Kronika trojánská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek |
- neověřeno, + reference |
||
Řádek 1:
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|thumb|Stránka z Kroniky trojánské]]
'''Kronika Trojánská''' je jedna z nejstarších dochovaných [[inkunábule|inkunábulí]] v [[čeština|češtině]].
Řádek 5 ⟶ 4:
Jedná se o překlad [[latina|latinského]] díla [[Historia Troiana]] jež sepsal roku [[1287]] [[Quidon de Column]]; kniha románovým způsobem zpracovává námět dobytí [[Trója|Troje]].
Tento prvotisk byl zhotoven v druhé polovině [[15. století]] v [[Plzeň|Plzni]]; tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok [[1468]]; toto datum nese i ručně psaná předloha pro sazbu. Je však možné, že ve skutečnosti je dílo až o 10 let mladší. Kronika trojánská byla tradičně považována za nejstarší tištěnou českou knihu, tou však může být i [[Statuta Arnošta z Pardubic]] (''Statuta provinicialia Arnesti'') z roku [[1476]]<ref>Voit, Petr: Encyklopedie knihy. Praha 2006, s. 501-503; podrobná argumentace Urbánková, Emma: Nejstarší prvotisky českého původu, In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (ed. Šmahel, František). Academia, Praha 1970, s. 15-59.</ref>. Druhého vydání se Kronika trojánská dočkala roku [[1488]] kdy vyšla v [[Praha|Praze]]. Do dnešního dne se dochovaly 3 exempláře původního vydání Kroniky trojánské.
Po stránce typologické prvotisk není jednotným dílem. Tiskař narážel na různé technologické nedostatky a překážky tiskárny. Je použito nejednotné gotické písmo, tzv. česká [[bastarda]], které bylo ulito podle dobových rukopisných tvarů. Pro iniciálky byly použity [[dřevořez]]né vzory. V sazbě je použito celkem 99 malých a 32 velkých [[litera|liter]]. Tehdejší způsob [[knihtisk]]u, kdy pevnost vazby byla podporována provlékáním každé kuželky písma drátem nebo motouzem, měl nemalý vliv na špatné postavení písmen i na hojné ulamování akcentů, které při slepování vazby trpěly nejvíce. V kronice není užita délka hlásek ani česká interpunkce (jen [[tečka (interpunkce)|tečky]], [[dvojtečka|dvojtečky]] a rozdělovací znaménka, dělení slov však nedodržuje pravidla). Není užita signatura. Dále jsou v kronice znaménka důležitá pro badatele v dějinách knihtisku, protože určují místa tisku. Stejný znak je použitý i ve Statutě Arnošta z Pardubic vydané v Plzni; podle toho lze usoudit, že kronika vyšla též v Plzni. Obsahuje řadu tiskových chyb, které nasvědčují, že sazba neprošla korekturou.
==Reference==
<references/>
[[Kategorie:Knihy 15. století]]
| |||