Trojí lid: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava slova oratores
typo
Řádek 1:
Schéma '''trojího lidu''' je [[středověk]]á představa o složení tehdejší křesťanské [[společnost]]i, zformovaná učenci západní Evropy kolem roku 1000. Boží lid se podle jejich představ sestává ze tří řádů, z těch, kdo se modlí - kněží (''oratores''), těch, kdo pracují na sebe i na druhé - venkovského lidu (''laboratores''), a těch, kdo bojují , aby chránili toho, kdo se modlí a obdělává půdu - válečníků (''bellatores)''. <ref>Le Goff, J.,: ''Kultura středověké Evropy'', Praha 1991, s.251-257. 251–257</ref>
 
 
== Společnost trojího lidu - představa a realita ==
Poprvé se představa o společnosti trojího lidu objevila zřejmě v překladu spisu pozdně antického filozofa [[Boethius|Boethia]] ''O útěše z filozofie'', který pořídil koncem 9. století anglosaský král [[Alfred Veliký]]. Podle něho král potřebuje "''muže„muže, kteří se modlí, muže, kteří jezdí na koni, a muže, kteří pracujípracují“''".<ref>Le Goff, J.,: ''Kultura středověké Evropy'', s. 251</ref> Počátkem 11. století se tato teorie objevila znovu v propracovanější podobě například u Aelfrica, Wulfsata a především u laonského biskupa [[Adalbero z Laonu|Adalbera]]. Od druhé poloviny 12. století se schema trojdílné společnosti používalo s výjimkou literatury již méně a ve 13. století vymizelo. Vystřídala ho mnohem složitější představa hierarchizované [[Stavy|stavovské]] společnosti.<ref>Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', s. 252</ref>
 
Všechny tři skupiny (vrstvy) obyvatelstva měly ve společnosti svoji nezastupitelnou úlohu. Rolníci ji živili prací svých rukou. Šlechta organizovala a řídila chod společnosti a zajišťovala jí ochranu proti nepřátelům. Duchovenstvo seznamovalo s křesťanskou vírou, pečovalo o náboženský život věřících, šířilo kulturu a vzdělanost.
Řádek 10:
 
== Společnost trojího lidu ve spisech českých autorů ==
Představa o tripartitní společnosti byla přijímána českými reformními mysliteli, například [[Tomáš ze Štítného|Tomášem ze Štítného]], [[Jan Hus|Janem Husem]] a měšťanskými husitskými ideology. Teprve [[Petr Chelčický]] ve svém spisu ''O trojiem lidu řeč'', napsaném pravděpodobně roku [[1425]], tradiční dělení společnosti na církev, šlechtu a dělný lid zavrhl, neboť podle [[Nový zákon|Nového zákona]] jsou si všichni lidé jsou rovni.<ref>''lexikon české literatury'' 2, Praha 1993, s. 405; Čechura, J., ''České země v letech 1358-14371358–1437. Lucemburkové na českém trůně II., Praha 2000. s.169-175 169–175.''</ref>
 
Podobnou [[druhová číslovka|druhovou číslovku]] obsahuje i středověké označení [[dvojí lid]], které však označuje soužití [[katolictví|katolických]] pánů s pány [[podobojí]].