Babylónský talmud: Porovnání verzí

Přidáno 1 570 bajtů ,  před 10 lety
m
Minuskule ve spojení "Babylónský talmud", tabulka traktátů, bibliografické šablony
m (Stránka Babylónský Talmud přemístěna na stránku Babylónský talmud: Správný pravopis)
m (Minuskule ve spojení "Babylónský talmud", tabulka traktátů, bibliografické šablony)
'''Babylónský Talmudtalmud''', '''Talmud Bavli''', je literární dílo sestávající se z [[Mišna|Mišny]] a [[Gemara|Gemary]]. Tato Gemara je výsledkem téměř 300 let diskuzí a bádání nad Mišnou v&nbsp;babylonskýchbabylónských akademiích, především ve městech Sura, Nehardea a Pumbedita. Tradice připisuje závěrečnou redakci Babylónského Talmudutalmudu dvěma babylonskýmbabylónským učencům, jimiž byli ''Rav Aši'' a ''Ravina''.<ref>Napřnapř. Bava Meciamecia 86a; Maimonides, Igeret Tejman, úvod</ref>
 
Babylónský Talmudtalmud je svým způsobem encyklopedií znalostí a vědomostí celého tehdejšího babylónského židovstva, která svou strukturu odvodila podle Mišny.
 
Otázka kdy byla Gemara konečně přivedena do své dnešní podoby není mezi současnými učenci vyřešena. Část textu nabyla své konečné podoby až asi před rokem [[700]]. O definitivním textu Talmudu můžeme hovořit až v [[8. století]]. Rabíni[[Rabín]]i, kteří Talmud editovali po skončení období [[Amoraim]], jsou tradičně nazýváni סבוראים, ''[[Savoraim]]'' nebo ''Rabanan savoraim'', sg. סבורא počeštěně „savoraité“. Jejich jméno je odvozeno od slovesa סבר, tj. ''domnívat se'', ''usuzovat'', ''být přesvědčen''. Současní učenci také používají pro autory nezařaditelných výroků v&nbsp;Gemaře termín ''Stamim'' (z hebrejského ''stam'', jež znamená uzavřený, vágní nebo nezařaditelný, v kontextu např. ''stam mišna'' znamená ''anonymní mišna''). Viz také [[Halacha#Historická období důležitá pro židovský zákon|historická období židovského zákona]].
 
 
== Obsah Babylónského Talmudutalmudu ==
 
Babylónský Talmud se skládá ze 38 traktátů:
* Seder Zera'im
** Berachot
 
{|style="font-size:90%; margin:20px 0px 0px 0px auto; border: darkblue 1px solid; text-align:center;"
* Seder Mo'ed
| colspan="6" style="background:#8090EE; text-align: center;" |
** Šabat
{|cellspacing=0 cellpadding=0 border=0 style="background:Transparent" width=100%
** Eruvin
|width=30|&nbsp;
** Pesachim
|align=center|'''Traktáty Babylónského talmudu'''
** Joma
|width=25 align=right|
** Suka
|width=5|&nbsp;
** Bejca
|}
** [[Roš Ha-Šana]]
|-
** Ta'anit
|colspan=1 style="background:#66DD66; width: 16%;"|Zeraim (זרעים)
** Megila
|colspan=1 style="background:#2299FF; width: 16%;"|Mo'ed (מועד)
** Mo'ed katan
|colspan=1 style="background:#E9967A; width: 16%;"|Našim (נשים)
** Chagiga
|colspan=1 style="background:#FFA812; width: 16%;"|Nezikin (נזיקין)
 
|colspan=1 style="background:#FFE303; width: 16%;"|Kodašim (קדשים)
* Seder Našim
|colspan=1 style="background:#C8CCE8; width: 16%;"|Tahorot (טהרות)
** Jevamot
|-
** Ketubot
|rowspan=2 valign=top style="background:#C0FFC0; padding:3px;"|Brachot
** Nedarim
|rowspan=2 valign=top style="background:#C0EFE6; padding:3px;"|Šabat · Eruvin · Pesachim · Joma · Suka · Bejca · Roš ha-šana · Ta'anit · Megila · Mo'ed katan · Chagiga
** Nazir
|rowspan=2 valign=top style="background:#F5CEC3; padding:3px;"|Jevamot · Ktuvot · Nedarim · Nazir · Sota · Gitin · Kidušin
** Sota
|rowspan=2 valign=top style="background:#FFD199; padding:3px;"|Bava kama · Bava mecia · Bava batra · Sanhedrin · Makot · Švu'ot · Avoda zara · Horajot
** Gitin
|rowspan=2 valign=top style="background:#EEFFA3; padding:3px;"|Zvachim · Menachot · Chulin · Bechorot · Arachin · Tmura · Kritot · Me'ila · Tamid · Kinim
** Kidušin
|rowspan=2 valign=top style="background:#E8E8F0; padding:3px;"|Nida
 
|}
* Seder Nezikin
** Bava Kama
** Bava Meci'a
** Bava Batra
** [[Sanhedrin]]
** Makot
** Ševu'ot
** Avoda Zara
** Horajot
 
