Dirichletův princip: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m čárky
m pomlčka
Řádek 1:
'''Dirichletův princip''' (někdy také označovaný jako '''zásuvkový princip''', '''přihrádkový princip''' nebo '''princip holubníku''') je matematické tvrzení tematicky patřící do oboru [[teorie množin]], případně [[Nekonečná kombinatorika|nekonečné kombinatoriky]]. Jeho nejjednodušší, „populární“ znění se dá formulovat např. tak, že pokud umístíme ''m'' předmětů do ''n'' přihrádek (''m'', ''n'' jsou [[přirozené číslo|přirozená čísla]]), kde ''m'' > ''n'', pak bude existovat alespoň jedna přihrádka ve které budou alespoň dva předměty. Umístíme-li tedy například deset holubů (''m'' = 10) do devíti holubníků (''n'' = 9), pak v alespoň jednom holubníku musí být alespoň dva holubi. V jeho silnější verzi pak můžeme říct, že pokud umístíme ''kn+1'' předmětů do ''n'' přihrádek, pak v alespoň jedné přihrádce bude alespoň ''k+1'' předmětů (pro 19 holubů a devět přihrádek bude existovat alespoň jedna, v které budou alespoň 3 holubi). Tato jednoduchá tvrzení jsou poté dále zobecněna a formálněji definována – viz níže.
 
Ačkoliv tento samozřejmý princip byl používán již dříve, za prvního, kdo ho užíval vědomě k dokazování složitějších tvrzení, je považován německý matematik [[Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet]] (1805-18591805–1859). Ten jej jako první výslovně uvedl v roce 1834 pod názvem ''Schubfachprinzip'' (zásuvkový princip). Pod označením zásuvkový princip (''principio dei cassetti'') je dodnes používán např. v [[italština|italštině]]. V [[angličtina|angličtině]] se používá zejména označení ''pigeonhole principle'' (princip holubníku), v dalších jazycích (např. v [[ruština|ruštině]]) pak Dirichletův princip.
 
== Příklady ==