdy žilo v Rakousku 7 599 000 osob. Následujících 6 let pak obyvatelstvo nepatrně oslabovalo (s výjimkou roku 1976) na 7 549 000 osob v roce [[1980]]. Na začátku 80. let se střídaly drobné přírůstky a úbytky, aby pak roku 1987 začal počet obyvatelstva opět znatelně sílit. Od 90. let má znatelný vliv imigrace přistěhovalců, ke konci roku [[2004]] žilo v Rakousku 8 175 000 obyvatel.
Mezi lety [[1754]] a [[1857]] bylo počítáno přítomné civilní obyvatelstvo, od 1869 do [[1981]] se zakládaly počty na výsledcích počtů s desetiletými mezerami, přičemž byly mezi počítáními zjišťovány změny a od [[1869]] do [[1923]] počítáno přítomné civilní obyvatelstvo a od [[1934]] do 1981 obyvatelstvo s trvalým pobytem. Mezi lety [[1982]] a [[2001]] se sice konalo sčítání obyvatelstva, ale bylo zpětně zjištěno z průměrných změn obyvatelstva. Od roku [[2002]] spočívá sčítání lidu na na Centrálním rejstříku přihlašovaných osob (něm. Zentralen Melderegister), z kterého se mohou tyto informace zjišťovat, a počítání lidu čistě k účelu zaznamenání změny obyvatelstva tak už vlastně nebude potřeba.
=== Délka života ===
Průměrná [[délka života]] Rakušanů je v současnosti (rok 2005) u žen 82,1 let a u mužů 76,4 let (v porovnání s rokem 1971: 75,7 ženy a 73,3 muži). [[dětská úmrtnost]] je kolem 0,45 %.
=== Jazyky ===
Němčina je úřední a mateřský jazyk přibližně 98 % rakouských občanů. Ačkoli neexistuje žádná „rakouská spisovná němčina“, rakouské varianty [[Němčina|standardní němčiny]] vykazují určité odchylky od ostatních německy hovořících zemí. Ty jsou zachyceny v [[Rakouský slovník|Rakouském slovníku]], který je pak brán jako zdroj pravidel nad [[Duden|Dudenovým slovníkem]]. V Rakousku se vyskytují především dva základní [[Nářečí|dialekty]] [[Hornoněmecké jazyky|hornoněmeckých jazyků]]:
* [[Alamanni]] ({{vjazyce|de}} ''Alamannisch'') – především [[Vorarlbersko]] a Tyrolský okres [[Reutte]])
* [[Bavorština]] ({{vjazyce|de}} ''Bairisch'') – ve všech ostatních spolkových zemích, tzn. sedm milionů Rakušanů mluví středním nebo jižním bairišským dialektem.
Vedle toho mluví také některé původní menšiny slovanskými a jinými jazyky, to jsou například [[burgenlandská chorvatština]], [[slovinština]] a [[maďarština]]. Obyvatelé hovořící těmito jazyky mají také vliv na výuku a úřední styk v daném mateřském jazyce. Burgenlandská chorvatština a slovinština jsou dodatečné úřední jazyky v těch správních a soudních okresech [[Štýrsko|Štýrska]], [[Burgenlandsko|Burgenlandska]] a [[Korutany|Korutan]], kde žije chorvatské nebo slovinské, respektive smíšené, obyvatelstvo.
Dále je v obcích [[Oberpullendorf]], [[Oberwart]], [[Rotenturm]] a [[Unterwart]] vedle němčiny úředním jazykem také maďarština. Svoji vlastní řeč mají také [[romové]].
Kromě toho žije v Rakousku také přibližně 35 000 [[Jenišové|Jenišů]], z kterých přibližně 3500 vede stále kočovný život. V 60. letech minulého století se usadili v Burgenlandsku, [[Mühlviertel]], [[Waldviertel]], na [[Hausruck]]u, v [[Totes Gebirge]], v [[Seetálské Alpy|Seetálských]] a [[Fischbachské Alpy|Fischbachských Alpách]].
=== Náboženství ===
{{viz též|Židé v Rakousku}}
73,6 % obyvatelstva náleží k [[Římskokatolická církev|Římsko-katolické církvi]] a 4,7 % k jedné z evangelických církví ([[protestantství]]; převážně [[Augsburské vyznání]], méně již [[Helvetické vyznání]]: evangelická církev A. B. resp. H. B.). Přibližně 180 000 křesťanů jsou členi [[Pravoslaví|ortodoxních]] církví. K [[Judaismus|židovství]] se hlásí cca. 8140 lidí (Stav k [[sčítání lidu]] v roce [[2001]]); podle údajů vídeňské [[židovská obec|židovské obce]] je to dokonce 15 000. Kolem 338 998 osob náleží k různým [[Islám|muslimským]] náboženským směrům. K [[buddhismus|buddhismu]], který byl v Rakousku uznán jako samostatná „církev“ v roce [[1983]], se hlásí něco přes 10 000 obyvatel. 20 000 lidí jsou aktivní členové [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]]. Ti se snaží dosáhnout plnohodnotného právního uznání jako církev. Přibližně 12 % obyvatelstva náleží k menším náboženským spolkům uznaným v Rakousku.
