Břežské knížectví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mapa |
wikilink |
||
Řádek 3:
'''Břežské knížectví''' (polsky ''Księstwo Brzeskie'', německy ''Fürstentum Brieg'') bylo jedním ze [[Slezská knížectví|slezských knížectví]], které se nacházelo v Dolním [[Slezsko|Slezsku]]. Jeho hlavním městem byl Břeh (nyní Brzeg).
Knížectví vzniklo roku 1311 při dělení [[Lehnické knížectví|Lehnického knížectví]] a už roku 1329 se poddalo Českému království a patřilo k zemím Koruny české. Knížectví vládla větev slezských [[Piastovci|Piastovců]] a to až do roku 1675. Roku 1419 bylo znovusjednoceno s Lehnickým knížectvím, poté se znovu oddělilo a sjednotilo se s Lehnickem roku 1669. Bylo součástí posledního [[Autonomie|autonomního]] slezského knížectví Lehnicko - [[Volovsko]] - Břežského až do smrti posledního Piastovce Jiřího IV. Viléma roku 1675. Po jeho smrti knížectví přímo vládli čeští králové z rodu Habsburků.
Roku 1537 uzavřel břežský kníže Bedřich II. smlouvu s [[Braniborsko|braniborským]] [[Kurfiřt|kurfiřtem]] Jáchymem II. dědickou smlouvu, podle níž mělo knížectví v případě vymření Piastovců připadnout [[Hohenzollernové|Hohenzollernům]]. Po smrti Jiřího IV. Viléma ovšem Habsburkové odmítli uznat platnost této smlouvy a knížectví vládli sami. Ovšem roku 1740 tuto smlouvu použil jako záminku [[Fridrich II. Veliký]] pro vpád do Slezska během [[Války o rakouské dědictví|válek o dědictví rakouské]].
| |||