Inženýrství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot odebral: ug:ئىنژېنېرلىق ئىلمى |
včlenění materiálu z hesla FOREX |
||
Řádek 1:
{{upravit}}
'''Inženýrství''' je technická disciplína, která aplikuje technické a vědecké poznatky, využívá zákonů přírody a přírodních i lidských prostředků k vytváření materiálů, staveb, strojů, zařízení, systémů a procesů, které splňují bezpečnostní i funkční kritéria s ohledem na [[ekonomika|ekonomiku]], [[společnost (sociologie)|společnost]] a [[životní prostředí]].
Člověk provádějící inženýrství se nazývá [[inženýr]], přičemž
== Dějiny ==
=== Starověk ===
Inženýrství existuje již od antiky, kdy lidé vymysleli a zavedli do běžného života jednoduché nástroje jako [[Kladka|kladku]], [[Páka|páku]], [[kolo]], atd. Už v antickém světě najdeme záznamy o konstruování [[Válečné stroje|válečných strojů]] a zařízení. Už zde se tedy naplno rozmohlo válečné [[řemeslo]], kdy v dílnách inženýrů mechaniků začaly vznikat [[Katapult|katapulty]] a jiná další zařízení pro válečnou [[Mašinérie|mašinérii]].
Na druhé straně se lidé snažili i budovat a tvořit. S přispěním stavebních inženýrů vznikaly nové pracovní postupy, byly vypracovány metody pro [[Těžba|těžbu]], zpracování a [[transport]] surovin. Byly vytvořeny nové stroje, které usnadnily práci dělníkům. Zprvu to byly jednoduché stroje, které šetřily sílu i čas, později se však začaly vytvářet dokonalejší a složitější, které dokázaly pomáhat v budování monumentálních staveb. [[Akropolis]] a [[Pantheon]] v Řecku, [[Via Appia]] a [[Koloseum]] v [[Itálie|Itálii]], [[Pyramida|pyramidy]] v [[Egypt|Egyptě]] a mnoho dalších architektonických skvostů, jež můžeme obdivovat i v současnosti, nám podává jasný důkaz o vynalézavosti a tvůrčí schopnosti antických inženýrů.
Není tedy divu, že na samotném úsvitu inženýrské činnosti byli konstruktéři rozdělováni do dvou skupin, stejně jako samotné inženýrství: [[Civil|civilní]], v němž se budovaly mosty, silnice a další stavby a válečné, ve kterém se budovaly stroje pro zničení civilních výtvorů.
První zástupce civilního inženýra bychom asi hledali ve starověkém Egyptě, kde budovali základ pyramid a [[Faraon|faraonových]] paláců. Jsou také často označováni za první stavitele, kteří použili sloupky v [[Architektura|architektuře]]. Dokladem o vysoké úrovni inženýrské činnosti v antické kultuře je [[mechanismus z Antikythéry]], který je považován za nejstarší dochovaný mechanický „[[počítač]]“.
=== Novověk ===
V roce 1698 došlo k sestavení prvního [[Parní stroj|parního stroje]]. Inženýrská profese dosáhla velkého významu a inženýr stoupal ve společenském žebříčku na ceně. Postupně se ale začal měnit způsob pohledu na inženýrskou profesi. Zatímco v [[Minulost|minulosti]] byli inženýři spíše objeviteli, v době [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] se stávali posluchači a učedníky. Více než na objevování nových vynálezů se soustředili na zdokonalování těch současných, snažili se nabýt potřebné vědomosti, osvojit si nezbytné znalosti. Vytvářeli čím dál dokonalejší metody zpracování a postupy ve výrobě.
Století 18. a 19., označované též jako [[století páry]], se nesla ve znamení přeměňování tepelné energie vodní páry v mechanickou. Objevy v oblasti [[elektřina|elektřiny]] a [[magnetismus|magnetismu]] vedly k rozmachu elektrifikovaných zařízení a strojů.
