Franz von Hruschka: Porovnání verzí

Narodil se ve [[Vídeň|Vídni]], dětství prožil střídavě v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]].

Ve čtrnácti letech po vzoru svého otce se dal na vojenskou dráhu. V osmadvaceti letech nastoupil v hodnosti poručíka k [[námořnictvo|námořnictvu]], avšak brzy se vrátil na pevninu k [[pěchota|pěchotě]]. V té době vyženil docela slušný majetek. Manželka Antonie roz. Albrechtová přinesla do manželství vlastnictví realit: palác Brandolin-Rotta v [[Benátky|Benátkách]] stojící na pravém břehu kanálu Grande před mostem Rialto (dnes č. 1789) a statek v [[Dolo]] nedaleko Benátek. V roce [[1857]] se Hruschka stal vrchním velitelem posádky v [[Legnago|Legnagu]] u [[Benátky|Benátek]].

</ref> představil Franz Hruschka na 14. schůzi německých a rakouských včelařů v [[Brno|Brně]] svůj vynález a dostal za něj od italských včelařů zlatou medaili.

Dosavadní úspěchy vedly Franze Hruschku k dalším podnikatelských aktivitám. Pokusil se provozovat hotel, avšak [[krach na vídeňské burze]] v roce [[1873]] zhatil všechny jeho další plány a očekávání. Splácení dluhů připravilo Hruschku o venkovský statek i o dům v [[Benátky|Benátkách]]. A dokonce musel prodat i zlatou medaili za svůj vynález. Život v nouzi, nemoci a rezignaci ukončila až smrt. Pohřben byl jako velitel posádky v. v. s náležitými vojenskými poctami.

Město [[Dolo]] na Hruschku skoro zapomnělo. Náš včelařskýVčelařský odborník ing. Haragsim pátral v Itálii po stopách, které snad Hruschka zanechal. V Dolo zaZa spolupráce s místním občanem Luigim Artusi byla v [[Dolo]] nalezena pamětní deska, kterou doloští včelaři v r. [[1936]] věnovali památce Hruschky. Dnes je opět na svém původním místě na průčelí radnice města [[Dolo]].