=== Města ===
{{Viz též|Seznam měst v Rakousku}}
Největší obydlená oblast Rakouska je s odstupem [[metropole]] Vídeň s počtem obyvatel 2 067 652 (stav k roku 2005). Koncentruje v sobě celou čtvrtinu obyvatel země. Kolem 200 rakouských [[Obec|obcí]] má [[městské právo]]. Velký problém, především v hospodářsky slabších oblastech, je velký odliv obyvatelstva z venkova do městských aglomerací.
== Historie ==
{{podrobně|Dějiny Rakouska}}
[[Soubor:VenusWillendorf.jpg|thumb|[[Willendorfská Venuše]]]]
=== Pravěké osídlení ===
Nejstarší prameny dokládající přítomnost obyvatelstva na území Rakouska spadají do [[střední paleolit|středního paleolitu]], doby [[neandrtálci|neandrtálců]]. Mnoho nalezišť se nachází v [[Dolní Rakousko|Dolních Rakousech]], nejznámější ve [[Wachau]], pod nímž byla nalezena obě dvě nejstarší rakouská umělecká díla – vyobrazení ženy tzv. ''Tancující Fanny'' z Stratzingu/Krems-Rehbergu a [[Willendorfská Venuše]].
Po postupném osídlení území Rakouska v [[Mladší doba kamenná|mladší době kamenné]] přichází první známky objevování nalezišť mědi a tedy [[Doba měděná|doby měděné]]. Z této doby pochází také nález známé zmrzlé mumie [[Ötzi]]ho na hranicích s Itálií.
Během [[Doba bronzová|doby bronzové]] mezi 3. a 1. stoletím př. n. l. vznikala stále větší obchodní centra a opevnění, převážně v oblastech těžby nerostných surovin. V okolí [[Hallstatt]]u začalo systematické dobývání [[Halit|soli]]; po tomto místě je také pojmenována starší [[doba železná]] – [[doba halštatská]]. V mladší době železné jsou patrné známky [[Keltové|keltského]] osídlení, které na jihu a na východě vytvořilo jeden z prvních státních útvarů na území dnešního Rakouska, západ byl v té době osídlen Réty.
[[Soubor:Austria Romana.png|thumb|left|Římské provincie na území dnešního Rakouska{{legenda|skyblue|[[Raetie]]}}{{legenda|red|[[Noricum]]}}{{legenda|gold|[[Panonie]]}}{{legenda|lightgray|Území mimo římskou říši}}]]
=== První státní útvary na území Rakouska ===
Převážná část dnešního rakouského státu byla v roce [[15 př. n. l.]] obsazena [[Starověký Řím|Říší Římskou]]. Římský císař [[Claudius]] zřídil během své vlády (41 – 54 n. l.) římskou provincii Regnum Noricum, jejíž hranice zabíraly velkou část dnešního rakouského území. Na jih od [[Vídeň|Vídně]] leželo největší římské město [[Carnuntum]], přičemž další důležitá místa byla například [[Virunum]] (severně od [[Klagenfurt]]u) a [[Teurnia]] (poblíž [[Spittal an der Drau]]).
