Obrenovićové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření článku
m ref.
Řádek 21:
== Dynastie Obrenovićů na srbském trůnu ==
 
Když v roce [[1813]] rozdrtily tři [[Turecko|turecké]] armády devět let trvající povstání v [[Srbsko|srbském]] knížectví a donutily jeho vůdce [[Karađorđe Petrović]]e , který byl roku [[1804]] zvolen prvním [[Srbsko|srbským]] vládcem, uprchnout do [[Uhersko|Uherska]]. Represe [[janičár]]ů v Srbsku však byly tak kruté a nesnesitelné, že v roce [[1815]] vyvolaly [[druhé srbské povstání]] pod vedením vojvody [[Miloš Obrenović|Miloše Obrenoviće]]. [[Srbové]] se marně domáhali slyšení na [[Vídeň|vídeňském]] [[kongres]]u. [[Sultán]] [[Mahmut II.]] posléze roku [[1815]] uznal Miloše Obrenoviće za vrchního [[kníže]]te a přiznal Srbsku částečnou vnitřní [[Autonomie|autonomii]] s tím, že 6 měst a 2 pevnosti zůstanou v [[Turecko|tureckých]] rukou. [[Miloš Obrenović]] pak systematicky rozšiřoval srbskou autonomii i své osobní postavení a zavedl zcela despotický režim. Když se Karadjordje vrátil v roce [[1817]] z [[emigrace]], kníže Miloš ho nechal popravit a jeho hlavu poslal sultánovi Mahmutovi II. do [[Cařihrad]]u. To se stalo zárodkem nenávisti mezi dynastií Obrenovičů a Karadjordjevičů. Téhož roku byl Miloš Obrenović prohlášen za dědičného [[kníže]]te.<ref>Dějiny Srbska - Miroslav Tejchman a kolektiv autorů; Nakladatelství Lidové noviny, 2006, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-671-0</ref>
 
=== Ztráta trůnu a návrat ===
 
Přízeň lidu notož lásku lidu však [[Miloš Obrenovič]] narozdí lod svého předchůdce a soka [[Karađorđe Petrović]]e nezískal. Nespokojenost přerůstá v ozbrojený odpor a dne 13.června 1839 odchází Miloš do exilu. Vládu jeho syna Milana vystřídal v roce [[1842]] syn [[Milan Obrenovič]], který však vládl jen 26 dní a po něm [[Mihail Obrenovič]], který byl však v roce [[1842]] svržen a na trůn nastoupil syn [[Karađorđe Petrović]]e [[Alexandr Karađorđević]]. Ten však ztrácí vládu ve prospěch Obrenovičů a na trůn se vrací starý kníže [[Miloš Obrenović]], který po 2 letech umírá a opět nastupuje [[Michal Obrenović|Mihail Obrenović]], kterému se jeho druhá vláda již poněkud vydařila s stal se zdřejmě nejpopulárnějším vládcem z dynastie Obrenovićů. Kníže [[Michail Obrenović]] je však zavražděn, některé spekulace uvádějí že jeho vraždu zařídil svržený [[Alexandr Karađorđević]]. Kníže [[Mihail Obrenović III.]] je zakladatelem [[Takovský řád|Takovského řádu]].<ref>http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/301209 forum.valka.cz - srbské řády a vyznamenání</ref>
 
=== Srbsko královstvím ===
Řádek 66:
* [[Nikola II. Petrović-Njegoš]] - současný pretendent černohorského trůnu, po přeslici potomek a dědič nároků dynastie Obrenovićů
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
 
* [[Druhé srbské povstání]]
Řádek 75 ⟶ 76:
* [[Černá ruka]]
 
=== Externí odkazyReference ===
<references/>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Tejchman | jméno = Miroslav| odkaz na autora = Miroslav Tejchman | titul = Dějiny Srbska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 670 | isbn = 80-7106-671-0}}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Tejchman | jméno = Miroslav| odkaz na autora = Miroslav Tejchman | titul = Dějiny jihoslovanských zemí | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 760 | isbn = 80-7106-266-9}}
 
=== Externí odkazy ===
 
* [http://www.youtube.com/watch?v=o_0y7_b69YY Kraj Dinastije Obrenovic(konec dynastie Obrenovic) - Trailer]