Luisa Lotrinská: Porovnání verzí

Přidáno 4 214 bajtů ,  před 10 lety
alles
(Svatba)
(alles)
{{Pracuje se}}
{{Infobox panovnice
| barva =thistle
| místo pochování =Kapucínský klášter, [[Paříž]]<br />od roku [[1817]] [[Bazilika Saint-Denis]]
|}}
'''Luisa Lotrinská''' ([[30. duben|30. dubna]] [[1553]], [[Nomeny]] - [[29. leden|29. ledna]] [[1601]], [[Moulins]]) byla provdaná francouzská královna v letech [[1575]] až [[1589]]. Náležela k rodu Vaudémont, mladší větvi lotrinského vévodského domu.
==Život==
Luisa se narodila jako hraběcí dcera a náležela k vládnoucí větvi lotrinských vévodů. Již jako batole se stala polovičním sirotkem. Díky podobnosti s Kateřinou Klévskou se provdala za francouzského a polského krále [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]], kterému bohužel neporodila žádného potomka. Po jeho smrti se uchýlila do ústraní.
===Původ a rodina===
Luisa přišla na svět jako nejmladší dcera vaudémontského hraběte [[Mikuláš Mercoeurský|Mikuláše (1524 - 1577)]] s Markétou z Egmontu (1517 - 1554). Otec byl druhým synem [[Seznam lotrinských vévodů|lotrinského vévody]] [[Antonín II. Lotrinský|Antonína II.]] a jako takový se ubíral duchovní cestou. Od roku [[1543]] působil jako [[Diecéze metská|métský biskup]] a o rok později také jako biskup [[Verdunské biskupství|verdunský]]. V roce [[1548]] se vzdal zbožného života a přijal titul vaudémontského hraběte. Po zásahu francouzského krále [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] se v roce [[1552]] stal regentem [[Lotrinské vévodství|Lotrinského vévodství]] za svého neplnoletého synovce [[Karel III. Lotrinský (1543)|Karla]]. V letech [[1563]] až [[1569]] spravoval Mercoeur a v roce 1569 usedl na mercoeurský vévodský stolec. Matka byla dcerou egmontského hraběte [[Jan IV. z Egmontu|Jana IV.]] a za otce se provdala [[1. května]] [[1549]] v Bruselu.
 
Po matčině smrti se otec oženil ještě dvakrát. Jeho druhou chotí se [[24. únor|24. února]] [[1555]] stala Jana Savojsko-Nemourská (1532 - 1568) a třetí manželství s Kateřinou Lotrinskou (1550 - 1606) uzavřel [[5. květen|5. května]] [[1569]].
Luisa měla tři starší sourozence: Markétu, Kateřinu a Jindřicha; všichni zemřeli v dětském věku.
Z otcových dalších manželství měla sourozenců jedenáct, čtyři zemřeli v dětském věku.
==== Předkové =Mládí===
Luisino dětství a mládí nebylo příliš šťastné, protože již jako dvouletá vyrůstala pod dohledem nevlastní matky, která jí neměla ráda a držela jí co nejdále od rodiny. Pro otce byla pouze dívkou a tedy sňatkovým zbožím, jak bylo v tehdejšíh dobách obvyklé. Z těchto důvodů z Luisy vyrostla tichá a velice zbožná mladá žena.
 
Jana Savojská se postarala, aby se její nevlastní dceři dostalo klasického vzdělání a v deseti letech jí poslala ke dvoru do [[Nancy]]. Druhá matka, o pouhé tři roky starší Kateřina Lotrinská, jí však nesnášela a držela jí od rodiny co nejdále. Z těchto důvodů z Luisy vyrostla tichá a velice zbožná mladá žena, ovšem velice půvabná. Luisa měla blonďaté vlasy, světlou pleť, světle hnědé oči a štíhlou postavu.
===MládíSvatba===
[[Soubor:Henry III, of France and the princess Margart of Lorraine.gif|thumb|200px|right|Královna Luisa s manželem [[Jindřich III. Francouzský|Jindřichem III.]]]]
V roce [[1574]] se poprvé setkala s vévodu z Anjou a nově zvoleným polským králem [[Jindřich III. Francouzský|Jindřichem z Valois]]. Jindřich byl na cestě do své nové rezidence v [[Krakov]]ě a cestou v Nancy návštívil svou sestru [[Claude Francouzská|Claude]], provdanou za Luisina bratrance [[Karel III. Lotrinský (1543)|Karla III.]] Luisa na něj velmi zapůsobila, protože byla nejen blonďatá, krásná a elegantní, ale také velice podobná Jindřichovějeho velké lásce Marii Klévské (1553 – 1574), která se však již provdala za knížeteprince [[Jindřich I. z Condé|Jindřicha I. z Condé]].
 
