Parník Vyšehrad (1938): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
názvy do úvodu |
m Odstranění linku na rozcestník Štvanice s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Ostrov Štvanice; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
[[
'''Kolesový parník Vyšehrad''' (původním názvem '''Antonín Švehla''', od roku 1942 '''Karlstein''', od roku 1945 '''T. G. Masaryk''', od roku 1952 '''Děvín''', od roku 1992 '''Vyšehrad'''), který provozuje [[Pražská paroplavební společnost]] a. s., je dnes (2009) jedním ze dvou provozuschopných velkých kolesových [[parník]]ů v Česku.
== Historie ==
[[
Vyrobila jej roku 1938 Ústecká loděnice a dřevoprůmysl, spol. s r. o., hlavním konstruktérem byl ředitel loděnice ing. [[Josef Huss]], strojní zařízení dodala akciová společnost [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD]] Praha. Loď byla jedním ze čtyř velkých parníků, které si nechala PPS nově postavit v rámci modernizace flotily ve 30. letech 20. století. Souběžně společnost nakupovala i motorové lodě a modernizovala starší parníky. Typově byly první dva parníky, „Dr. Edvard Beneš“ (od roku 1939 „Labe“) a „Antonín Švehla“ (dnešní Vyšehrad), inspirované o desetiletí staršími salonními parníky Dresden a Leipzig drážďanské společnosti SBDA z let 1926 a 1929. Každý z těchto dvou nových českých parníků stál 2,5 milionu Kč.
Řádek 10:
== Technický popis ==
Parník je dlouhý 62 metrů a široký 6,2 metru, šířka přes kolesnice 10,5 metru. Výkon parního stroje je 165 kW (220 k) při 42 otáčkách za minutu. Původní byla nominální kapacita lodi 885 cestujících, nyní 300, z toho 199 krytých míst k sezení. Podle dobového prospektu měla loď dosáhnout rychlosti až
== Využití ==
Zpočátku byly oba salonní parníky nasazovány na trať Praha – Vrané nad Vltavou a v první sezóně, dlouhé 70 dní, přepravovaly průměrně 150 lidí při jedné plavbě. V roce 1939 byly odstraněny krycí plachty horní paluby, které v některých nižších místech (železniční most ve Skochovicích a [[Ostrov Štvanice|Štvanice]]) překážely.
Za druhé světové války byl parník zkonfiskován a na kotvišti u německých Drážďan sloužil jako vývařovna pro uprchlíky před Rudou armádou. Po válce byl vrácen do Prahy.<ref name=idnes>Robert Oppelt: [http://zpravy.idnes.cz/prazsky-parnik-vysehrad-oslavil-sedmdesate-narozeniny-pjq-/praha.asp?c=A080630_174440_praha_jba Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny], idnes.cz, 30. 6. 2008, rubrika Praha, MF Dnes</ref>
| |||