V [[starověký Řím|době římské]] se na území dnešního Rakouska rozkládaly tří [[římské provincie]], z nichž nejvýznamnější bylo [[Noricum]]. Od poloviny [[4. století]] na toto území přicházeli [[Germáni]], jež přispívali k oslabení moci římské říše. Římané se z této oblasti stáhli roku [[476]] a namísto nich se zde začali objevovat [[Bavoři]] a [[Slované]]. Bavoři se záhy dostali pod vliv [[franská říše|franské říše]], nedokázali však zabránit Slovanům, aby si zde vytvořili své [[karantánské knížectví]]. Bavoři získali převahu až v polovině [[8. století]], Karantánii ovládli, sami se však roku [[757]] dostali do područí franské říše.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Veber|jméno=Václav|odkaz na autora=Václav Veber|spoluautoři=a kol.|titul=Dějiny Rakouska|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|rok=2002|isbn=80-7106-491-2|poznámka=Dále jen ''Dějiny Rakouska''|strany=48–61|jazyk=}}</ref>
Frankové v této oblasti ustavili [[Východní marka|Východní marku]] (po rozdělení franské říše se stala součástí [[východofranská říše|východofranské říše]]), jež však po celou 1. polovinu [[10. století]] byla vydána v plen [[Maďaři|Maďarům]], které dokázal porazit až král [[Ota I. Veliký|Ota I.]] roku [[955]]. Jeho nástupce [[Ota II.]] pak Východní marku roku [[976]] reorganizoval a svěřil ji [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I. Babenberskému]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 61–73.</ref>
[[Soubor:Marcha orientalis-cs.svg|thumb|Územní vývoj [[rakouská marka|rakouské marky]] a [[rakouské vévodství|rakouského vévodství]] za vlády Babenberků]]
=== Vláda Babenberků ===
[[Babenberkové]] se zprvu museli ještě vypořádávat s Maďary, po uklidnění východní hranice se však mohli na přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století]] zapojit do [[boj o investituru|boje o investituru]], zpravidla na [[papež]]ově straně, a později do mocenského zápasu mezi [[Štaufové|Štaufy]] a [[Welfové|Welfy]]. Roku [[1156]] obdržel [[Jindřich II. Jasomirgott]] ''[[privilegium minus]]'', kterým císař povýšil rakouskou marku na [[rakouské vévodství]] a dědičnou držbu tohoto území v mužské i ženské linii udělil právě Babenberkům. Roku [[1192]] pak Babenberkové získali vládu také nad [[štýrské vévodství|štýrským vévodstvím]]. Babenberkové se stále více zapojovali do říšské politiky a účastnili se například [[křížové výpravy|křížových výprav]]. Agresivnější politikou na počátku [[13. století]] si však Babenberkové znepřátelili své bavorské, české i uherské sousedy.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 73–114.</ref>
Když roku [[1246]] rod Babenberků vymřel, nastal o jejich dědictví boj. Dočasně získal vládu v rakouském, štýrském i korutanském vévodství [[Přemysl Otakar II.]], od roku [[1273]] se však císaři [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfovi I. Habsburskému]] dařilo českého krále z rakouských zemí vytlačovat, až jej nakonec zcela porazil roku [[1278]] v [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]], čímž babenberské dědictví definitivně získali [[Habsburkové]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 114–120.</ref>
=== Habsburská monarchie ===
Moc Habsburků se z jejich držav v severním Švýcarsku rozšířila ovšem nejen na rakouské a štýrské vévodství, nýbrž záhy také získali [[Korutany]] a [[Tyroly]]. Po smrti [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfa IV. Habsburského]] roku [[1365]] však došlo ke sporům mezi jeho syny, kteří si vládu v zemi roku [[1379]] rozdělili. Dvě větve rodu mezi sebou následující století soupeřily a ke sjednocení habsburských držav došlo znovu až roku [[1491]] za vlády [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] Po jeho smrti rakouské země obdržel jeho vnuk [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], jenž roku [[1526]] získal také českou a uherskou korunu, a položil tak základy [[habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Po jeho smrti roku [[1564]] se však moc v habsburské monarchii opět rozdělila mezi jeho nástupce. Rozdělená země se musela čelit náboženskému neklidu i [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] a k jejímu sjednocení došlo opět až roku [[1665]] za vlády [[Leopold I.|Leopolda I.]], který musel vzápětí čelit masivnímu [[Osmanská říše|osmanskému]] tažení. Protiútok rakouských a spřátelených vojsk však nakonec vytlačil Osmany z Uher, čímž se území habsburské monarchie podstatně zvětšilo. Dalších územních zisků pak habsburská monarchie došla ve [[válka o dědictví španělské|válce o dědictví španělské]] na počátku [[18. století]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 120–331.</ref>
[[Soubor:Empire Autricien au XVII. siecle.JPG|thumb|left|Územní vývoj habsburské monarchie]]
Císař [[Karel VI.]] ovšem roku [[1740]] zemřel bez mužského potomka, a jeho dcera [[Marie Terezie]] proto musela čelit několika armádám, jež si chtěly habsburské dědictví rozdělit. V [[Války o rakouské dědictví|nastalé válce]] bylo nakonec úspěšné jen [[pruské království|Prusko]], které získalo většinu [[Slezsko|Slezska]] a další menší území. Další války zemi ještě více vyčerpaly, což postavilo Marii Terezii a jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]] před nutnost provést osvícenské reformy, jež začaly feudální správu nahrazovat moderní státní správou.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 332–368.</ref>
