Songcän Gampo: Porovnání verzí

| jméno = SöngcanSongcän GampöGampo

[[File:King Songsten Gampo's statue in his meditation cave at Yerpa.jpg|thumb|SöngcanSongcän GampövaGampova socha v tibetském klášteře [[Jerpa]]]]

'''SöngcanSongcän GampöGampo''' ([[tibetština|tibetsky]] སྲོང་བཙན་སྒམ་པོ་, [[Wylieho transliterace|Wylie]] ''Srong-btsan sGam-po'') ([[605]]/[[617]]–[[649]]) byl významný panovník [[Tibet]]u. Je známý především jako „první tibetský [[buddhismus|buddhistický]] král“.

Narodil se pravděpodobně rok před nástupem čínské [[dynastie Tchang]], což by vycházelo na rok 617.<ref>Žagabpa, 36.</ref> Vládu nad Tibetem převzal v roce 630 po svém otci [[Namri Söngcan]]a. Nedlouho poté, co se SöngcanSongcän GampöGampo stal tibetským panovníkem, nechal vyslat poselstvo do [[Nepál]]u, které u tamějšího krále [[Amšuvarmanov]]a žádalo ruku nepálské princezny [[Bhrkutí Déví]] (mezi [[Tibeťan]]y známá jako ''Balza'', „nepálská princezna“). Nepálský král se sňatkem souhlasil a tak se Brkutí Déví začala chystat na cestu do GampövaSongcän Gampova sídelního města [[Lhasa|Lhasy]]. Mimo jiné si s sebou do vzala sochu Buddhy [[Akšóbhja|Akšóbhji]].<ref>Žagabpa, 36–37.</ref> Podle [[Karel Werner|Karla Wernera]] však není existence Bhrkutí Déví podložena spolehlivými zdroji a spíše se jedná o legendární než o historickou postavu.<ref name="W611">Werner, 611.</ref>

V následujících letech se SöngcanSongcän GampöGampo začal ucházet o další ženu, [[Čína|čínskou]] princeznu [[Wen-čcheng]] (známá též jako jako ''Gjaza'', „čínská princezna“), vnučku tchangkého císaře [[Tchaj-cung]]a. O její ruku se však SöngcanSongcän GampöGampo utkal nejdříve s turkickým vládcem Thokikim a poté i se samotným čínským císařem. Tibetská armáda však čítala na 200&nbsp;000 mužů a porazila jak turkickou armádu, tak vojska čínského císaře. Ten se proto podvolil GampövěSongcän Gampově vůli a poslal Wen-čccheng do Lhasy. Stejně jako Bhrkutí Déví, i čínská princezna si s sebou přinesla sochu Buddhy, ne však Akšóbhji, ale Šákjamuniho.<ref name="Ž37">Žagabpa, 37.</ref> Wen-čcheng měla být vtělením [[Tára|Táry]],<ref>{{citace monografie | jméno = Donald S | příjmení = Lopez | odkaz na autora = Donald S. Lopez jr. | titul = Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením | překladatelé = Lenka Borecká | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2001 | strany = 73 | isbn = 80-86598-54-3 }}</ref> oblíbené ženské [[bódhisattva|bódhisattvy]]. Právě tyto dvě princezny měly do Tibetu poprvé přinést buddhismus.

Podle tradičního podání buddhismus přijal díky vlivu svých žen i SöngcanSongcän GampöGampo. Zavrhl tak [[bön]], který byl tehdy v Tibetu velmi rozšířen. Songcän Gampův krok byl založen spíše na pragmaticko-politických důvodech, než na vnitřním obrácení.<ref name="W611"/>

Během GampövySongcän Gampovy vlády byla do [[Indie]] vyslána skupina šestnácti učenců vedená [[Sambhóta|Sambhótou]], aby tam studovala [[sanskrt]] a indická písma. Zpět do Tibetu se navrátil jen Sambhóta, který pak na základě svých znalostí písem [[gupta]] a [[brahmí]] sestrojil [[tibetské písmo]].<ref name="Ž37"/> SöngcanSongcän GampöGampo podnikl i několik válečných výprav. Jeho armáda měla svést vítěznou bitvu i s indickým panovníkem Ardžunou, nástupcem krále [[Harša|Harši]], avšak indické prameny se o této bitvě nezmiňují.<ref>Žagabpa, 39.</ref>

Není přesně jisté, na co SöngcanSongcän GampüGampo zemřel. Je možné, že podlehl blíže neobjasněné epidemii v místě zvaném Phänpo. Jeho hrob se nachází v Čhonggjä v údolí řeky [[Brahmaputra|Jarlung]].<ref>Žagabpa, 39–40.</ref>