R-7A (balistická raketa): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m link
m link
Řádek 67:
'''R-7A''' ([[azbuka|v azbuce]] Р-7А) je výrobní typové označení první operační sovětské [[mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentální balistické rakety]], běžně známé pod přezdívkou ''Semjorka'' (Семёрка), která vznikla vylepšením původní verze ''Semjorky'', balistické rakety [[R-7 (balistická raketa)|R-7]]. Vojenské označení je ''8K74''. Kódové označení používané ministerstvem obrany [[Spojené státy americké|USA]] je ''SS-6 Mod. 2'', v rámci vojenské složky organizace [[Severoatlantická aliance|NATO]] ([[ASCC]]) byla nazývána kódovým jménem ''Sapwood'' (stejně jako původní typ R-7).
 
Raketu vyvinulo oddělení č. 25 konstrukční kanceláře OKB-1 (Opytno-konstruktorskoje bjuro, Опытно-конструкторское бюро № 1, ОКБ-1) vedené [[Dmitrij Iljič Kozlov|D. I. Kozlovem]], v roce [[1960]] přejmenované na filialku č. 3 OKB-1 a ještě později ([[30. červenec|30. července]] [[1970]]) reorganizované v samostatnou konstrukční kancelář CSKB (Centralnoje specializirovannoje konstruktorskoje bjuro, Центральное специализированное конструкторское бюро, ЦСКБ). Toto oddělení bylo zřízeno v městě Kujbyšev (nyní [[Samara]]), aby bylo v úzkém kontaktu s kujbyševským Státním leteckým výrobním závodem č. 1 (Государственный авиационный завод № 1, nyní [[CSKB -Progress]], ЦСКБ -Прогресс), který zajišťoval sériovou výrobu balistických mezikontinentálních raket tohoto i předchozího typu.
 
Raketové motory pro oba stupně rakety R-7A byly téměř identické, jako u předchozího modelu R-7, pouze měly zlepšené chrakteristiky, čímž se dosáhlo jejich vyšší účinnosti. Vyvinula a vyrobila je konstrukční kancelář OKB-456 pod vedením hlavního konstruktéra, akademika [[Valentin Pavlovič Gluško|V. P. Gluška]] a řídicí systémy pak vědecko-výzkumný ústav NII-885 (Научно-исследовательский институт № 885, НИИ-885), řízený [[Nikolaj Alexejevič Piljugin|N. A. Piljuginem]]. Raketa byla schopná dopravit bojovou hlavici o hmotnosti kolem 3 tun na vzdálenost přes 10 000 km, přičemž rozptyl od bodu zacílení neměl převyšovat 5 km. Ve výzbroji Sovětské armády byla v létech 1960 až 1968.