Na počátku [[19. století]] postihlo habsburskou monarchii [[Napoleonské války|Napoleonovo tažení]]. Svatá říše římská zanikla a habsburský panovník zůstal pouze [[Rakouské císařství|rakouským císařem]]. Snahou státu bylo až do roku [[1860]] s krátkou přestávkou při [[revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revoluci roku 1848]] potlačovat [[liberalismus|liberální]] myšlenky, neúspěchy v zahraniční politice však nakonec císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] nakonec donutily změnit kurs a povolit demokracii a [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. Rostoucí nacionální problémy se císař rozhodl vyřešit přeměnou Rakouského císařství na [[Rakousko-Uhersko]], tím však uspokojil jen Maďary.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 369–471.</ref>
=== Rakouská republika ===
[[Soubor:Austria 1945-55.svg|thumb|[[Okupační zóny Rakouska]] (1945–1955)]]
Katastrofu pro Rakousko-Uhersko znamenala [[první světová válka]], na jejímž konci roku [[1918]] se rozpadlo. Rakouští Němci se pokusili prosadit koncepci [[Německé Rakousko|Německého Rakouska]], nakonec však byli nuceni přijmout svůj stát v hranicích, jak jej vymezila [[Saint-Germainská smlouva|Saintgermainská smlouva]]. [[Rakouská první republika|První Rakouská republika]] se potýkala s obrovskými hospodářskými problémy, jež nedokázaly nestabilní vlády dvou znepřátelených politických stran uspokojivě řešit. Roku [[1933]] konečně [[Engelbert Dollfuss]] nastolil autoritativní režim, avšak i on musel čelit vážným problémům, zejména vzestupu rakouského nacismu. Pokus o převrat rakouských nacistů roku [[1934]] sice nakonec skončil neúspěchem, Rakousko však muselo čelit stále většímu tlaku [[Adolf Hitler|Hitlerova]] [[Nacistické Německo|Německa]], jež si nakonec vynutilo „pozvání“ k [[Anschluss|záboru]] Rakouska.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 472–543.</ref>
Jakožto součást Třetí říše se Rakousko zúčastnilo [[druhá světová válka|druhé světové války]] a po pádu nacistické moci bylo podobně jako Německo obsazeno [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] a rozděleno do okupačních zón. Plnou suverenitu Rakousko získalo zpět až roku [[1955]]. Jakožto [[neutralita|neutrální]] země se rychle začlenila do západních nevojenských organizací, až nakonec roku [[1995]] Rakousko vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 544–596.</ref>
== Kultura ==
[[Soubor:Wien Musikverein 2004.jpg|thumb|Vídeňská koncertní budova Musikverein]]
Kultura v Rakousku je velmi široké téma: V každém architektonickém [[sloh]]u vznikala významná stavební díla, z nichž je mnoho na dnešním seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. V 18. a 19. byla Vídeň směr udávající centrum evropského kulturního a především hudebního života, což nebylo pouze díky mnoha významným hudebníkům a hudebním skladatelům, kteří byli s touto zemí spjati, ale také díky mnoha operním i běžným divadlům a orchestrům, mnohostranně zaměřeným hudebním tradicím, jako například [[Novoroční koncert vídeňských filharmoniků|Novoroční koncert]] [[Wiener Philharmoniker|vídeňských filharmoniků]] a mnoha [[hudební festival|festivalům]]. Díky tomu má Rakousko vybudovánu dlouhou [[divadlo|divadelní]] tradici a živou [[Kabaret|kabaretní]] scénu. V oblasti kulinářského umění jsou Rakušané známí jejich [[Vídeňská kavárna|kavárenskou kulturou]], vinárny a rozličné krajové pokrmy nezapřou svou dlouhou tradici. Roku [[2003]] byl [[Graz|Štýrský Hradec]] [[Kulturní hlavní město Evropy|kulturním hlavním městem Evropy]]. K rozšiřování [[Rakouská kultura|rakouské kultury]] v zahraničí slouží [[Rakouské kulturní fórum]].
=== Hudba ===
[[Soubor:Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg|thumb|[[Wolfgang Amadeus Mozart]], Krafft, 1819]]
Až do dnešních dnů si v kulturním dění Rakouska udržela výsadní místo [[klasická hudba]]. Rakousko se může ohlížet zpět do historie na hudební velikány světového významu. K nejznámějším skladatelům svého času se mimo jiné řadí [[Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Joseph Haydn]], [[Franz Schubert]], [[Anton Bruckner]], [[Johann Strauss starší]], který zpopularizoval [[valčík]], a [[Johann Strauss mladší]], „král valčíku“. Milenci oblíbená hudba 20. století, to jsou také [[Gustav Mahler]], [[Arnold Schönberg]], [[Alban Berg]] a [[Anton von Webern]]. Tuto tradici klasické hudby následovalo také mnoho známých [[dirigent]]ů, jako například [[Erich Kleiber]], [[Herbert von Karajan]], [[Karl Böhm]], [[Nikolaus Harnoncourt]] nebo [[Franz Welser-Möst]].
[[Novoroční koncert vídeňských filharmoniků|Novoroční koncert]] [[Wiener Philharmoniker|vídeňských filharmoniků]] je světově známý a koná se každoročně 1. lednové ráno ve Vídeňském koncertním domě [[Musikverein|Wiener Musikverein]]. Koncert je přenášen televizí a zasahuje tak na Nový rok skoro miliardu lidí po celém světě. Hrané jsou především známé valčíky, polky a pochody, přičemž je vždy silně zastoupeno dílo [[Rodina Straussových|rodu Straußů]].
