Matúš Čák Trenčanský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: DEFAULTSORT
obr.
Řádek 1:
[[File:Matus Cak Trenciansky 1861.jpg|thumb|Matúš Čák Trenčanský]]
[[File:Vaclav3Matuscak.jpg|thumb|300px|Darovací listina Václava III. z roku 1302]]
'''Matúš Čák Trenčanský''' (asi [[1260]] – [[18. březen]] [[1321]]) byl [[Uhersko|uherský]] šlechtic a vévoda, svého času nejmocnější muž a nekorunovaný král západního a středního [[Slovensko|Slovenska]].
 
Řádek 4 ⟶ 6:
Uherský šlechtický rod Čáků (''Chak, Chaak'') pocházel z oblasti [[Ostřihom]]i, osídlené také [[Slované|slovanským]] obyvatelstvem, a vlastnil celou řadu panství na Slovensku, zejména v okolí [[Trenčín]]a. Sám Matúš však tvrdil, že jeho prapředkové byli [[Maďaři]].
 
V roce [[1291]] stál v čele vojska [[Ondřej III.|Ondřeje III.]], které dobylo [[Bratislava|Bratislavu]] obsazené [[Jindřich z Kysaku|Jindřichem z Kyseku]] (z Kösegu). Za odměnu dostal hodnost správce královských stájí a bratislavského [[župan (administrativa)|župana]]. Brzy přestal sympatizovat s politikou Ondřeje III. a na protest se vzdal svého úradu, uchýlil se na své panství, jehož centrem byl od roku [[1296]] [[Trenčín]]. Ve snaze odebrat mu majetek a pokořit ho vyslal proti němu král Ondřej III. výpravu, která však nebyla úspešná. Od té doby Matúš Čák sledoval jen své osobní cíle, k čemuž využíval všechny prostředky, které mu poskytovalo tehdejší politické vakuum. [[File:Vaclav3Matuscak.jpg|thumb|300px|Darovací listina Václava III. z roku 1302]]Po smrti Ondřeje III. podporoval nástupnictví českého prince [[Václav III.|Václava]] a pomáhal porazit jeho protikandidáta [[Karel I. Robert|Karla Roberta]]. Za to mu Václav (Ladislav V.) [[1. únor]]a [[1302]] svěřil celé Trenčanské a Nitranské panství, které držal až do své smrti. Už nasledujícího roku však přešel spolu s Abovci na stranu svého nedávneho nepřítele Karla Roberta.
 
Od roku [[1304]] vystupoval jako samostatný vládce. Přestal podporovat i [[Karel I. Robert|Karla Roberta]]. Roku [[1310]] byl jmenovánza [[taverník]]a a jednoho ze tří [[palatýn]]ů země, s územní způsobilostí pro Horní Uhersko. Na vrcholu moci v letech[[1311]] až [[1312]] ovládal nebo kontroloval 14 [[župa|žup]] a vlastnil víc jak 50 hradních panství. Díky své neomedzené moci ve svěřených oblastech začal odnímat majetky nepohodlným šlechticům a ponechával si ho pro sebe. Vzhledem k tomu, že tak činil i církvi, byl roku [[1311]] oficiálně zbaven funkcí. Jeho reálné moci ho však král nemohl zbavit.