Vlčtejn (hrad): Porovnání verzí

'''Vlčtejn''' je (znám též jako ''Vildštejn.'' Hradníje [[hrad]]ní [[zřícenina]], která se nachází severozápadně od [[Blovice | Blovic]]

Koncem [[13. století]] byl majitelem hradu [[Holen z Vlčtejna]], přítel [[Záviš z Falkenštejna | Záviše z Falkenštejna]]. V první polovině [[14. století]] jsoubyli majiteli již [[Rožmberkové]], kterýkteří původní dřevěný hrad přestavělypřestavěli do dnešní podoby. Na hradě sídlil [[purkrabí]] který spravoval rožmberský majetek. Roku [[1421]] hrad ovládl [[Jan Žižka]] při své cestě na Plzeňsko, purkrabím byl ustanoven [[Vilém Kostka z Postupic]]. poPo bitvě u [[Lipan]] ( [[1434]] ) byl purkrabím [[Svojše ze Zahrádky]]. Ale už od roku [[1446]] byl majitelem hradu [[Bedřich z Donína]], stoupenec [[poděbradská jednota | poděbradské jednoty]] a proto si [[Jiří z Poděbrad]] vybral hrad Vlčtejn pro schůzku se strakonickou jednotou, poraženou [[4. červen | 4. června]] [[1450]] v [[bitva u Rokycan | bitvě u Rokycan]]. Na hradě se sešlysešli [[9. červen | 9. června]] a [[11. červen | 11. června]] zde uzavřelyuzavřeli smlouvu známou jako vlčtejnská. Vlčtejn koupil [[Jan Varlejch z Bubna]] ( 1514 - 1525 ) s městečkem [[Blovice]] ale zároveň jako majitel vystupuje [[Jan z Roupova]] který od Bedřicha z Donína koupil [[Spálené Poříčí]] a [[Žákavu]]. Syn Jana z Roupova [[Kryštof z Roupova | Kryštof]] prodal Vlčtejn [[Jan Hradištský z Hořovic | Janu Hradišťskému z Hořovic]]. Jeho dcera [[Markéta Karlova z Hořovic]] vlastnila i blízské [[Hradiště u Blovic]] oba statky spojila. Manžel Markéty Karlovy z Hořovic, [[Petr Tobiáš Karel ze Svárova]] hlasoval pro [[Fridrich Falcký | Fridricha Falckého]] jako českého krále a proto po bitvě na [[Bitva na Bílé hoře| Bílé Hoře]] mu byl hradišťánský statek zkonfiskován ale pak byl vrácen jeho synům. Po jejich smrti získal statek [[Maxmilián Rudolf z Gutštejna]] manžel zemřelé dcery Kryštofa Rudolfa. Nový majitel neměl potomky a tak statky získala jeho vdova [[Polyxena Kateřina Vratislavová z Mitrovic]], jež se znovu provdala za [[Jan Josef z Újezdce | Jana Josefa z Újezda]]. Po vymření rodu získali [[Hradiště]] a Vlčtejn Krakovští z Krakova. Roku 1872 přešel majetek do držení rodu Pálffyů.