Verze z 20. 6. 2009, 15:22 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací Vložený zdroj upraven do referencí, ale heslo je stále neúplně uspořádaný přepis z Ottova slovníku ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 11. 2009, 14:41 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Odstranění linku na rozcestník Zhořelec s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Görlitz; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Škopek z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu [[Ronovci\|Ronovců]] a erbu ostrve. == Původ rodu == Předkem Škopků z Dubé byl Albert, syn Častolova z Žitavy. Častolov držel roku 1275 mj. i hrad [[Frýdlant]], který měl už jeho děd Častolov v roce 1257. Nějaký čas (před rokem 1305) byl purkrabím v [[Litoměřice\|Litoměřicích]] a v roce 1314 na [[Přimda\|Přimdě]]. Později seděl na [[Liběšice\|Liběšicích]] a ke sklonku života byl nejvyšším komorníkem (1318–1323). Jeho synové byli Beneš (1316), Jindřich (1319 z Vinařic), Albert (1319 probošt Litoměřický), Zbyněk (1319 – 1348), Albert mladší (1319–1347) a Vilém (1319), kteří rozdělením otcovského dědictví zchudli. Zbyněk a Albert ml., kteří byli purkrabími na Permě, přijali příjmení Škopek z Dubé. Zbyněk držel Liběšice, Albert ml. byl maršálkem Arnošta arcibiskupa. == Větev A == Potomci starších bratří se psali z Frýdlantu. V Čechách žil Vaněk (1376), vnuk Alberta I. Snad jeho synem byl Čeněk, jenž měl skromné zboží u [[Postoloprty\|Postoloprt]] do roku 1384 a roku 1410 obdařil klášter. Hynek Vinařický se vystěhoval za Hynkem biskupem Olomouckým, svým strýcem na [[Morava\|Moravu]], kde získal manské statky u [[Příbor]]a. Zemřel v roce 1364. Jeho syny byli Hynek (1368–1391), Smil (1368–1386) a Jan (1368–1379), kteří drželi Místek. Smil zanechal děti, které držely drobné statky. Ještě se roku 1464 připomínají dvě dcery Hynka Frýdlantského. == Větev B == Páni z Liběšic byli pravděpodobně potomky Zbyňka. Pravděpdobně jeho synem byl Beneš (1357, jenž se stal v roce 1369 soudním úředníkem v Horní Lužici a založil západně od [[~~Zhořelec~~Görlitz\|Zhořelce]] hrad. Později získal i hrad Vojerce ([[Hojerswerda]]) v Lužici. Žil ještě roku 1405, avšak zemřel nedávno potom. Jeho dva synové se oddali duchovnímu stavu. Jan byl v roce 1387–1396 proboštem Vyšehradským. Albert byl křížovníkem Německému řádu, roku 1395 se stal zemským radou, ale roku 1402 složil tuto funkci z důvodu špatného hospodaření. Roku 1403 se stal správcem na Blatně, roku 1406 kumtorem na [[Býčkovice\|Býčkovicím]], držel také polovičku Liběšic. Později byl zase zemským radou (1415 atd. ), žil ještě roku 1434. Jindřich, jiný Benešův syn hospodařil s otcem, který ho snad přežil. Čtvrtý Benešův syn Beneš silný obdržel v roce 1396 od svého otce hrad [[Varta\|Vartu]]. Roku 1399 držel s panskou jednotou. Roku 1400 nabyl Kostomlat, když prodal hrad Vartu, za který obdržel Siřejovice, zemřel roku 1407. Jeho synové byli Albert (1400–1437) a Jindřich (1407–1437). Albert měl [[Kostomlaty]], které okolo roku 1436 prodal. Jindřich držel Vojerce. Oba zemřeli bezdětní. Na Liběšicích seděl roku 1420–1426 Jan, snad Jindřichův syn. == Větev C == Škopkové Jindřich a Henzlin byli bratři, synové bezpochyby Alberta mladšího z Liběšic. Pro svou rodovou větev si vytvořili erb mírně odlišný od hlavního rodového. Obsahoval navíc na levé straně rohy na obou stranách ozdobené třemi korouhvičkami. === Jindřich Škopek z Dubé a z Liběšic === Byl synem Alberta mladšího z Liběšic a zároveň synovcem Zbyňka z Frýdlantu (psán někdy Zdyslav). Řádek 30: }}</ref>. Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egerberk]] poblíž Klášterce na Ohří, nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 získal [[Úštěk]] a ten se stal hlavním jeho sídlem a dědictvím po smrti [[6. květen\|6. května]] [[1395]]. === Další členové rodu === Jeho mladší bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl v letech 1385-1389 dvorským místosudím<ref name="Jílové25">{{Citace monografie \| příjmení = Sedlák Řádek 43: }}</ref> a měl dceru Rejnu (1416–1426). Jindřich, mladší Jindřichův syn, převzal po otci Egrberk blízko [[Klášterec nad Ohří\|Klášterce nad Ohří]]. Také držel [[Maštov]] a roku 1405 Úšť. Byl také Husův ochránce a přítel. [[Jan Hus\|Hus]] mu poslal v roce 1415 novou píseň a české listy. Jindřich spečetil roku 1415 stížný list, ale zemřel brzo potom. Jeho manželkou se stala roku 1416 Eliška z Klinštejna. Aleš, jeho bratr nejdřív držel Mašťov a Úšť, který potom přenechal bratrovi. Od roku 1402 držel hrad [[Dražice]], roku 1404 také [[Kostelec nad Labem]]. Roku 1405 se stal popravcem Boleslavského kraje, roku 1406 nejvyšším komorníkem. Po smrti Jindřicha zdědil Úšť (1416–1423), který prodal roku 1426. Také seděl na [[Kokořín]]ě, od roku 1431 na [[Jenštějn]]ě a zemřel roku 1435. Jeho manželkou byla Škonka z Vartemberka matka chudých a nuzných, zemřel 5. 11. 1432. == Odkazy == === Reference === <references/> === Literární zdroje === {{Ottův slovník naučný \|heslo = Škopek z Dubé

Škopkové z Dubé: Porovnání verzí