Michal Mareš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Dílo: - doplnění
doufám že to je poslední editace a omlouvám se
Řádek 1:
'''Michal Mareš''', vlastním jménem Josef Mareš, ([[22. leden|22. ledna]] [[1893]], [[Teplice]] – [[17. srpen|17. srpna]] [[1971]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[spisovatel]], [[básník]] a [[novinář]].
 
== Život ==
Michal Mareš vyrůstal v kontaktu s [[Anarchismus|anarchistickým]] hnutím v severních Čechách. Střední školu studoval v Praze, ale v sedmnácti letech byl vyloučen ze všech středních škol [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] za svůj protest proti popravě [[Španělsko|španělského]] anarchistického teoretika [[Francisco Ferrer Guardia|Francisca Ferrera]]. Anarchismus přivedl Mareše k zájmu o sociální problémy, kterým se zav období [[První republika|první republiky]] věnoval jako jako autor próz a divadelních her a jako novinář v časopisech ''[[Tribuna (časopis)|Tribuna]]'', ''Prager Mittag'' a ''Prager Tagblatt'', jako autor próz a divadelníchtaké herna i nasvých studijních cestách v [[Evropa|Evropě]] a v [[Afrika|Africe]]. Vstoupil také do [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a spolupracoval s ''[[Rudé právo|Rudým právem]]''. Měl přátele mezi českými i německými spisovateli, naříklad s [[Jaroslav Hašek|Jaroslavem Haškem]] (byl zapisovatelelm na předvolebních schůzích jeho ''Strany mírného pokroku v mezích zákona''), [[Karel Čapek|Karlem Čapkem]], [[Ferdinand Peroutka|Ferdinandem Peroutkou]], [[Max Brod|Maxem Brodem]], [[Franz Kafka|Franzem Kafkou]] i [[Egon Ervín Kisch|Egonem Ervínem Kischem]].
 
V polovině květan roku [[1945]] byl na základě omylu zatčen [[NKVD]], který třitrát fingoval přípravu na jeho popravu. Po propuštění zjistil, že se právě koná pohřeb jeho otce, kterého při rabování v Praze zabili členové Rudých gard. Začal se proto zabývat znepokojivými projevy nastupujícího mocenského chování [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a jeho spojenců ve [[Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]]. ''[[Rudé právo]]'' jeho reportáže ovšem odmítlo, a tak se stal jedním z významných novinářů [[Ferdinand Peroutka|Peroutkova]] týdeníku ''Dnešek''. Psal také o poměrech v pohraničí - o rabování a rozkrádání majetku po [[Němci|Němcích]], o účasti úředníků a příslušníků [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]] na těchto událostech a o zneužívání pravomoci místních diktátorů. Byl první, kdo použil pojem ''gestapistické metody'' pro zločiny na zdraví, životech a osobní svobodě občanů a pro případy nelidskosti v různých internačních táborech. Byl zato nenávistně osočován v tisku KSČ, ze které byůbyl na počátku roku [[1947]] vyloučen.
 
Po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl Mareš zatčen a koncem roku [[1948]] na základě absurdních obvinění odsouzen k sedmi letům vězení. Když byl se zničeným zdravím v březnu roku [[1955]] propuštěn, dozvěděl se, že matka, které psal z vězení dopisy, je již přes tři roky mrtva. Svůj život dožil v bídě a své [[rehabilitace]] se již nedožil. [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] zrušil rozsudek nad ním až v září roku [[1991]].
Řádek 14:
* ''Anděličkářka'', Večernice, [[Praha]] [[1922]], stručný [[román]],
* ''Oasa'', Obelisk, [[Praha]] [[1924]], africký [[román]] utrpení a lásky,
* ''Zápisky z výčepů lihovin, nevěstinců, Afriky, Prahy a odjinud'', [[Ladislav Šotek]], [[Praha]] [[1926]], sbírka [[reportáž]]í,
* ''Zelená garda'', Lípa, [[Praha]] [[1927]], revoluční [[román]] z roku 1918,
* ''Sing-Sing'',Edition MOPR, [[Praha]] [[1928]], [[divadelní hra]] napsaná pod dojmem popravy [[Aféra Sacco-Vanzetti|Sacca a Vanzettiho]],