Verze z 24. 6. 2009, 13:04 editovat Egg (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 022 editací {{Přesnost}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 7. 2009, 09:46 editovat zrušit editaci Miraceti (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 23 814 editací Oprava podle refu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Přesnost}}~~ [[Image:Mira_1997.jpg\|thumb\|right\|[[Mira Ceti]] v roce [[1997]] ([[barevné spektrum]])]] [[Image:Mira_1997_UV.jpg\|thumb\|right\|Mira Ceti v roce 1997 ([[ultrafialové záření]])]] Řádek 5 ⟶ 4: Jsou to staří [[červený obr\|červení obři]] spektrálních tříd K, M a mají protáhlý tvar podobný vejci. Vzhledem k nízkým teplotám na jejich povrchu jsou zdroji [[infračervené záření\|infračerveného záření]]. [[Pulzace]] mají svou příčinu ve slupce okolo vyhaslého jádra hvězdy, ve které se [[Salpeterova reakce\|Salpeterovou reakcí]] slučuje [[helium]] na [[kyslík]] a [[uhlík]]. Protože rychlost této reakce závisí na 40. mocnině, jedná se spíše o periodické [[výbuch]]y, mezi kterými reakce pohasíná. Jakmile rázová vlna výbuchu dorazí k povrchu hvězdy, zahřeje ho o několik set K. To při jinak nízké povrchové teplotě hvězdy (asi 3000 K) způsobí disociaci molekul těžších prvků (například [[titan (prvek)\|titanu]] nebo [[vanad]]u), takže ze [[spektrum\|spektra]] zmizí jejich [[absorpční pás]]y a hvězda se díky tomu zjasní. Po ochlazení dojde k rekombinaci, a jasnost hvězdy tak podstatně poklesne.<ref>{{Citace elektronické monografie [[Pulzace]] u mirid probíhají podobně jako u hvězd typu [[delta Cephei]] střídavým rozpínáním a smršťováním hvězdy. Toto střídavé rozpínání a smršťování je způsobeno tím, že dvakrát [[ionizace\|ionizovaným]] [[hélium\|héliem]] prochází [[záření]] z nitra [[hvězdy]] snadněji, než jednou ionizovaným heliem. Vrstva s jednou ionizovaným héliem se proto ohřeje a ionizuje. \| příjmení = Pejcha \| jméno = Ondřej \| odkaz na autora = \| titul = Pulzující proměnné \| url = http://var.astro.cz/pejcha/puls1cz.htm \| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2009-07-02 \| vydavatel = Česká astronomická společnost \| místo = \| jazyk = }}</ref> Pomocí Mirid lze měřit vzdálenosti, neboť je známá jejich [[křivka]] světelných změn i jejich [[absolutní hvězdná velikost]].

Miridy: Porovnání verzí