Šajeni: Porovnání verzí

Kolem roku [[1800]] byl jejich počet odhadnut na 3 500 a během první poloviny 19. století, v období šajenské prosperity, ještě rostl. V roce [[1890]], po skončení válek se Spojenými státy, bylo zaznamenáno pouze 3 137 Šajenů (Moore, Libertyová a Straus 2001: 880). Jejich populace klesala až do počátku třicátých let, kdy bylo Šajenů jen asi 2 500 (Moore 1996: 145). Potom došlo k prudkému obratu. V roce 2000 uvádějí statistiky přibližně 15 500 osob hlásících se ke kmeni (Moore, Libertyová a Strausová 2001: 880).

 

 

=== Současnost ===

 

Velká část Šajenů se hlásí k některé z křesťanských církví, což však christianizovaným Šajenům nebrání věnovat se tradičnímu náboženskému životu. Původní náboženská tradice je dosud mezi Šajeny velmi silná. Fyzický zánik již Šajenům nehrozí, hrozí však rychlý zánik tradiční kultury a jazyka.

Muž obvykle vyhledával manželku v jiné skupině a po svatbě se připojil k její skupině. Toto pravidlo nerespektovali Psí lidé. Pravidlo [[exogamie]] neplatilo pouze mezi Sutaji, kteří bývali původně samostatným kmenem (Moore 1987). Před usazením v rezervaci bývalo běžné, že měl muž dvě a více manželek. Takových sňatků mohlo být 25 až 30 procent. Spolumanželky bývaly většinou sestry nebo sestřenice.

 

 

=== Mužské a ženské spolky ===

Obřadníci se zaměřují na jeden, nebo několik málo obřadů. Pokud člověk potřebuje uskutečnit určitý obřad, vyhledá příslušného „specialistu“ a nabídne mu obřadní dary, případně s ním kouří dýmku, aby byla dohoda stvrzena v přítomnosti duchů. Důležitými ceremoniemi jsou dodnes obřad v [[potní chýše|potní chýši]] (''émaome'', ''vonâheome''), [[dýmkový obřad]], postění na posvátné hoře [[Bear Butte]]. Na konci 19. století se mezi Šajeny rozšířil z Mexika tzv. [[pejotlový rituál]].

 

 

== Kulturní hrdinové ==

Afrikanista [[Josef Kandert]] nedávno napsal (''Etnologický časopis [[Český lid]]'' 92/2005(3): 226-7): "V témže časopise [''[[Naše řeč]]''] předložil [dr. [[Zdeněk Salzmann]]] k diskusi svou představu o unifikaci přepisu názvů indiánských kmenů [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (1991-1992). Bohužel, jeho iniciativa neměla v českých amerikanistických kruzích velkou odezvu, a pokud to stačím sledovat, ke škodě oboru panuje v této věci nadále chaos." Také označení Šajenů je v češtině dosti rozkolísané. Ačkoli všechny používané tvary vycházejí z francouzského, potažmo anglického výrazu "Cheyenne", který je transkripcí dakotského ''šahíyena'', některé se jeho fonetické podobě poněkud vzdalují. Mezi nejstaršími názvy se objevuje "Šejenové" (''[[Ottův slovník naučný]]'', 1888-1909), "Čeyeni, Čeyenové" ([[Čestmír Loukotka]], ''Indiáni severoameričtí'', 1931) nebo nepočeštěné "Cheyennové" ([[Miloslav Stingl]], ''Indiáni bez tomahavků'', Praha 1966). [[dr. Václav Šolc|Václav Šolc]] prosazoval název "Čejenové" (''Indiánské historie'', Československý spisovatel 1977) nebo "Čejeni" (''Indiánskou stezkou'', Albatros 1982). Také [[Mnislav Zelený]] (''Indiánská encyklopedie'', Albatros 1994) dává přednost názvu "Čejeni". Lingvista [[Zdeněk Salzmann]] ("Příspěvek k vytvoření českých podob indiánských jmen", ''Naše řeč'' 55/1977 : 250-262) navrhl formu "Šajeni/Šajenové". Poprvé ji aplikoval [[Dušan Zbavitel]] při překladu knihy "Mé srdce pohřběte u Wounded Knee" ([[Dee Brown]], Odeon 1976). Tato forma se postupně prosazuje (Václav Hubinger a kol., ''Národy celého světa'', Praha 1985; Moore 2003; Heřmanský 2004; a další). Amerikanistka [[Kateřina Klápšťová]] (''Etnologický časopis Český lid'' 92/2005(3): 310) komentuje problematiku etnonyma Šajenů takto: "Bohužel pravidla české podoby etnických jmen se v některých případech prosazovala velice pomalu, což lze nejlépe demonstrovat na jménu Cheyenne, jehož fonetická podoba je Šajena, v češtině Šajena/Šajenové. V české encyklopedické literatuře je toto jméno však stále chybně uváděno ve formě Čejenové."

== Odkazy na literaturu ==

:''Linguistic Speculation on the Pre-History of the Cheyenne People''. Papers of the Sixth Algonquian Conference, Ottawa: 10–26. 1974.

:''The Sutaio dialect of Cheyenne: A discussion of the evidence''. Papers of the Ninth Algonquian Conference: 68–80. Carleton University, 1978.

:''The Cheyenne Indians''. 2 díly. Yale University Press, 1923.

:''By Cheyenne Campfires''. Yale University Press, New Haven, 1926.

:''Tělesné modifikace v tradiční šajenské kultuře 19. století''. Sborník HMČ UK č.5 ''Antropologie ve sjednocené Evropě'': 77–84. Praha 2006.

:http://cheyenne110mb.com

:''English–Cheyenne Student Dictionary''. Council for Indian Education, 1976.

:''A Reference Grammar of the Cheyenne Language''. Museum of Anthropology, University of Northern Colorado, 1980.

:''A Study of Religious Symbolism among the Cheyenne Indians''. Doktorská dizertace, New York University, 1974.

:''The Cheyenne Nation: A Social and Demographic History''. University of Nebraska Press, 1987 .

:''The Cheyenne''. Blackwell Publishers, 1996.

:''Šajeni''. Nakladatelství lidové noviny, 2003.

:''Cheyenne'' (v: ''Handbook of the North American Indian''). Smithsonian Institution, 2001.

:''Synonymy'' (v: ''Handbook of the North American Indian''). Smithsonian Institution, 2001.

:''People of the Sacred Mountains: A History of the Northern Cheyenne Chiefs and Warrior Societies, 1830–1879''. 2 svazky. Harper and Row, 1981.

:''Cheyenne Memories''. Yale University Press, 1967.

:''Tséhóné’o: Příruční šajenský herbář pro mírně pokročilé''. Volvox Globator, 2007.

 

== Wikipedie existuje i v šajenštině! ==

{{commonscat|Cheyenne}}

 

== Externí odkazy ==

[[fi:Cheyennet]]

[[fr:Cheyennes]]

[[gl:Cheién (pobo)]]

[[hr:Šajeni]]