Pokud se však rozhlédneme za klasickou hudby je zajímavá především populární hudba, skupiny tzv. [[austropop]]u, jako [[S.T.S.]] nebo [[Austria3]], sóloví umělci ([[Wolfgang Ambros]], [[Georg Danzer]] a [[Rainhard Fendrich]]) nebo například úspěšná zpěvačka [[Christina Stürmer]]. Světově (především však v německy hovořících zemích) známá jména jsou také Hans Hölzl alias [[Falco]], [[Hubert von Goisern]] a [[DJ Ötzi]]. Nezanedbatelného významu je však v Rakousku i [[lidová hudba]] a její kombinace s populární hudbou. Populárním zpěvákem těchto šlágrů je lyžař [[Hansi Hinterseer]]. Vedle toho existují také jednotlivé známé písně, které jsou dodnes známé. Za jmenování stojí například [[Vánoční hudba|Vánoční píseň]] ''[[Tichá noc, svatá noc]]'' nebo na [[citera|citeru]] hraná titulní píseň k filmu ''[[Der dritte Mann]]'' od [[Anton Karas|Antona Karase]].
=== Film ===
Dalším oborem, ve kterém se Rakušané dokázali proslavit je film a divadlo, mimo jiné jsou to [[Max Reinhardt]], [[Karl Farkas]], [[Curd Jürgens]], [[Maximilian Schell]], [[Romy Schneider]], [[Senta Berger]], [[Oskar Werner]], [[O. W. Fischer]], [[Otto Schenk]], [[Klaus Maria Brandauer]], [[Martin Kusej]]. Známými řežiséry Rakouska jsou například [[Erich von Stroheim]], [[Billy Wilder]], [[Fritz Lang]], [[Josef von Sternberg]], [[Otto Preminger]], [[Robert Dornhelm]], [[Michael Haneke]], [[Ulrich Seidl]] nebo [[Hans Weingartner]].
=== Literatura ===
{{viz též|Rakouská literatura}}
[[Soubor:Gustav Klimt 016.jpg|thumb|''Polibek'' od [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]] je jedním z nejznámějších děl rakouského malířství]]
K nejznámějším rakouským spisovatelům se řadí [[Franz Grillparzer]], [[Joseph Roth]], [[Johann Nestroy]], [[Robert Musil]], [[Karl Kraus]], [[Friedrich Torberg]], [[Felix Mitterer]], [[Thomas Bernhard]], [[Peter Handke]], z žen pak [[Bertha von Suttner]], oceněná [[Nobelova cena míru|Nobelovou cenou za mír]] v roce 1905, a [[Elfriede Jelinek]], oceněná [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovou cenou za literaturu]] v roce 2004. K nejznámějším spisovatelům rakouských menšin patří například [[Janko Ferk]], [[Gustav Janus]] a [[Florjan Lipus]], který byl Petrem Handkem přeložen do němčiny.
=== Výtvarné umění ===
Zřejmě nejslavnější období rakouského malířství zažila Vídeň okolo roku 1900, kdy byla Vídeň centrem [[secese]]; tehdy zde působili mj. malíři [[Gustav Klimt]], [[Oskar Kokoschka]] a [[Egon Schiele]]. V padesátých letech 20. století se objevila výrazná [[Vídeňská škola fantastického realismu]], označovaná za pozdně [[surrealismus|surrealistické]] hnutí. V tomto období tvořil také [[Friedensreich Hundertwasser]]. Dalším výrazným fenoménem je vídeňský [[akcionismus]] 60. let (Günter Brus, Otto Muehl, Rudolf Schwarzkogler, Hermann Nitsch), pohybující se na pomezí malířství a divadla.
Mezi významné rakouské sochaře patří mj. [[Niclas Gerhaert van Leyden]], [[Franz Xaver Messerschmidt]], [[Fritz Wotruba]], [[Alfred Hrdlicka]], [[Bruno Gironcoli]].
=== Věda ===
[[Soubor:Erwin Schrödinger.jpg|thumb|[[Erwin Schrödinger]]]]
Rakousko bylo, především na začátku 20. století, jedním z vedoucích vědeckých center světa a přineslo mu geniální myslitele a výzkumníky, jako zakladatele [[Kvantová fyzika|kvantové fyziky]] [[Wolfgang Pauli|Wolfganga Pauliho]] a [[Erwin Schrödinger|Erwina Schrödingera]], zakladatele [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]], otce [[zoopsychologie]] [[Konrad Lorenz|Konrada Lorenze]], výrobce automobilů [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porsche]], vynálezce [[Viktor Kaplan|Viktora Kaplana]], průkopníka [[Termodynamika|Termodynamiky]] [[Ludwig Boltzmann|Ludwiga Boltzmanna]], objevitele struktury [[benzol]]u [[Johann Josef Loschmidt|Johanna Josefa Loschmidta]], objevitele [[krevní skupiny|krevních skupin]] [[Karl Landsteiner|Karla Landsteinera]], ''zachránce matek'' doktora [[Ignaz Semmelweis|Ignaze Semmelweise]] a konečně také ekonomy [[Carl Menger|Carla Mengera]] a [[Friedrich August von Hayek|Friedricha Augusta von Hayeka]].
