Hans Makart: Porovnání verzí

Krátce nato odjíždí do [[Salcburg]]u a poté do [[Mnichov]]a, kde nejprve studuje u [[Schiffmann]]a a r. [[1851]] se zapisuje na Akademii výtvarných umění a studuje u Karla Theodora [[von Piloty]]ho. Makart cestoval r. [[1862]] do [[Londýn]]a a [[Paříž]]e a [[1863]], [[1864]] a [[1866]] do Itálie, až byl r. [[1869]] pozván do Vídně, kde mu byl na státní náklady zařízen a pronajmut atelier. Ve stejném roce se Hans Makart žení, jeho manželkou se stává Mnichovanka Amalie Franziska Roithmayrová, která ale již r. [[1873]] umírá. Zimu [[1875]]-[[1876]] strávil Makart společně s přáteli Rudolfem Huberem a Carlem Leopoldem Müllerem v [[Egypt]]ě, kde se v [[Káhira|Káhiře]] setkává s Franzem von Lenbachem. R. [[1876]] se Makart stává profesorem na výtvarné akademii ve Vídni. Cestuje: r. [[1877]] do [[Belgie]] a [[Holandsko|Holandska]] a poté r. [[1877]]-[[1878]] do [[Španělsko|Španělska]] a [[Maroko|Maroka]]. Od r. [[1878]] je Makart vedoucí speciálky pro historickou malbu na vídeňské akademii. U příležitosti stříbrné svatby císařského páru ([[Franz Joseph]] a [[Alžběta]]) zorganisoval Makart slavnost 24. července [[1879]], při které účinkovalo několik set protagonistů v kostýmech do podrobností navržených Makartem. Jednalo se o kostýmy [[renesance|renesanční]] pro měšťany a [[baroko|barokní]] pro umělce. Četné skicy k návrhům na kostýmy a doplňky jsou dodnes zachovány. V letech [[1880]]-[[1882]] byl Makart ředitelem vídeňského Domu umělců. Ve svém atelieru uskutečnil celou řadu oslav, kterých se účastnily přední osobnosti tehdejší doby. R.[[1881]] žení se Makart podruhé a jeho ženou se stává tanečnice Bertha Babitschová.