Smazaný obsah Přidaný obsah
Upřesnění a drobné rozšíření
m Překlep, sorry!
Řádek 8:
Deduktivní metoda je vytváření vědeckých teorií vyvozovaných pouze dedukcemi z [[axiom]]ů nebo jiných již dokázaných vět. Jde o způsob logického myšlení, kde myšlenkový řetězec postupuje ''od obecných'' teorií ''k jednotlivostem, zvláštnostem''. Využívá se v případech, kdy je shromážděn empirický materiál, z něhož je indukcí definován obecný princip. Toto tvrzení je pak podrobováno deduktivním odvozením všech možných důsledků a obvykle takovýto postup směřuje k formulaci [[axiom]]atického systému.
 
Odůvodnění jevů pomocí obecných principů využíval zejména [[Aristotelés|Aristoteles]]. [[René Descartes]] stavěl dedukci jako prostředek jistého poznání proti nejisté [[intuice|intuici]]. [[Immanuel Kant]] považoval dedukci za charakteristický způsob rozumového poznávání [[a priori]], kdežto indukce charakterizuje poznávání [[a posteriori]] (ze zkušenosti). Ve filozofii [[20. století]] byl tento důkazový prostředek základem pro [[hypoteticko-deduktivní]] metodu [[Karl Raimund Popper|K. R. Poppera]].