Přirozená soustava jednotek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
klasické použití poznámek bez šablon |
m wikiodkaz, typo |
||
Řádek 7:
Každá soustava přirozených jednotek se zavádí jako [[fyzikální veličina#Soustavy fyzikálních veličin a jednotek|koherentní]], aby se výhoda přirozenosti projevila i u vztahů pro všechny odvozené veličiny. Většina přirozených soustav je úplných (tj. umožňujících pomocí základních veličiny odvodit celý rozsah veličin používaných ve fyzice); jako [[fyzikální veličina#Soustavy fyzikálních veličin a jednotek|základní veličiny]] se v nich zpravidla volí pět nejobecnějších [[fyzikální veličina|veličin]]: [[hmotnost]], [[délka]], [[čas]], [[elektrický náboj]] a [[teplota]].
<small>Pozn.: [[Látkové množství]], které má v [[Soustava SI|SI]] vlastní základní jednotku, lze zavést jako bezrozměrnou veličinu (jedná se o počet). [[Fotometrické veličiny]] jsou závislé na schopnosti lidského oka vnímat elektromagnetické záření a jsou proto "nepřirozené"
== Normalizované konstanty ==
Řádek 149:
===Fyzikální význam===
Planckova délka a čas vyjadřují hranici platnosti klasických [[vědecký zákon|zákonů]] [[fyzika|fyziky]]. Pro [[vzdálenost]] menší než '''Planckova délka''' (ca. 10<sup>-35</sup> m) a časový interval kratší něž '''Planckův čas''' (ca. 10<sup>-43</sup> s) [[euklidovský prostor|prostor]] a [[čas]] ztrácejí své známé vlastnosti [[kontinuum|kontinua]] a začínají se projevovat jejich kvantové vlastnosti. Každý objekt, který by byl menší než Planckova délka, by měl podle [[
===Odvozené Planckovy jednotky===
|