* Seder Kodašim
** Zevachim
** Menachot
** Chulin
** Bechorot
** Arachin
** Temura
** Keritot
** Me'ila
** Tamid
** Kinim
 
* Seder Tohorot
** Nida
 
== Edice a vydání Talmudu ==
Tyto traktáty byly původně zaznamenávány na svitcích, poté v rukopisných knižních vydáních, ovšem s přibývajícími komentáří a dodatky se dílo stávalo stále rozsáhlejším. Kromě několika rukopisů (Mnichovský, Leningradský, Oxfordský nebo Florentský) existuje i množství zlomků z [[Káhirská geniza|káhirské genízygenizy]], které jsou různého stáří. Poměrně brzy po vynálezu knihtisku[[knihtisk]]u vycházejí první tištěná vydání Talmudu, přičemž ihned první úplné vydání [[Daniel Bomberg|Danielem Bombergem]] v [[Benátky|Benátkách]] v letech [[1520 - 23]]–[[1523]] se stalo vzorem pro všechna následující vydání Talmudu, kterékterá přejalipřejala sazbu i způsob stránkování a přesné rozdělení na stránky (folia). Číslo strany Talmudu je vždy číslem dvoustranného listu (folia), nazývaného ''daf''; každý daf má dva ''amudim'' (stránky, dosl. sloupy) označené א a ב, strany A a B. Odkazování na ''daf'' je poměrně mladýmnovodobým zvykem a pochází z doby prvních tištěných talmudů [[17.&nbsp;století]]. Dřívější [[rabínská literatura]] se obyčejně odvolává pouze na traktát a kapitolu v rámci traktátu. Dnes se reference podávají ve tvaru [''Traktát daf a/b''], např. Brachot&nbsp;23b. U hřbetu se nachází komentář [[Raši]]ho, na vnějším okraji stránky pak [[Tosafot]]. V letech [[1880 - ]]–[[1886]] vydala rodina Rommů ve Vilniusu doplněné a vylepšené vydání Talmudu, které obsahuje množství dalších komentářů od ''rišonim'' a ''acharonim'', a poznámkový aparát. Toto vydání známé jako [[Vilna šas|''Vilna šas'']] (a následná vydání tištěná vdovou po Rommovi a jeho syny) se stala neoficiálním standardem všech vydání Talmudu. Ve [[Vilna šas|vilenském vydání]] Talmudu je 5894 stran.
 
Rabín [[Adin Steinsaltz]] připravil vlastní edici Talmudu, která se nedrží striktně rommovského či bombergovského rozřazení stránek, a kromě standardních středověkých komentářů obsahuje i Steinsaltzův komentář kombinovaný s překladem do [[Ivrit|moderní hebrejštiny]], kritický aparát, který upozorňuje na odlišné verze textu s ohledem na rukopisy a výklad nehebrejských a nearamejských slov objevujících se v Gemaře, i s jejich původní etymologií. Talmud byl přeložen několikrát do [[angličtina|angličtiny]], dále do [[němčina|němčiny]], [[francouzština|francouzštiny]] a dalších jazyků.
 
== Komentáře k Babylónskému Talmudutalmudu ==
=== Rašiho komentář ===
Dosud nepřekonaný komentář, který se stal vzorem ostatním. Rašiho komentář zahrnuje jak gramatický či etymologický výklad slov, tak výklad celých vět v kontextu celé ''[[Talmud|sugji]]''. Z Rašiho komentáře vycházejí jak [[Tosafisté]], tak i soudobý komentář Adina Steinsaltze. Některé části Rašiho komentáře nejsou ve skutečnosti dílem Rašiho, ale byly dopsány po jeho smrti, většinou jeho žáky (Jehuda ben Natan), zetěm (Me'ir bar Šmu'el) či vnuky a dalšími příbuznými (Jicchak ben Šmu'el z Dampierre).
 
=== Tosafot ===
Tosafot (dosl. dodatky) jsou dílem [[Tosafisté|tosafistů]], kteří působili ve 12. a 13. stol. v Evropě, především Fancii a Německu Jedním z hlavních cílů ''Tosafot'' je vysvětlit a interpretovat rozporuplná tvrzení v&nbsp;Talmudu. Na rozdíl od Rašiho nejsou Tosafot průběžným komentářem, ale spíše jsou to komentáře komplexní, které pracují s Talmudem jako celkem, a nesoustředí se na výklad jednotlivých slov či vět, ale celých sporných pasáží. Často se vysvětlení Tosafistů liší od vysvětlení Rašiho, což je pochopitelmné i z toho hlediska, že prvními tosafisty byli Rašiho vnuci - Rabi Šmu'el ben Me'ir ([[Rašbam]]), Rabi Jicchak ben Me'ir ([[Ribam]]) a Rabi Ja'akov ben Me'ir ([[Rabejnu Tam]]).
 
