Dekompozice: Porovnání verzí

{{různé významy|stránka=rozklad}}

'''Dekompozice''' ('''rozklad''') je postupná dezintegrace [[smrt|mrtvé]] [[organická látka|organické]] hmoty, vrcholící '''mineralizací''', tedy úplnou přeměnou na látky [[anorganická látka|anorganické]], jako je [[voda]], [[oxid uhličitý]] a různé [[soli]]. Rozkladu podléhají jak části těl (spadané [[list]]í, mrtvé kusy kůže), tak i celé organizmy poté, co zemřou. Příčinou rozkladu jsou nejen fyzikální, ale zejména také biologičtí činitelé, kteří mrtvou biologickou hmotu [[konzument|konzumují]].<ref name=ekologie>{{citace monografie| titul=Ekologie; jedinci, populace a společenstva| příjmení=Begon|jméno=Michael| příjmení2=Harper|jméno2= John L.|příjmení3=Townsend|jméno3=Colin R.| vydavatel=Univerzita Palackého| rok=1997| místo=Olomouc}}</ref>

 

== Typy rozkladu ==

Organizmy se obvykle vzápětí po smrti rozkládají samovolně, a to díky procesu tzv. [[autolýza|autolýzy]]. Tělo trpí nedostatkem [[kyslík]]u, v buňkách se hromadí odpadní produkty a nekontrolovaně začnou pracovat i různé [[hydrolýza|hydrolytické]] trávicí [[enzym]]y ([[lipáza|lipázy]], [[proteáza|proteázy]] a podobně). K popisu stavu těla se používá několika termínů: [[algor mortis]] označuje vyrovnání teploty těla s okolím, [[livor mortis]] představuje blednutí pokožky, [[rigor mortis]] (ztuhlost) je způsobeno gelovatěním [[cytoplazma|cytoplazmy]] buněk. Nakonec se vylijí z buněk živiny a ke slovu se následně dostává spíše biologický rozklad.<ref name=beyondgrave>{{citace periodika| příjmení= Vass | jméno=Arpad A.| periodikum= Microbiology Today | ročník=28| měsíc=Nov| rok=2001 | titul=Beyond the grave - understanding human decomposition | url=http://www.sgm.ac.uk/pubs/micro_today/pdf/110108.pdf}}</ref>

 

Obvykle neprobíhá rozklad jednotlivých stavebních látek zároveň, nýbrž v jednotlivých fázích. Nejprve se rozkládají jednoduché [[cukr]]y, následně [[škrob]], [[hemicelulóza|hemicelulózy]], dále [[pektin]]y a [[protein]]y, a až v posledních fázích [[celulóza]], [[lignin]]y, [[suberin]]y a [[kutin]]y.<ref name=ekologie />

 

 

Udává se, že rozklad např. lidského těla začíná již asi 4 minuty po smrti, a to díky chemickým a fyzikálním procesům v těle ([[autolýza]]), při nichž začnou nekontrolovaně pracovat různé trávicí enzymy. Nejdříve tyto enzymy zasáhnou orgány, kde je enzymů velké množství ([[játra]]) nebo obsahují mnoho vody ([[mozek]]), postupně však enzymy natráví celé tělo. Nejprve není tento proces patrný, ale po několika dnech se na kůži vytvoří [[puchýř]]e a popraská kůže.<ref name=beyondgrave />

V poslední fázi na tělu mrtvého obratlovce obvykle zbývá jen kůže, [[kost]]i a některé další tuhé a tím pádem těžko stravitelné části. Někteří jsou však schopní konzumovat i tento typ potravy: konkrétně [[kožojedovití|kožojedi]] (Dermestidae), [[molovití|moli]] (Tineidae), určité skupiny [[roztoči|roztočů]] (Acari) a podobně.<ref name=smrt />

 

Za zmínku také stojí rozklad rostlinného materiálu. Obecně platí, že odolné části se rozkládají pomaleji. [[Dřevo]] se rozkládá obvykle činností hub, a to dvojího typu. Takzvané celulózovorní houby rozkládají [[celulóza|celulózu]] a způsobují, že má zbylý materiál červenou barvu ([[červená hniloba]]), zatímco ligninovorní houby rozkládají [[lignin]] způsobují, že zbylé dřevo dostává bílou barvu ([[bílá hniloba]]). Například [[dřevomorka domácí]] (''Serpula lacrymans'') patří mezi houby celulózovorní.<ref name=smrt /> Na rozkladu listí se rovněž podílí dvě skupiny organizmů: nejen ti schopní rozkládat celulózu, ale dále také ti rozkládající [[kutin]].

 

[[Kategorie:Dekompozice| ]]

 

[[en:Decomposition]]