Po smrti svého bratra [[Karel IX. Francouzský|Karla XI.]] se Jindřich vrátil zpět do vlasti, aby se ujal vlády nad [[Francouzské království|Francouzským královstím]]. Jeho manželkou se po rozvodu měla stát Marie Klévská, ta však krátce na to zemřela. A tak se nový francouzský král Jindřich III. rozhodl za ženu pojmout Luisu., Protoa kto jejínejen rodiněz idůvodu přespodobnosti matčinjeho nesouhlasvelké vyslallásce, Filipaale Huraultataké proto, hraběteže zbyla Cheverny,laskavá a Michelakřehká. duKrál Guasta,měl abystrach sz nevěstinoudominantních žen, rodinoujakou uzavřelibyla svatebníjeho smlouvumatka.
Jindřich III. vyslal k Luisině rodině i přes [[Kateřina Medicejská|matčin]] nesouhlas Filipa Huraulta, hraběte z Cheverny, a Michela du Guasta, aby s nevěstinou rodinou uzavřeli svatební smlouvu. Když vyslanci dorazili k jejímu otci, nebyla Luisa přítomna, protože konala pouť do [[Saint-Nicolas-de-Port]]. Otec na její návrat nečekal a svůj souhlas udělil.
 
Král navrhl šaty pro sebe i pro svou budoucí manželku a osobně jí upravil vlasy, čímž se svatba, původně plánovaná na ráno, přesunula na odpoledne.
Svatba se konalaPár [[15. únor]]a [[1575]] v [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|KatedrálaKatedrále Notre Dame]] v [[Remeš]]i aoddal tokardinál Karel Bourbonský. Sňatek se tak uskutečnil pouhé dva dny po Jindřichově korunovaci francouzským králem.
===Francouzskou královnou===
Manželství nebylo zpočátku snadné, protože její tchýní byla [[Kateřina Medicejská]], ale královna matka časem ocenila snašinu vlídnost a pokoru. Navíc Luisa manžela zbožňovala, ačkoliv jeho to rozčilovalo. Bohužel spolu nemohli mít děti, čímž se dědicem stal švagr [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich III. Navarrský]], a pod tímto tlakem se manželství stalo nešťastným. Luisa hubla a trpěla [[deprese]]mi, spolu s manželem přinášela zbožné oběti a konala prosebné pouti za narození synů, zejména do [[Charters]]. Luisa věřila, že na jaře [[1576]] prodělala [[potrat]] a pokud tomu tak bylo, je možné, že jeho následky zabránily dalšímu těhotenství.
 
Ačkoliv byl Jindřich III. své manželce často nevěrný, svou ženu upřímně miloval a Luisa se života svého manžela účastnila více než kterákoliv jiná královna. Objevovala se po jeho boku v bezpočtu obřadů, ceremoniálů a oslav, dokonce byla přítomna u státnických zasédání (např. při zasédání Královské rady 2. prosince 1576). [[31. květen|31. května]] [[1578]] se spolu s Kateřinou Medicejskou zúčastnila položení základního kamene mostu [[Pont Neuf]].
===Bílá královna vdova===
Po smrti tchýně v roce [[1589]] zdědila zámek [[Chenonceau]], kde [[2. listopad]]u obdržela smutnou zprávu o zavraždění svého manžela [[Řád bratří kazatelů|dominiánem]] [[Jacques Clément|Jacquesem Clémentem]]. Vévodkyně z Berry, jak zněl její nový titul, oblékla bílé šaty a své úsilí soustředila na rehabilitaci manželovi památky (byl [[exkomunikace|exkomunikován]] papežem). Nejprve se obrátila na nového krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] a poté se [[1. říjen|1. října]] 1589 odebrala do Říma k papeži.
 