== Hospodářství ==
{{viz též|Ekonomika Rakouska}}
Rakousko bylo v roce 2006 v hodnocení podle [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele 10. nejbohatším státem světa – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 32 700 USD na obyvatele (dle CIA – [[The World Factbook 2006]]), podle jiných zdrojů bylo v roce 2007 Rakousko na 19. místě<ref>[http://www08.wolframalpha.com/input/?i=GDP+of+austria HDP Rakouska], Wolfram aplha, předběžný odhad 2007</ref>.
V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 [[pracoviště|pracovištích]]. Největší [[burza]] Rakouska je [[Vídeňská burza]], jejíž největší index je [[Austrian Traded Index|ATX]].
<!-- překlad zde pokračuje -->
== Politický systém ==
{{Rakouské spolkové země}}
Rakousko je rozděleno do 9 [[Rakouské spolkové země|spolkových zemí]], které jsou zase rozděleny do 84 [[okres]]ů a 15 [[Statutární město#Statutární města v Rakousku|statutárních měst]]. Okresy se dále dělí na jednotlivé [[Obec|obce]], [[město|města]] či [[městys]]y.
Geografické umístění některých spolkových zemí má své zvláštnosti, např. [[Vídeň]] je zcela obklopena Dolním Rakouskem a [[Východní Tyrolsko]] sice náleží k spolkové zemi [[Tyrolsko]], ale není s ním fyzicky spojeno. Tato [[kuriozita]] vznikla po [[První světová válka|první světové válce]], když v roce [[1918]] připadlo [[Jižní Tyrolsko]] [[Itálie|Itálii]]. Tím se stalo Východní Tyrolsko [[Exkláva|exklávou]] Tyrolska.<br /><br /><br /><br />
<center>
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right;"
!width="30px"|
! Spolková země !! Hlavní město
! Obyvatelstvo !! Rozloha (km²) !! Hustota osídlení
! Města !! Obce
|-
|align="center"| '''1'''
|align="left"| [[Vídeň]]
|align="left"| [[Vídeň]]
| '''1660534''' || 415 || 4001,3
| 1 || 0
|-
|align="center"| '''2'''
|align="left"| [[Dolní Rakousko]] ||align="left"| [[Sankt Pölten]]
| '''1588545''' || 19178 || 82,8
| 74 || 499
|-
|align="center"| '''3'''
|align="left"| [[Horní Rakousko]] ||align="left"| [[Linec]]
| '''1405986''' || 11982 || 117,3
| 29 || 416
|-
|align="center"| '''4'''
|align="left"| [[Štýrsko]] ||align="left"| [[Štýrský Hradec]]
| '''1203986''' || 16392 || 73,5
| 34 || 509
|-
|align="center"| '''5'''
|align="left"| [[Tyrolsko]] ||align="left"| [[Innsbruck]]
| '''698472''' || 12648 || 55,2
| 11 || 268
|-
|align="center"| '''6'''
|align="left"| [[Korutany]] ||align="left"| [[Klagenfurt]]
| '''560753''' || 9536 || 58,8
| 17 || 115
|-
|align="center"| '''7'''
|align="left"| [[Salzbursko]] ||align="left"| [[Salzburg]]
| '''529085''' || 7154 || 74,0
| 10 || 109
|-
|align="center"| '''8'''
|align="left"| [[Vorarlbersko]] ||align="left"| [[Bregenz]]
| '''364611''' || 2601 || 140,2
| 5 || 91
|-
|align="center"| '''9'''
|align="left"| [[Burgenland]] ||align="left"| [[Eisenstadt]]
| '''280350''' || 3966 || 70,7
| 13 || 158
|}
</center>
=== Rovnost pohlaví ===
V [[ústava (Rakousko)|ústavě]] je rovnost mužů a žen pevně zakotvena. Historicky vyplývající výjimky jsou regulace důchodu a [[branná povinnost]], která platí pouze pro muže. Ženy smějí jít v Rakousku do důchodu o pět let dříve než muži (výjimkou je penze státního úředníka). Právně je podloženo postupné zvyšování nástupního věku do penze pro ženy až do roku 2027.
