Sekáč (nástroj): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- {{upravit}} |
m drobnosti |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Un cisceau à pierre.JPG|thumb|Sekáč ]]
'''Sekáč''' neboli '''majzlík''' je jednoduchý, ale všestraně potřebný nástroj pro celou řadu profesí v oboru [[strojírenství]], [[stavebnictví]], výtvarného umění ([[Kameník|kameníci]], [[sochař]]i), je i ve výbavě [[hasič]]ů a záchranářů. Slouží k dělení nebo k povrchovému opracovávání materiálu.
==Popis==
Sekáč je ocelová tyč různých profilů (plocháč, kulatina, šestihran) a délek. Na jednom konci se zužuje v ostří, které může být:
*a) ručně vykované [[kovář]]em
*b) vylisované [[lis]]em za tepla na výrobní lince (průmyslová výroba) Ostří je pak zakalené, popuštěné a nabroušené. Na druhý konec se pak tluče vhodně těžkým [[Kladivo|kladivem]] či palicí.
== Druhy sekáčů==
Řádek 20:
Po několikerém nabroušení se kalené [[ostří]] odbrousí a ztupí se. Kovář znovu překovává tupé sekáče nebo vykovává nové přesně dle požadavku řemeslníků. Sekáčů je mnoho druhů. Aby mohl sekáč opracovávat materiál, musí mít ostří tvrdší než materiál. Proto se vykovává z kvalitní sekáčové oceli. Zkušený [[kovář]] dokáže využít i vhodných [[odpad]]ových [[ocel]]í a má je v [[Kovárna|kovárně]] připravené. Vykované sekáče pak zakalí a popustí tak, aby měly požadovanou tvrdost a současně houževnatost. Jestliže se ostří při práci vyštipuje, ocel není ''překalená'' jak říkají laici. Kovář je znovu popustí na vyšší teplotu, čímž zvýší jejich houževnatost.
Při práci se sekáčem je nutno sledovat i údernou plochu, tedy místo,
==Mazání ostří sekáče==
Řádek 29:
==Historie==
Sekáč byl nezbytným nástrojem řemeslníků již od doby železné. Sloužil v kovárnách hlavně k dělení materiálu
== Související články ==
|