Verze z 10. 10. 2009, 02:27 editovat Don Pedro (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 503 editací poznámka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 12. 2009, 11:21 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robotické kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 16: '''Asfodelovité''' (''Asphodelaceae'' Juss.) je [[čeleď (biologie)\|čeleď]] [[jednoděložné\|jednoděložných]] rostlin z [[řád (biologie)\|řádu]] [[chřestotvaré]] (''Asparagales''). == Pojetí čeledi == Pojetí čeledi se postupem času značně měnilo. Starší [[seznam systémů taxonomie rostlin\|taxonomické systémy]] někdy řadily zástupce čeledi asfodelovité (''Asphodelaceae'') do čeledi liliovité v širším pojetí (''Liliaceae'' s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď bělozářkovité (''Anthericaceae'') a áloeovité (''Aloaceae''). Podle [[systém APG II\|systému APG II]] byly některé rody, jako ''[[Anthericum]]'', ''Paradisea'' a ''Chlorophytum'' zařazeny do čeledi [[agávovité]] (''Agavaceae''), jiné jako ''Laxmannia'' do čeledi ''[[Laxmanniaceae]]'' aj. Někdy není čeleď uznávána a zástupci jsou řazeny v rámci podčeledi ''Asphodeloideae'' do široce pojatých [[žlutokapovité\|žlutokapovitých]] (''Xanthorrhoeaceae'' s.l.)<ref>http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Xanthorrhoeaceae</ref>. == Popis == Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní [[Bylina (rostlina)\|byliny]], vzácněji dřevnatí a jsou to pak až stromkovitého vzhledu, převážně s [[oddenek\|oddenky]], patří sem i některé sukulenty a liány. U některých [[Austrálie\|australských]] zástupců jsou listy redukovány a [[fotosyntéza\|fotosyntetickou]] funkci má [[stonek]]. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. [[List]]y jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, často dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. [[Čepel]]e [[list]]ů jsou často zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, jsou v [[květenství]]ch, zpravidla v [[klas~~\|klasech~~]]ech nebo [[hrozen\|hroznech]]. Květy jsou podepřeny [[listen]]y nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). [[Květ\|Okvětí]] je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen [[kalich (část květu)\|kalich]] a [[Koruna květu\|koruna]], okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. [[Tyčinka (botanika)\|Tyčinek]] je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s [[Květ\|okvětím]] ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. [[Gyneceum (botanika)\|Gyneceum]] je složeno ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[čnělka]] a [[blizna]] je 1, blizna někdy 2-3 laločná, [[semeník]] je svrchní. [[Plod (botanika)\|Plod]] je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně [[Tobolka (plod)\|tobolka]]. == Rozšíření ve světě == Je známo asi 15 [[rod (biologie)\|rodů]] a asi 785 [[druh (biologie)\|druhů]], které jsou přirozeně rozšířeny v jižní Evropě, Asii, Africe, v Austrálii a na Novém Zélandě.<ref name="mobot">http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae</ref> Řádek 45: * Lomatophyllum * Poellnitzia * Trachyandra V [[Česko\|ČR]] podle tohoto pojetí čeledi žádný druh přirozeně neroste. Rod [[bělozářka]] je zařazen pod [[agávovité]] (''Agavaceae''). == Literatura == Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech. * ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha * ''Nová Květěna ČSSR, vol. 2'', Dostál J. (1989), Academia, Praha == Reference == <references /> == Odkazy == * http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm

Asfodelovité: Porovnání verzí