Časem se přístup Tosafistů rozšířil i k&nbsp;jiným židovským komunitám, zejména k&nbsp;těm španělským. To vedlo k&nbsp;napsání mnoha jiných komentářů v&nbsp;podobných stylech. KnimK nim patří komentáře následujících autorů: [[Nachmanides|Ramban]], [[Rabi Šlomo ben Avraham|Rašba]], [[Rabi Jom Tov ben Avraham|Ritva]], [[Nissim z Gerony|Ran]], [[Meir Abulafia|Jad Rama]], a [[Ha-Meiri|Rabi Menachem ben Šlomo ha-Me'iri]].
 
=== Další komentáře ===
==== Ga'onim ====
První komentáře k Talmudu psali již [[Ga'onim]] (přibližně v&nbsp;letech 800-1000800–1000&nbsp;n.&nbsp;l.) v&nbsp;[[Babylon]]ě. Většina gaonských komentářů je známa pouze z citací, většinou se bohužel jedná o ztracená díla. Ačkoli se dochovaly některé přímé komentáře na některá konkrétní témata (např. Paltoj gaon, Šerira gaon, Sa'adja Gaon aj.), naše hlavní znalost talmudské učenosti gaonského období pocházejí z výroků vtělených do gaonských [[responsa|respons]] osvětlujících talmudské pasáže.
 
==== Kairuán ====
 
==== Halachická kompendia ====
Kvůli potřebě pevně stanovit [[halacha|halachu]] a rozřešit přetrvávající rozpory v uvnitř jednotlivých tradic a názorů začala vznkat tzv. halachická kompendia. Jedním z prvních významných komentátorů soustředící se na tuto stránku halchické problematiky, byl Rif (Rabi [[Jicchak Al-fásí]]) ([[Fez]], [[Maroko]], [[1013-]]–[[1103]]) se pokusili z&nbsp;obsáhlého celku Talmudu extrahovat a určit závazné právní názory a rozvinul ideu kompendií (''Sefer ha-halachot''), na což navázali Roš (Rabi [[Ašer ben Jechiel]], zemř. 1327) a jeho syn, Ja'akov ben Ašer. Jeho kompendium Arba'a Turim se stalo základem pro pozdější práce [[Josef Karo|Josefa Kara]] ''Bejt Josef'' a jeho zkráceného výtahu ''[[Šulchan Arucharuch]]''.
 
==== Agada v Talmudu ====
== Odkazy ==
=== Bibliografie ===
*{{Citace monografie
* Günter Stemberger: ''Talmud a Midraš'' (Vyšehrad 1999) ISBN 80-7021-301-9
|příjmení = Stemberger
* Abraham Cohen: ''Talmud pro každého'' (Sefer 2007)
|jméno = Günter
* Jiří Langer - ''Talmud - ukázky a dějiny.'' ISBN 80-85809-06-0
|titul = Talmud a Midraš
* [[Wiesel|Elie Wiesel]] - ''Talmud - portréty a legendy'' (Sefer, 1993). ISBN 80-900895-5-0
|vydavatel = Vyšehrad
|místo = Praha
|rok = 1999
|jazyk = česky
|isbn = 80-7021-301-9
|překladatelé = Petr Sláma
}}
*{{Citace monografie
|příjmení = Cohen
|jméno = Abraham
|titul = Talmud pro každého
|vydavatel = Sefer
|místo = Praha
|rok = 2006
|vydání = 1.
|počet stran = 479
|jazyk = česky
|isbn = 80-85924-49-8
}}
*{{Citace monografie
|jméno = Jiří
|příjmení = Langer
|titul = Talmud – ukázky a dějiny
|vydavatel =
|místo =
|rok =
|vydání =
|počet stran =
|jazyk = česky
|isbn = 80-85809-06-0
}}
*{{Citace monografie
|jméno = Elie
|příjmení = Wiesel
|odkaz na autora = Elie Wiesel
|titul = Talmud – portréty a legendy
|vydavatel = Sefer
|místo = Praha
|rok = 1993
|počet stran =
|jazyk = česky
|isbn = 80-900895-5-0
}}
 
{{Portál Hebraistika}}
=== Související články ===
*[[Halacha]]
*[[Gemara]]
*[[Mišna]]
*[[Talmud]]
*[[Ústní Tóra]]
{{Wikicitáty}}
* [http://www.olam.cz/encyklopedie/talmud.html Talmud]
* [http://www.kna.cz/encyklopedie.php?id_select=917 Talmud – encyklopedie]
* [http://www.tiferet.cz/sas1.htm Mishnah (Mišna)]