Vladimír Holan: Porovnání verzí

'''Vladimír Holan''' ([[16. září]] [[1905]] [[Praha]] – [[31. březen|31. března]] [[1980]] tamtéž) byl jedním z nejvýznamnějších českých [[básník]]ů a [[překladatel]]ů [[20. století]]. Autor intelektuálně náročné reflexivní a meditativní poezie osobitých imaginativních obrazů, nezřídka používající vlastní jazykové [[neologismus|novotvary]].<ref>''Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2, H-L. Svazek 1, H-J'' / zpracoval autorský redakční kolektiv, vedoucí redaktor Vladimír Forst. Praha : Academia, 1993, s. 231</ref> Je pro něj typická [[enigmatičnost]], spekulativnost, [[meditativnost]], [[spirituálnost]], vědomí tragiky života, pohrdání [[hedonismus|hedonismem]], často lapidární gnómičnost; přístupnost veršů je snížena častými [[intertextualita|intertextovými]], zejména kulturněhistorickými [[aluze]]mi. Básník [[Josef Hora]] jej nazval "alchymikem slova".<ref>''Čeští spisovatelé 20. století.'' Praha : Československý spisovatel 1985, s. 182</ref>. Používal [[pseudonym]]y a šifry ''Ivo Holan, Ivo Rol, V. Scarlet, -Dt.-, -h-, H. V., V. H.''

Jeho básně byly otiskovány také v kulturních a literárních revuích, jako byl Blok, [[Orientace (časopis)|Orientace]], Host do domu (1957-69), ale i méně známý [[Kvart]] (1936-48) nebo [[Červený květ]]<ref>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=78&hl=holan+ Červený květ na www.slovnikceskeliteratury.cz]</ref> (1963-69).<ref name="lexikon">Lexikon, s. 232</ref>

Překládal poezii, silně ho ovlivnil [[Josef Hora|Horův]] překlad [[Evžen Oněgin|Oněgina]]. Překládal z mnoha jazyků, například z [[němčina|němčiny]] ([[Rainer Maria Rilke|R. M. Rilkeho]], [[Nikolaus Lenau|N. Lenaua]]), [[francouzština|francouzštiny]] ([[Charles Baudelaire|Ch. Baudelaira]], [[Jean de La Fontaine|La Fontaina]], [[Charles Vildrac|Ch. Vildraca]]), [[španělština|španělštiny]] ([[Luis de Góngora y Argote|L. de Góngoru y Argote]]), [[polština|polštiny]] ([[Juliusz Slowacki|J. Słowackého]], [[ruština|ruštiny]] ([[Michail Jurjevič Lermontov|M. J. Lermontova]]), [[perština|perštiny]] ([[Iljás bin Júsuf Nizámí|Nizámího]]) nebo čínština|čínštiny, u exotičtějších jazyků šlo o zbásnění doslovných překladů, které byly pořízeny [[lingvistika|jazykovědci]]. Jeho překlady vycházely často ve velmi malých nákladech. Překládal asi 120 básníků<ref>Lexikon, s.name="lexikon" 232</ref> (podle jiných zdrojů 160<ref name="spisovatelé, 183">Čeští spisovatelé, s. 183</ref>) ze 16 literatur,<ref>Čeští name="spisovatelé, s.183" 183</ref> překlady těch, s nimiž se cítil duchovně spřízněn, jsou označovány jako [[génius|kongeniální]].<ref>Lexikon, s.name="lexikon" 232</ref> Výbor nejvýznamnějších Holanových překladů byl vydán pod názvem ''Cestou'' (1962).