Miroslav Lorenc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
N Miroslav Lorenc
 
Řádek 20:
 
== Životopis ==
Žák architekta [[Jaromír Krejcar|Krejcara]].<ref name="JKML-8">{{Citace monografie | titul = Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde. | vydavatel = Státní galerie ve&nbsp;Zlíně | místo = Zlín | rok = 1995 | počet stran = 79 | strany = 8 | isbn = 80-85052-22-9}}</ref> Od roku 1930 působil ve [[Zlín]]ě, odkud pocházela jeho žena. Ve službách firmy [[Baťa]] projektoval [[Velké kino|kino]] a&nbsp;[[Hotel Moskva (Zlín)|hotel]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Novák | jméno = Pavel | titul = Zlínská architektura: 1900–1950 | vydavatel = POZIMOS | místo = Zlín | rok = 2008 | počet stran = 319 | strany = 98 | isbn = 978-80-254-3215-0}}</ref><ref name="JKML-11">{{Citace monografie | titul = Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde. | vydavatel = Státní galerie ve&nbsp;Zlíně | místo = Zlín | rok = 1995 | počet stran = 79 | strany = 11 | isbn = 80-85052-22-9}}</ref> Kvůli rozporům s&nbsp;[[Tomáš Baťa|Tomášem Baťou]] výstavba těchto dvou budov podle jeho projektů realizována nebyla a&nbsp;Lorenc firmu opustil.<ref name="JKML-12+14">{{Citace monografie | titul = Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde. | vydavatel = Státní galerie ve&nbsp;Zlíně | místo = Zlín | rok = 1995 | počet stran = 79 | strany = 12 a 14 | isbn = 80-85052-22-9}}</ref> Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb (například obytný dům Eduarda Pelčáka, Malotova cukrárna (asanována), obchodní a&nbsp;bankovní dům Františka Javorského, restaurace Minaříková).<ref name="fenomen260">{{Citace monografie | titul = Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910-1960 | vydavatel = Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 200 | počet stran = 275 | strany = 260 | isbn = 978-80-85052-77-0}}</ref><ref name="JKML-1422">{{Citace monografie | titul = Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde. | vydavatel = Státní galerie ve&nbsp;Zlíně | místo = Zlín | rok = 1995 | počet stran = 79 | strany = 14-22 | isbn = 80-85052-22-9}}</ref> Jeho posledním projektem byly tzv. Elektrické domy pro [[úředník]]y, které dokončoval z&nbsp;[[ilegialitailegalita|ilegality]].
 
V&nbsp;období [[první světová válka|první světové války]] bojoval v řadách československých legií v [[Itálie|Itálii]], po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] a&nbsp;následné okupaci zbytku [[Druhá republika|Československa]] se Lorenc aktivně zapojil do [[odboj]]e.<ref name="JKML-20">{{Citace monografie | titul = Jaromír Krejcar – Miroslav Lorenc. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda. Moderne Architektur in Zlín und die Prager Avantgarde. | vydavatel = Státní galerie ve&nbsp;Zlíně | místo = Zlín | rok = 1995 | počet stran = 79 | strany = 20 | isbn = 80-85052-22-9}}</ref> Později se stal okresním velitelem odbojové organizace [[Obrana národa]].<ref name="polasek">{{Citace periodika | příjmení = Polášek | jméno = Josef | titul = Miroslav Lorenc | periodikum = Architektura ČSR | rok = 1945 | strany = 314-315}}</ref> Po víc jak jednoletém skrývání byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen.<ref name="polasek" /> Architekt Lorenc byl popraven 11.&nbsp;února 1943 v&nbsp;Breslau.<ref name="fenomen260" />