Šajeni: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava linku "Custer"
Řádek 18:
Tyto masakry, porážka Psích vojáků u Summit Springs (1869) a dramatický úbytek zvěře zlomily vojenskou moc jižních Šajenů. Byli usazeni do rezervace v [[Oklahoma|Oklahomě]] spolu s jižními Arapahy a museli se adaptovat na nové podmínky. K poslednímu ozbrojenému vystoupení jižních Šajenů došlo v roce 1874, kdy se spojili s Kajovy, [[Komančové|Komanči]] a Arapahy v tzv. válce za záchranu bizonů na jižních planinách.
 
Severní Šajeni byli zpočátku stranou hlavních cest a zájmu osadníků. Sblížili se s Lakoty a severními Arapahy. Společně v letech 1865–6 vytlačili americké jednotky z východního Wyomingu. Tlak na indiánské území kolem Černých hor však v polovině 70. let sílil. Vrcholil slavnou porážkou generála [[George Armstrong Custer|Custera]]a u [[Little Big Horn]]u ([[1876]]), po níž ale následovalo pouze pronásledování a odchod severních Šajenů a Lakotů do rezervace.
 
Velká část severních Šajenů byla poslána ke svým příbuzným do oklahomské rezervace. Seveřané zde čelili nepříznivým podmínkám a náčelníci se rozhodli k zoufalému pokusu probít se na počátku zimy s necelými třemi stovkami žen, dětí, starců a válečníků do Wyomingu. Mnoho lidí zahynulo, ale srdnatý odpor a utrpení Šajenů pohnulo americkou vládou natolik, že vyhradila severním Šajenům roku [[1884]] rezervaci v jihovýchodní Montaně. [[Henry Tall Bull]], jeden ze severních Šajenů, to vyjádřil slovy: „Tato rezervace byla vykoupena krví mužů, žen a malých dětí, kteří tu noc zemřeli, aby se ostatní mohli vrátit domů.“ (Moore 1987: 230).
Řádek 29:
Šajeni mají v současnosti početnou skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Například jeden ze severošajenských předáků, bývalý ochránce posvátné bizoní čapky [[Joe Little Coyote]], je absolventem Harvardu. [[Henrietta Mannová]], autorka několika odborných knih, je univerzitní profesorkou, [[Richard West mladší]] ředitelem světoznámého [[National Museum of American Indian]] v New Yorku, [[Ben Nighthorse Campbell]] senátorem federálního senátu. Ani na uměleckém poli Šajeni nezaostávají. Ve světě znají např. jihošajenského básníka [[Lance Henson]]a, výtvarníka [[Richard West starší|Richarda Westa staršího]] a [[Merlin Little Thunder|Merlina Little Thundera]]. Průkopník indiánské kinematografie [[Chris Eyre]] pochází ze smíšené, šajensko-arapažské rodiny.
 
Rubem šajenské mince jsou velké potíže s nezaměstnaností, alkoholismem, ztrátou identity, mizením jazyka, civilizačními chorobami, tlakem těžebních společností. Především jižním Šajenům v Oklahomě komplikuje život rasizmus a předsudky většinové společnosti. Kvůli roztroušenému usídlení zde nemají vlastní školství a začleňování šajenských dětí do výuky ve státních školách působí oklahomským Šajenům velké potíže. Šajeni dosahují průměrného příjmu na hlavu od 2 000 do 3 000 dolarů ročně, což většinu šajenských rodin řadí pod hranici chudoby. Řešení mnoha problémů ztěžuje rivalita mezi šajenskými velkorodinami (Moore 1996).
 
== Kmenová organizace ==