Skoro ve všech oblastech Rakouska je průměrná [[mzda]] žen menší než plat muže na odpovídajícím místě (výjimku tvoří úřady). Toto vyplývá z neúplného prosazení rovnosti mužů a žen v praxi na jedné straně a také z toho, že mnoho žen pracuje na [[částečný pracovní úvazek]] a tím pádem mají nižší šance na pracovní postup. Vedoucí pozice tak obsazují většinou muži.
Tarifní mzdy jsou pro obě pohlaví stejné. V Rakousku využijí pouze 2 muži ze sta možnost vzít si tzv. [[mateřská dovolená|otcovskou dovolenou]].
Pro ženy jsou připravována různá podpůrná opatření ([[pozitivní diskriminace]]). Např. při obsazování veřejných pracovních míst by měly být ženy stejné kvalifikace upřednostňovány před muži, i když [[nezaměstnanost]] mužů je na vyšší úrovni. V praxi ale tato podpora nevykazuje významné výsledky. Oficiálně nahlášení lidé bez práce v Rakousku k roku 2004 se skládali ze dvou třetin z mužů a z jedné třetiny z žen.
=== Bezpečnostní systém ===
Rakousko již přešlo z tradičního evropského pojetí rozložení pravomocí mezi [[Policie|policií]] a [[Četnictvo|četnictvem]] na moderní a všechny [[pravomoc]]e přešly na federální policii. Tím zanikla také četnická protiterotistická jednotka [[GEK]]. Policie v této době disponuje protiteroristickou jednotkou [[EKO Kobra]]. Bezpečnost mimo stát má na starost [[armáda Rakouska]]. Její protiteroristickou jednotkou je [[Jagdkommando]]{{fakt?}}.
=== Vztahy s ČR ===
Rakousko má své státní zastupitelství (velvyslanectví) v České republice v Praze a Brně.
Praha - Viktora Huga 10
Brno - Botanická 56
== Související články ==
{{Portál Rakousko}}
* [[Předlitavsko]]
* [[Zeměpis]]
* [[Evropa]]
== Poznámky a reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
{{Wikislovník|Rakousko}}
{{commonscat|Austria}}
* [http://vseorakousku.cz Vše o Rakousku]
* [http://www.austria.info Rakouský turismus]
* [http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop Rakouský lexikon] (německy)
* [http://www.austria.gv.at/ Informace o Rakousku, jeho vládě a parlamentu na úřadu spolkového kancléře] (německy)
* [http://www.oeamtc.at/index.php?type=menu&id=0280 Dopravní služba ÖAMTC] (německy)
* [http://www.aussenministerium.at/ Ministerstvo zahraničních věcí] (německy)
* [http://www.statistik.at/ Webové stránky Statistik Austria] (anglicky, německy)
* [http://www.ostarrichi.org/ Rakousko-německý slovníček] (německy)
* [http://www.austrianmap.at/ Mapa spolkových úřadů] (německy)
* [http://www.donaumonarchie.com/ Dunajská monarchie, Rakousko-Uhersko, vč. informací a historických map] (německy)
* [http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/Nejvetsi-Rakouske-cyklostezky.htm Největší Rakouské cyklostezky (info, foto, výškový profil, mapy,…)]
{{Rakousko}}
{{Evropa}}
{{EU}}
{{Geo|47_36_N_13_47_E_type:city(5086)_region:AT-6|47°36′S, 13°47′V}}
[[Kategorie:Rakousko| ]]
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
{{Link FA|da}}
{{Link FA|vi}}
[[ace:Austria]]
[[af:Oostenryk]]
[[als:Österreich]]
