Preprocesor: Porovnání verzí

 

Lexikální preprocesory jsou nejnižším stupněm preprocesorů. Pro svoji činnost využívají pouze [[lexikální analýza|lexikální analýzu]], tzn. že, pracují se zdrojovým kódem pouze jako s textem. Ve vstupním textu provádějí úpravy typu: najít a nahradit, použít makro, připojit externí soubor, atd.

 

Nejznámějším a hojně využívaným preprocesorem je [[Preprocesor jazyka C|preprocesor jazyka C/C++]]. Tento preprocesor funguje na výše zmíněném principu.

 

Preprocesoru v jazyce C/C++ se nejčastěji používá pro připojení hlavičkových souborů.

<source lang="c">#include "..."</source>

Od roku 1970, bylo vymyšleno mnoho alternativ hlavičkových souborů používaných v jazyce C/C++. Tyto alternativy jsou mnohdy efektivnější, rychlejší a použití je přehlednější. Vybrané implementace zdílených souborů: [[Java_(programovací_jazyk)|Java]] a [[Common Lisp]] používají balíčky, [[Pascal_(programovací_jazyk)|Pascal]] má unity, [[Modula-2|Modula]], [[OCaml]], [[Haskell_(programovací_jazyk)|Haskell]] a [[Python]] mají moduly a [[C_Sharp|C#]] podobně jako Java využívá importy balíčků.

 

Makra jsou primárně používána v jazyce C. Umožňují vkládat drobné části kódu na mnoho míst, čímž se šetří velikost zdrojového kódu a přehlednost. V makrech je možné používat i zástupné znaky (něco jako parametry funkcí). Makra jsou zpracovávána preprocesorem, proto je tento kód kompilovám vícekrát, ikdyž je zapsán pouze jednou. Makra nemají vliv na rychlost překladu.

 

Většina moderních programovacích jazyků již nevyužívá tyto možnosti maker, právě z těchto nejednoznačných důvodů a snadného zaměnění za funkce. Z toho důvodu existují v dnešních jazycích pouze funkce nebo metody.

 

Preprocesor jazyka C/C++ podporuje podmíněnou kompilaci. To umožňuje mít více verzí stejného kódu, který se například liší ve výpisu logovacích informací a podobně. Takto je možné do jednoho zdrojového kódu napsat program kompilovatelný na více platforem, či různé jazykové mutace, ...

 

Naneštěstí většina moderních programovacích jazyků odstraňuje tuto schopnost a uchyluje se k tradičnímu použití <code>if...then...else...</code>. To má ale za následek pomalejší běh programu, neboť tato podmínka musí být vyhodnocena za běhu programu a nikoliv pouze při kompilaci.

 

Syntaktické preprocesory byly poprvé představeny v jazyce [[Lisp]]. Jejich úkolem je převést syntaktické strom na sérii uživatelem definovaných přepisovacích pravidel. V několika jazycích jsou pravidla napsána ve stejném jazyce jako program (compile-time reflection), případ právě jazyka [[Lisp]] a [[OCaml]]. Ostatní jazyky mají tyto pravidla definovaná v jiných jazycích jako například [[XSLT]] preprocesor pro [[XML]] nebo statické [[CD]].

 

 

Dobrý příklad se nachází na adrese http://caml.inria.fr/pub/docs/manual-camlp4/manual007.html. Program může být zapsán dvěma různými syntaxemi při zachování stejné funkčnosti a záleží hlavně na subjektivním posouzení programátora.

 

Velký počet programů napsaných v [[OCaml]] přispůsobuje syntaxi doplněním nových operátorů. Definici vlastních operátorů podporuje i jazyk C++.

 

Jedna z neobvyklých vlastností jazyka [[Lisp]] je možnost použít makra k vytvoření vlastního minijazyka uvnitř projektu. Typicky ve velkých projektech bývají některé moduly napsány v takovýchto minijazycích. Modul pro přístup k [[SQL]] databázi využívá dialekt se základem právě v SQL příkazech. Jiné moduly mohou využívat jiné minijazyky, například modul pro práci s [[GUI]], tiskem, atd. Standardní knihovna [[Common Lisp]] obsahuje příklad tohoto typu, kdy se k využívá ke složitému iterování v cyklu minijazyk založený na jazyce [[Algol]].

 

Drtivá většina preprocesorů je zaměřena na jeden konkrétní jazyk, resp. spolupracuje s konkrétním kompilátorem. Ale existují také tzv. ''všeobecně použitelné'' preprocesory, které nejsou svázány s konkrétním jazykem. V takovýchto případech je možné preprocesor "programovat" vlastními pravidly pro každý konkrétní jazyk.

 

* [http://lispm.dyndns.org/news?ID=NEWS-2005-07-08-1 DSL Design in Lisp]

* [http://www.paulgraham.com/progbot.html Programming from the bottom up]

* Gema, the [http://gema.sourceforge.net General Purpose Macro Processor]

* The [[PIKT]] [http://pikt.org/pikt/ref/ref.4.piktc.html piktc] [http://pikt.org/pikt/ref/ref.3.html text, script, and configuration file preprocessor]

 

[[Kategorie:Programování]]