=== Moderní doba ===
Inženýr musel nalézt pracovní postupy, které by zefektivnily a zrychlily práci, aby uspokojil masovou poptávku po nových zařízeních. S rozvojem strojního průmyslu došlo ke zrychlení práce, zdokonalení výroby a produktů celkově. Nové technologické procedury však s sebou přinesly problémy spojené s provozem a nepřesností některých strojů. Začal být kladen větší nárok na přesnost a použitelnost výrobků sjíždějících s výrobních linek.
Jestli 19. století je označováno stoletím páry, to 20. a hlavně pak 21. jistě můžeme označit za století [[výpočetní technika|výpočetní]] a [[komunikace|komunikační]] techniky. A právě s rozvojem [[programování|programovatelných]] zařízení souvisí velký rozvoj [[Software|softwarového]] a výpočetního inženýrství, které je v současnosti jedním z leaderů na poli inženýrství a průmyslu.
S nárůstem populace roste i výskyt nemocí, se kterými musíme bojovat prostřednictvím [[Léky|léků]] vytvořených [[Farmaceut|farmaceuty]], [[Chemie|chemickými]] inženýry. Roste potřeba vytvářet [[Recyklace|recyklovatelné]] a k prostředí šetrné [[Materiály|materiály]] pro výrobu. I zde je místo pro chemického inženýra. Jeho prací se stalo zdokonalování pěstování technických rostlin a zlepšování metod jejich zpracování a výroby pozdějších produktů.
[[Populace]], rozšířena po celém světě, si začala uvědomovat potřebu [[Dopravní prostředky|dopravních prostředků]], které by rychle a na velkou vzdálenost dokázaly přepravit cestující, náklad i [[Informace|informace]]. Inženýři se tedy začali zabývat „zkracováním“ vzdáleností, snažili se osedlat si rychlost a ovládnout tak čas. Tímto způsobem vzniklo nové odvětví – [[letecký průmysl]]. Lidé neustále touží po poznání. Jedním z klíčů pro otevření brány [[Vesmír|vesmíru]] je jistě i [[Kosmonautika|kosmonautické]] inženýrství. Inženýrství se přeneslo do všech oblastí lidské činnosti. Inženýr se stal nepostradatelnou součástí [[Medicína|medicíny]], [[Stavebnictví|stavebnictví]], výzkumu i výroby.
Ale i ve dvacátém století se, podobně jako v antice, inženýři rozdělili do dvou skupin – na ty, kteří budují a na ty, kteří ničí. V [[První světová válka|první]] a [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] opět byly vyvinuty stroje, které by způsobily co největší [[Destrukce|destrukci]].
V tomto století došlo k proniknutí inženýrů do všech oblastí lidského života. Inženýr se stal nepostradatelnou a základní jednotkou v rukou výzkumu a vědy. Stal se pojítkem mezi znalostmi a pracovní silou, stal se kontrolorem strojů, které sám vytvořil a zprovoznil, snažil se nasytit člověka prahnoucího po komfortu, poznání a rychlosti. Moderní inženýr se zkrátka snaží ovládnout čas a hmotu všemi prostředky nalezenými vědou a výzkumem.
==Literatura==
* {{Citace monografie
| příjmení = Jahn
| jméno = Jiljí
| rok = 1872
| titul = Kronika práce, osvěty, průmyslu a nálezův
| vydavatel = Nakladatel knihkupectví I.L.Kober
| místo = Praha
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Augusta
| jméno = Pavel
| rok = 1990
| titul = Tajemství přesnosti
| vydavatel = Nakladatelství techn. Lit.
| místo = Praha
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Votruba
| jméno = Ladislav
| rok = 1971
| titul = Voda a inženýr
| vydavatel = České vysoké učení technické
| místo = Praha
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vilém
| jméno = Rudolf
| rok = 1936
| titul = Inženýr-stavitel
| vydavatel = nák. vl.
| místo = Praha
}}
[[Kategorie:Inženýrství| ]]
| |||