Mezibuněčný prostor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplněno pravděpodobné číslo revize |
+typy podle vzniku |
||
Řádek 2:
[[Plazmatická membrána]] (a u rostlin [[buněčná stěna]]) je bariéra, která odděluje dva světy, jenž se velmi často liší po chemické stránce. Například [[Na+/K+ ATPázová pumpa]] drží velké množství [[sodík]]u mimo buňku a naopak velké množství [[draslík]]u uvnitř buněk.
== Vznik intracelulár ==
Podle vzniku intracelulár se v [[botanika|botanice]] rozlišují jejich čtyři základní typy:<ref>{{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009}}</ref>
{| class=wikitable
| Název || Způsob vzniku || Příklad
|-
| schizogenní || rozpuštěním přepážky mezi buňkami a následným oddělením buněk od sebe || štěrbiny [[průduch]]ů
|-
| lyzigenní || rozpuštěním celých buněk formou [[apoptóza|apoptózy]] || [[silice|siličné]] nádržky v oplodí [[citrus]]ových plodů
|-
| rhexigenní || smrtí celých pletiv a následným roztržením || dutiny ve [[stéblo|stéblech]]
|-
| schizolyzigenní, schizorhexigenní || kombinací výše uvedených způsobů || -
|}
== Extracelulární tekutiny ==
Řádek 7 ⟶ 22:
Mezibuněčný prostor je vyplněn '''mimobuněčnou tekutinou'''. Její hlavní složkou je tzv. [[tkáňový mok]], který obsahuje [[metabolit]]y buněk, [[iont]]y, [[protein]]y a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například [[Neurotransmitér|neurotransmitery]], [[hormon]]y a trávicí [[enzym]]y jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž [[krev]] a [[lymfa]].
==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Extracellular|165349462}}
<references />
=== Související články ===
{{Portál Biologie}}
* [[Tkáňový mok]]
| |||