Až do smrti pobývala na svém zámku, kde nechala zdi svého pokoje natřít černě se stříbrnými pohřebními motivy.
=== Předkové ===
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|15 = [[Markéta z Brugg]]<ref>http://nl.wikipedia.org/wiki/Jan_IV_van_Egmont</ref>
}}
===Mládí===
Luisino dětství a mládí nebylo příliš šťastné, protože již jako dvouletá vyrůstala pod dohledem nevlastní matky, která jí neměla ráda a držela jí co nejdále od rodiny. Pro otce byla pouze dívkou a tedy sňatkovým zbožím, jak bylo v tehdejšíh dobách obvyklé. Z těchto důvodů z Luisy vyrostla tichá a velice zbožná mladá žena.
===Manželství===
V roce [[1574]] se poprvé setkala s vévodu z Anjou a nově zvoleným polským králem [[Jindřich III. Francouzský|Jindřichem z Valois]]. Jindřich byl na cestě do své nové rezidence v [[Krakov]]ě a cestou návštívil svou sestru [[Claude Francouzská|Claude]], provdanou za Luisina bratrance [[Karel III. Lotrinský|Karla III.]] Luisa na něj velmi zapůsobila, protože byla nejen blonďatá, krásná a elegantní, ale také velice podobná Jindřichově velké lásce Marii Klévské (1553 – 1574), která se však již provdala za knížete [[Jindřich I. z Condé|Jindřicha I. z Condé]].
 
Po smrti svého bratra [[Karel IX. Francouzský|Karla XI.]] se Jindřich vrátil zpět do vlasti, aby se ujal vlády nad [[Francouzské království|Francouzským královstím]]. Jeho manželkou se po rozvodu měla stát Marie Klévská, ta však krátce na to zemřela. A tak se nový francouzský král Jindřich III. rozhodl za ženu pojmout Luisu. Proto k její rodině i přes matčin nesouhlas vyslal Filipa Huraulta, hraběte z Cheverny, a Michela du Guasta, aby s nevěstinou rodinou uzavřeli svatební smlouvu.
 
Svatba se konala [[15. únor]]a [[1575]] v [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|Katedrála Notre Dame]] v [[Remeš]]i a to pouhé dva dny po Jindřichově korunovaci francouzským králem.
==Odkazy==
{{Commonscat|Louise de Lorraine-Vaudémont}}
===Literatura===
===Souvisejicí stránky===
*[[Seznam francouzských královen]]
*[[Lotrinkové]]
*[[Lotrinské vévodství]]
*[[Francouzské království]]
*[[Dominikánský řád]]
===Externí odkazy===
[http://derniersvalois.canalblog.com/archives/les_reines_de_france/p10-0.html Povídání o královně Luise a její portréty na stránce Les Derniers Valois]
[[Kategorie:Lotrinsko-Vaudémontská dynastie]]
[[Kategorie:Francouzské královny]]
 
[[de:Louise de Lorraine-Vaudémont]]
[[en:Louise of Lorraine]]
[[es:Luisa de Lorena-Vaudémont]]
[[fr:Louise de Lorraine-Vaudémont]]
[[it:Luisa di Lorena-Vaudémont]]
[[nl:Louise van Lotharingen]]
[[ja:ルイーズ・ド・ロレーヌ=ヴォーデモン]]
[[pl:Ludwika Lotaryńska]]
[[pt:Luísa de Lorena-Vaudémont]]
[[ro:Louise de Lorraine-Vandémont]]
[[ru:Луиза Лотарингская]]
[[sv:Louise av Lorraine]]
[[th:หลุยส์แห่งลอร์แรน-โวเดมองท์ สมเด็จพระราชินีแห่งฝรั่งเศส]]