Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Přesnost}}
Oprava podle refu
Řádek 1:
{{Přesnost}}
[[Image:Mira_1997.jpg|thumb|right|[[Mira Ceti]] v roce [[1997]] ([[barevné spektrum]])]]
[[Image:Mira_1997_UV.jpg|thumb|right|Mira Ceti v roce 1997 ([[ultrafialové záření]])]]
Řádek 5 ⟶ 4:
Jsou to staří [[červený obr|červení obři]] spektrálních tříd K, M a mají protáhlý tvar podobný vejci. Vzhledem k nízkým teplotám na jejich povrchu jsou zdroji [[infračervené záření|infračerveného záření]].
 
[[Pulzace]] mají svou příčinu ve slupce okolo vyhaslého jádra hvězdy, ve které se [[Salpeterova reakce|Salpeterovou reakcí]] slučuje [[helium]] na [[kyslík]] a [[uhlík]]. Protože rychlost této reakce závisí na 40. mocnině, jedná se spíše o periodické [[výbuch]]y, mezi kterými reakce pohasíná. Jakmile rázová vlna výbuchu dorazí k povrchu hvězdy, zahřeje ho o několik set K. To při jinak nízké povrchové teplotě hvězdy (asi 3000 K) způsobí disociaci molekul těžších prvků (například [[titan (prvek)|titanu]] nebo [[vanad]]u), takže ze [[spektrum|spektra]] zmizí jejich [[absorpční pás]]y a hvězda se díky tomu zjasní. Po ochlazení dojde k rekombinaci, a jasnost hvězdy tak podstatně poklesne.<ref>{{Citace elektronické monografie
[[Pulzace]] u mirid probíhají podobně jako u hvězd typu [[delta Cephei]] střídavým rozpínáním a smršťováním hvězdy. Toto střídavé rozpínání a smršťování je způsobeno tím, že dvakrát [[ionizace|ionizovaným]] [[hélium|héliem]] prochází [[záření]] z nitra [[hvězdy]] snadněji, než jednou ionizovaným heliem. Vrstva s jednou ionizovaným héliem se proto ohřeje a ionizuje.
| příjmení = Pejcha
| jméno = Ondřej
| odkaz na autora =
| titul = Pulzující proměnné
| url = http://var.astro.cz/pejcha/puls1cz.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-07-02
| vydavatel = Česká astronomická společnost
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
Pomocí Mirid lze měřit vzdálenosti, neboť je známá jejich [[křivka]] světelných změn i jejich [[absolutní hvězdná velikost]].