[[am:ኦስትሪያ]]
[[an:Austria]]
[[ang:Ēastrīce]]
[[ar:النمسا]]
[[arc:ܢܡܣܐ]]
[[arz:النمسا]]
[[ast:Austria]]
[[az:Avstriya]]
[[bar:Esterraich]]
[[bat-smg:Austrėjė]]
[[bcl:Austriya]]
[[be:Аўстрыя]]
[[be-x-old:Аўстрыя]]
[[bg:Австрия]]
[[bn:অস্ট্রিয়া]]
[[bo:ཨ་སུ་ཊ་རི་ཡ།]]
[[bpy:অস্ট্রিয়া]]
[[br:Aostria]]
[[bs:Austrija]]
[[ca:Àustria]]
[[ce:Австри]]
[[ceb:Awstriya]]
[[co:Austria]]
[[crh:Avstriya]]
[[csb:Aùstrëjackô]]
[[cu:Аѵстрі́ꙗ]]
[[cv:Австри]]
[[cy:Awstria]]
[[da:Østrig]]
[[de:Österreich]]
[[diq:Awıstırya]]
[[dsb:Awstriska]]
[[dv:އޮސްޓްރިއާ]]
[[dz:ཨས་ཊི་ཡ]]
[[ee:Austria]]
[[el:Αυστρία]]
[[en:Austria]]
[[eo:Aŭstrio]]
[[es:Austria]]
[[et:Austria]]
[[eu:Austria]]
[[ext:Áustria]]
[[fa:اتریش]]
[[fi:Itävalta]]
[[fiu-vro:Austria]]
[[fo:Eysturríki]]
[[fr:Autriche]]
[[frp:Ôtrich·e]]
[[fur:Austrie]]
[[fy:Eastenryk]]
[[ga:An Ostair]]
[[gd:An Ostair]]
[[gl:Austria - Österreich]]
[[gu:ઑસ્ટ્રિયા]]
[[gv:Yn Austeyr]]
[[hak:O-thi-li]]
[[haw:‘Aukekulia]]
[[he:אוסטריה]]
[[hi:ऑस्ट्रिया]]
[[hif:Austria]]
[[hr:Austrija]]
[[hsb:Awstriska]]
[[ht:Otrich]]
[[hu:Ausztria]]
[[hy:Ավստրիա]]
[[ia:Austria]]
[[id:Austria]]
[[ie:Austria]]
[[ilo:Austria]]
[[io:Austria]]
[[is:Austurríki]]
[[it:Austria]]
[[ja:オーストリア]]
[[jbo:osteraix]]
[[jv:Austria]]
[[ka:ავსტრია]]
[[kaa:Avstriya]]
[[kg:Autriche]]
[[kk:Австрия Республикасы]]
[[kl:Østrigi]]
[[kn:ಆಸ್ಟ್ರಿಯ]]
[[ko:오스트리아]]
[[ksh:Ößtrish]]
[[ku:Awistriya]]
[[kv:Австрия]]
[[kw:Estrych]]
[[ky:Австрия]]
[[la:Austria]]
[[lad:אאוסטריה]]
[[lb:Éisträich]]
[[li:Oosteriek]]
[[lij:Austria]]
[[lmo:Austria]]
[[ln:Otrish]]
[[lt:Austrija]]
[[lv:Austrija]]
[[mdf:Австрия]]
[[mg:Aotrisy]]
[[mhr:Авыстри]]
[[mk:Австрија]]
[[ml:ഓസ്ട്രിയ]]
[[mn:Австри]]
[[mr:ऑस्ट्रिया]]
[[ms:Austria]]
[[mt:Awstrija]]
[[na:Austria]]
[[nah:Austria]]
[[nds:Öösterriek]]
[[nds-nl:Oostnriek]]
[[ne:अष्ट्रीया]]
[[nl:Oostenrijk]]
[[nn:Austerrike]]
[[no:Østerrike]]
[[nov:Austria]]
[[nrm:Autriche]]
[[nv:Óóswiya]]
[[oc:Àustria]]
[[os:Австри]]
[[pa:ਆਸਟਰੀਆ]]
[[pag:Austria]]
[[pam:Austria]]
[[pap:Austria]]
[[pdc:Eestereich]]
[[pih:Ostriya]]
[[pl:Austria]]
[[pms:Àustria]]
[[pnb:آسٹریا]]
[[pnt:Αυστρία]]
[[ps:اطريش]]
[[pt:Áustria]]
[[qu:Awstiriya]]
[[rm:Austria]]
[[ro:Austria]]
[[roa-rup:Austria]]
[[ru:Австрия]]
[[sa:आस्ट्रिया]]
[[sah:Аустрия]]
[[sc:Àustria]]
[[scn:Austria]]
[[sco:Austrick]]
[[se:Nuortariika]]
[[sh:Austrija]]
[[simple:Austria]]
[[sk:Rakúsko]]
[[sl:Avstrija]]
[[sq:Austria]]
[[sr:Аустрија]]
[[stq:Aastriek]]
[[sv:Österrike]]
[[sw:Austria]]
[[szl:Austrijo]]
[[ta:ஆஸ்திரியா]]
[[te:ఆస్ట్రియా]]
[[tet:Áustria]]
[[tg:Австрия]]
[[th:ประเทศออสเตรีย]]
[[tk:Awstriýa]]
[[tl:Awstriya]]
[[tpi:Ostria]]
[[tr:Avusturya]]
[[tt:Австрия]]
[[udm:Австрия]]
[[ug:ئاۋستىرىيە]]
[[uk:Австрія]]
[[ur:آسٹریا]]
[[uz:Avstria]]
[[vec:Austria]]
[[vi:Áo]]
[[vls:Ôostnryk]]
[[vo:Lösterän]]
[[war:Austrya]]
[[wo:Otris]]
[[wuu:奥地利]]
[[xal:Өөстрмудн Орн Нутг]]
[[yi:עסטרייך]]
[[yo:Ọ́stríà]]
[[zh:奥地利]]
[[zh-classical:奧地利]]
[[zh-min-nan:Tang-kok]]
[[zh-yue:奧地利]]
[[zu:IAustriyiya]]
| 