Verze z 18. 2. 2009, 13:41 editovat Honza chodec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 076 editací m doplněno pravděpodobné číslo revize ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 6. 2009, 18:05 editovat zrušit editaci 147.33.1.56 (diskuse) →‎Konjugace bakterií Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Někdy se '''bakteriální konjugace''' nesprávně považuje za způsob [[pohlavní rozmnožování\|pohlavního rozmnožování]] bakterií, ale ve skutečnosti není pohlavní, protože nezahrnuje splynutí [[gameta\|pohlavních buněk]] ([[oplození]]), vznik zygoty a genetická informace se nevyměňuje reciproce (tzn. jedna bakterie daruje [[DNA]], ale sama nedostává žádnou). Pro připojení bakterií k sobě jedinci užívají takzvané [[pilus\|pily]]y, které lze přirovnat k dlouhým trubičkám zakončeným hákem. Jako ''donor'' (někdy také "samčí buňka") se označuje jedinec, který DNA předává, a to ve formě mobilních genetických elementů, zvaných [[plazmid]]y či [[transpozon]]y. Jsou to malé kruhové kružnicové molekuly DNA, které se předávají ''recipientovi'' (příjemci, někdy tzv. "samičí buňka") přes pilus. Rozdíl mezi samičí a samčí buňkou je dán [[fertilní faktor\|fertilním faktorem]], ten je přítomen jenom u samců F+. Samice jsou označeny jako F-. Fertilní faktor je buď přítomen v chromozomu nebo je v F+ buňce volně jako malý chromozom, který se také při každém dělení replikuje (jednou), ale v takovém případě se samčí buňka nemůže rozmnožovat pohlavně (nemůže přenášet své [[gen]]y do F- buněk) nazýváme ji proto potencionálně samčí. Genetická informace plazmidu je velmi často pro příjemce výhodná. Může zahrnovat odolnost proti [[Antibiotikum\|antibiotikům]] nebo např. schopnost vytvářen určitou novou chemickou látku ([[metabolit]]). Někdy se pak tyto plazmidy mohou považovat za [[endosymbiont]]y, často i za genetické [[parazit]]y. == Související články ==

Konjugace (biologie): Porovnání verzí