Verze z 28. 2. 2010, 15:50 editovat Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2010, 22:37 editovat zrušit editaci Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací rozšíření článku, připojení vhodného textu z článku "třetihory", externí odkaz, poznámky Přejít na další porovnání →
Řádek 11: * [[Paleogén]] (asi 65,5 - 23,0 Ma) Třetihory již podle Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) nejsou oficiální stratigrafickou jednotkou. Definice pojmu čtvrtohory je stejně jako určení počátku [[pleistocén]]u předmětem diskuze.<ref>[http://www.stratigraphy.org/upload/ISChart2008.pdf Platná mezinárodní stratigrafická tabulka]</ref> Přesto se však pojmy "třetihory" a "čtvrtohory" (terciér a kvartér) běžně používají. == Geologický vývoj == Řádek 22: === Podnebí === [[Soubor:Hyaenodon Heinrich Harder.jpeg\|thumb\|vpravo\|300px\|[[Hyenodont]] - jeden z největších dravců v [[oligocén]]u, byl rozšířený v [[Asie\|Asii]], [[Severní Amerika\|Severní Americe]], [[Afrika\|Africe]] a [[Evropa\|Evropě]] (kresba [[Heinrich Harder\|Heinricha Hardera]] přibližně z roku [[1920]]).]] ~~Během~~Z hlediska [[~~paleogén~~klimatologie]] pokračuje teplé období z [[druhohory\|druhohor]], vrcholí ve středním [[eocén]]u. Bylo ~~bylo~~tedy mnohem teplejší a vlhčí [[podnebí]] než v současnosti. Nástupem [[neogén]]u se klima začíná ochlazovat, ~~pravděpodobná~~možná příčina tkví ve vyzdvihnutí ~~Himalájí~~[[Himálaj\|Himálají]]. V [[pleistocén]]u pokračuje ochlazování, jehož výsledkem je několik [[glaciál\|ledových dob]], přerušených teplejšími periodami. V souvislosti s růstem kontinentálních [[ledovec\|ledovců]] dochází k poklesu hladiny moří a tím i ke vzniku nových pevnin. == Vývoj života == === Fauna ===▼ Koncem [[Křída\|křídy]] došlo k masívnímu vyhynutí většiny mořských ([[amonit]]i, [[belemit]]i, mořští plazi) stejně jako suchozemských ([[dinosauři]]) živočišných druhů. Přeživší [[savci]] a [[ptáci]] rychle využili volný prostor a začali se hromadně rozšiřovat na zemském povrchu. Ptáci se začátkem ~~paleogénu~~[[paleogén]]u na krátký čas stávají vládci planety (až 2 m vysocí nelétaví dravci, jejichž [[Fosilie\|zkameněliny]] se našly v [[Laurasie\|Laurasii]] a v [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]], byli postrachem všeho živého v kenozoiku).▼ K biostratigrafickému členění se používá zejména [[nanoplankton]] a [[plankton]]ní [[dírkovci]]. K významné fauně patří [[měkkýš]]i a [[žralok\|žraloci]]. Důležitým faktorem, který ovlivnil faunu v neogénu, byl vývoj druhů spásajících trávu na savanách. Na její spásání se postupně adaptovali někteří býložraví savci (~~koně~~[[lichokopytníci]], ~~antilopy~~[[sudokopytníci]]). Zajímavou větev představuje vývoj v [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]], která byla relativně izolovaná od okolního světa. Přinesla mnoho životních forem: rody ''[[Litopterna]]'' (v podstate kombinace [[velbloud]]a a [[kůň\|koně]]), ''[[Notoungulata]]''. Koncem neogénu nastupuje na scénu člověk, přesněji jeho předkové [[Australopitekus\|australopitekové]] v [[Afrika\|Africe]]. Pod vyhynutí čtvrtohorních savců ([[mamut]]ů, ''prajelenů'', ''srstnatých nosorožců'') se podepisuje kromě klimatických změn už i lidská činnost.▼ Vyvíjí se řada druhů [[šelma\|šelem]], např. dnes již vyhynulí [[šavlozubý tygr\|šavlozubí tygři]] nebo [[jeskynní medvěd\|jeskynní medvědi]]. Objevují se [[chobotnatci]] i [[kytovci]]. Z prvních [[primáti\|primátů]] se koncem neogénu vyvíjejí předkové [[člověk]]a. Mezi prvními to jsou [[Australopithecus\|australopithekové]] v [[Afrika\|Africe]] s jejich [[adaptace\|adaptací]] na chůzi po dvou končetinách ([[bipedie]]). Předchůdci rodu [[Homo]] vyrábějí kamenné nástroje, z tohoto důvodu se období začínající právě tímto počátkem užívání kamenných nástrojů v historii nazývá [[paleolit]]. Ke konci [[pleistocén]]u na konci poslední doby ledové - [[würm]]u dochází k vymírání řady druhů velkých savců, např. mamutů, obřích jelenů, srstnatých nosorožců a dalších. Předmětem spekulací je vliv člověka na tomto procesu. Vzhledem k tehdejšímu řídkému lidskému osídlení lze však příčinu vymírání spíš vidět v celkové globální změně klimatu<ref>[http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008071808 Kdo zavinil vyhynutí mamutů?]