|
== Zastupování ==
V každé lidské společnosti hrají významenouvýznamnou roli různé skupiny, spojené například původem (etnické skupiny), určitými vlastnostmi (například pohlavím), členstvím (ve [[spolek (právo)|spolku]], v [[klub]]u, v [[politická strana|politické straně]]) nebo [[občanství]]m, ale také společnými cíli a zájmy (zájmové skupiny). Pokud chce ovšem taková skupina vystupovat, jednat a něco prosazovat, musí mít nějakou reprezentaci, která za ni hovoří, vyjednává a podobně. Reprezentace se liší podle míry formalizace skupiny, podle toho, jak chce vystupovat, i podle její velikosti, stálosti a soudržnosti.
U skupin vzniklých nahodile a příležitostně (cestující v auobusuautobusu) se takové reprezentace ujímají lidé z vlastní vůle, pokud chtějí vyjednávat z řidičem, řešit nějaký spor a podobně. U skupin trvalejší povahy, které však nejsou [[instituce]]mi a [[právnická osoba|právnickými osobami]], vzniká reprezentace podobně, musí si však získat aspoň neformální podporu a důvěru skupiny. Například neformální reprezentaci [[České národní obrození|národního obrození]] tvořili čeští vzdělanci, vědci a spisovatelé. Zastupovali národ, který však neměl přesně vymezené členství a teprve si vytvářel své instituce.
Jakmile se skupina formalizuje, případně stává institucí (spolek, klub, církev a podobně), musí se na prvním místě formalizovat její reprezentace. Ta je určena [[stanovy|stanovami]] (ve státě [[ústava|ústavou]]) a může být dědičná, někým jmenovaná anebo dnes nejčastěji volená. Pro platnou volbu je však nutné, aby se formalizovalo i členství ve skupině (občanství ve státě).
|
