Teodicea: Porovnání verzí

Na několika místech Bible se podobné otázky odmítají s odkazem na to, že člověk nemůže proti svému Bohu a stvořiteli nic namítat. Tak říká spravedlivý Job: „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“{{citát bible|Jb|2|10}}. [[Pavel z Tarsu]] napsal: „Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: Proč jsi mě udělal takto?“ {{citát bible|Ř|9|20}}. Rabbi Jannai v [[Mišna|Mišně]] říká: „Není nám dáno vědět, proč se bezbožným vede dobře a spravedliví trpí.“<ref>''Mišna, Pirkej avot'' 4,19 </ref> Podobně [[Immanuel Kant]]<ref>''Über das Mißlingen aller philosophischen Versuche in der Theodizee'', 1791 </ref>, protestantský teolog [[Karl Barth]] i katolický teolog [[Hans Küng]].

 

Problém zla lze různým způsobem relativizovat. Tak podle jiných míst Bible slouží i zlo k uskutečnění Božího plánu se světem (například {{citát bible|Iz|45|7}}; {{citát bible|Př|16|4}}). Zlo se často chápe jako zkouška (Job), případně trest. V pozdějším judaismu se argumentuje tím, že Bůh nejprve stvořil různé světy „na zkoušku“ a jejich pozsůtatkem je zlo. Podobně hovoří [[Hegel]] o „práci záporna“, bez níž by se světový Duch nemohl vyvíjet.