Goražde: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Novověk: chybka
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Třetí říše s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Nacistické Německo; kosmetické úpravy
Řádek 5:
=== Středověk ===
 
První zmínka o městě je z roku [[1379]], roku [[1444]] se zde nacházela [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Od roku [[1415]] pak bylo město známé jako obchodní křižovatka, přicházeli sem hlavně obchodníci z [[Dubrovnik|Dubrovníku]]. O dalších padesát let později, v roce [[1465]] se města zmocnila [[Osmanská říše]], která se tehdy po Balkánském poloostrově po pádu [[Konstantinopol|Konstantinopole]]e rychle rozšiřovala. Za turecké vlády tu vznikl ''Karavansaraj'', a hlavně kamenný [[most]] přes řeku [[Drina|Drinu]]. Byly také postaveny dvě [[mešita|mešity]].
 
=== Novověk ===
Poté, co se města, které tehdy spadalo pod [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžak]] [[Hercegovina]] zmocnilo [[Rakousko-Uhersko]], získalo na významu, protože nově leželo u Osmanské hranice. V [[První světová válka|1. světové válce]] bylo důležitým bodem v boji rakousko-uherské armády proti [[Srbsko|Srbsku]], spojenci [[Trojdohoda|Dohody]].
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v roce [[1941]], bylo obsazeno [[TřetíNacistické říšeNěmecko|nacistickým Německem]] a později Itálií. [[27. leden|27. ledna]] [[1942]] se ho ale zmocnili [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávští partyzáni]], avšak několikrát do konce války ho ztratili. Pobýval zde i jejich velitel a budoucí prezident [[Jugoslávie]], maršál [[Josip Broz Tito]]. Definitivní osvobození přišlo až v březnu [[1945]].
 
Během [[Občanská válka v Jugoslávii|občanské války v Jugoslávii]] v letech [[1992]] - [[1995]] bylo Goražde enklávou [[Bosňáci|bosenských Muslimů]], obklíčenou [[Srbové|Srby]]. Dnes patří pod [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]], je vlastně jejím výběžkem spojeným s entitou koridorem. Ten byl stanoven po podepsání [[Daytonská dohoda|Daytonské dohody]], která v roce [[1995]] ukončila válku v Bosně a Hercegovině.
Řádek 20:
* 70,6 % [[Bosňáci|bosenští Muslimové]] (26 316 obyvatel)
* 26,2 % [[Srbové]] (9 844 obyvatel)
* 2,1 % [[Jugoslávci]] (717 obyvatel)
* 0,2 % [[Chorvati]] (83 obyvatel)
* 1,3 % ostatní
 
{{Bosensko-podrinský kanton}}