</ref>. Během poslední doby ledové vymírá [[neandrtálec\|člověk neandrtálský]] a [[homo sapiens sapiens]] tak zůstává posledním příslušníkem rodu homo. Od primitivních kultur lovců mamutů v [[paleolit]]u, přes kultury lovců sobů v [[mezolit]]u člověk objevuje v [[neolit]]u [[zemědělství]]. Na konci neolitu poznává možnosti využití [[kov]]ů a díky tomu se po celém světě objevují nové vyspělé lidské kultury nebo celé civilizace. === Flóra === Vymírání na konci [[Křída\|křídy]] postihlo i rostlinstvo. Vyhynuly hlavně některé skupiny [[nahosemenné rostliny\|nahosemenných rostlin]], zvláště [[cykasorosty\|cykasorostů]] a [[gingorosty\|gingorostů]]. Svého největšího rozvoje dosáhly [[krytosemenné rostliny]], které dominují suchozemské flóře dodnes. Velký rozvoj však stále zažívají i [[borovicorosty]], které místy dominují zvláště v chladnějších oblastech (tajga, vysoká pohoří). V třetihorách bylo klima teplé bez zalednění, díky čemu rostly subtropické lesy téměř na celém území Evropy. Nástup [[glaciál\|čtvrtohorních zalednění]] a jejich vícenásobné střídání s [[interglaciál\|dobami meziledovými]] způsobil obrovskou zátěž pro evropskou flóru. V dobách ledových se většina rostlin soustředila na nejjižnějších poloostrovech kontinentu (Pyrenejský, Apeninský a jih Balkánu), které svojí rozlohou nejsou velké. V dalším pronikání na jih jim částečně bránilo Středozemní moře. Změny klimatu spojené se soustředěním druhů na omezeném území způsobovaly opakované vymírání mnohých druhů a ochuzování evropské flóry mírného pásma. Ta byla sice částečně doplněná hlavně z Asie, ale dodnes je druhově chudší než asijská nebo severoamerická (pro jejich flóry zalednění představovala menší zátěž, protože na rozdíl od Evropy pronikání druhů na teplejší jih nebránilo v Asii ani v Severní Americe žádné moře). ▲=== Fauna === ▲Koncem [[Křída\|křídy]] došlo k masívnímu vyhynutí většiny mořských ([[amonit]]i, [[belemit]]i, mořští plazi) stejně jako suchozemských ([[dinosauři]]) živočišných druhů. Přeživší [[savci]] a [[ptáci]] rychle využili volný prostor a začali se hromadně rozšiřovat na zemském povrchu. Ptáci se začátkem paleogénu na krátký čas stávají vládci planety (až 2 m vysocí nelétaví dravci, jejichž [[Fosilie\|zkameněliny]] se našly v Laurasii a v Jižní Americe, byli postrachem všeho živého v kenozoiku). ▲Důležitým faktorem, který ovlivnil faunu v neogénu, byl vývoj druhů spásajících trávu na savanách. Na její spásání se postupně adaptovali někteří býložraví savci (koně, antilopy). Zajímavou větev představuje vývoj v Jižní Americe, která byla relativně izolovaná od okolního světa. Přinesla mnoho životních forem: rody ''[[Litopterna]]'' (v podstate kombinace [[velbloud]]a a [[kůň\|koně]]), ''[[Notoungulata]]''. Koncem neogénu nastupuje na scénu člověk, přesněji jeho předkové [[Australopitekus\|australopitekové]] v [[Afrika\|Africe]]. Pod vyhynutí čtvrtohorních savců ([[mamut]]ů, ''prajelenů'', ''srstnatých nosorožců'') se podepisuje kromě klimatických změn už i lidská činnost. == Související články == * [[Geologický čas]] * [[Terciér na území dnešní České republiky]] == Externí odkazy == * [http://www.gweb.cz/clanky/clanek-61/ Sopečná činnost a sopky v České republice] ~~http://www.biolib.cz/cz/stratigraphy/~~ == Zdroj == Řádek 50 ⟶ 60: {{Kenozoikum}} ~~{{Pahýl - geologie}}~~ [[Kategorie:Geologický čas]]

Kenozoikum: Porovnání verzí