Přírodní park Jistebnická vrchovina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opravy odkazů |
typo, linky, doplnění o středočeskou část |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Javorová skála 2.jpg|thumb|Pohled z Javorové skály na severovýchod]]
'''Přírodní park Jistebnická vrchovina''' dosahuje rozlohy 107,7 km2, nachází se ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností [[Tábor]] a [[Milevsko]]. Leží v obvodu územní působnosti obcí [[Nadějkov]], [[Jistebnice]], [[Borotín (okres Tábor)|Borotín u Tábora]], [[Přeštěnice]], [[Zhoř (okres Písek)|Zhoř u Milevska]] a [[Chyšky]]. Přírodní park zahrnuje katastrální území Brtec, Cunkov, Chlístov u Nadějkova, Chlum u Jistebnice, Chyšky, Kamnná Lhota u Borotína, Květuš, Libenice u Tábora, Mezný, Modlíkov, Nadějkov, Nosetín, Orlov u Jistebnice, Petříkovice, Plechov, Podchyšská Lhota, Ratiboř a Starcova Lhota. Zasahuje do části katastrálních území Blehov, Branišovice u Ratiboře, Borotín u Tábora, Jistebnice, Pikov, Přeštěnice, Rozhozov, Zhoř u Milevska a Zvěstonín.▼
'''Přírodní park Jistebnická vrchovina''' je chráněné území, které bylo vyhlášeno postupně v [[Jihočeský kraj|Jihočeském]] a [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Byl zřízen na ochranu členité kopcovité krajiny, kde se střídají pole, louky a lesíky a kde se vyskytuje množství malých vodních ploch a toků. V krajině vzniklé dlouhodobým tradičním hospodařením zůstává hlavní aktivitou extenzivní zemědělství. Kulturní krajina s vyváženou mozaikou krajinných segmentů s poměrně malou dotčeností masové rekreace a průmyslu, vysoká biodiverzita s velkým turistickým potenciálem. Posláním přírodního parku Jistebnická vrchovina je zachovat krajinný ráz s významnými přírodním a estetickými hodnotami, nenarušit historické hodnoty osídlení a krajinnou architekturu. Nejvyšším vrcholkem Jistebnické vrchoviny je [[Javorová skála]], nejvyšší bod Táborska - 722,6 m n. m.
== Vymezení ==
Hranice přírodního parku je vymezena takto: z hranice Jihočeského krajie po hranici katastrálního území obce Borotín do sídla Nový Kostelec, pak po silnici III. třídy č. 12010 přes Kostelec a Ludvíkov smětem k Jistabnici, od rabníka Tisovský po zpevněné cestě na silnici II. třídy č. 123. Jistebnicí prochází po této silnici a dále po ní pokračuje do sídla Zvěstonín. Dále po místní komunikaci, účelové komunikaci a zpevněné cestě přes Phoří do sídla Brtec. Z Brtece pak po cestě jižním smětem na hranici okresu Tábor. Dále pokračuje severovýchodně a severně po hranici okresu Táboraž k hranici katastrálního území Střítěž. Dále po hranici katastrálního území Střítěž a Vlksice až na silnici III. třídy č 12128, a po této silnici až do Přeštěnic. Z Přeštěnic severním směrem po zpevněné cestě směrem k Blehovu na křižovatku se silnicí II. třídy č. 121, z této křižovatky pak po silnici III. třídy č. 10538 až na křižovatku se silnicí II. třídy č 105. Po této silnici dále severně na hranici kraje. Poté zhruba východním směrem po hranici kraje až po hranici katastrálního území Borotín. ▼
=== Jihočeská část ===
Na území Jihočeského kraje dosahuje rozlohy 107,7 km² a nachází se ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností [[Tábor]] a [[Milevsko]]. Byl zřízen Okresním úřadem Tábor dne [[14. prosinec|14. prosince]] [[1994]] a potvrzen nařízením [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] ze dne [[19. říjen|19. října]] [[2004]], kdy k němu bylo přičleněno území [[okres Písek|okresu Písek]].
▲
▲Hranice přírodního parku je vymezena takto: z hranice Jihočeského
=== Středočeská část ===
Přírodní park Jistebnická vrchovina v [[okres Benešov|okrese Benešov]] vznikl vyhláškou OkÚ Benešov ze dne [[10. září]] [[1996]]. Navázal na již existující přírodní park Jistebnická vrchovina v okrese Tábor. Výměra přírodního parku na území benešovského okresu je 45 km². Rozkládá se v [[Sedlec-Prčice|Sedlecko-prčické]] kotlině, která se od konce [[19. století]] nazývá „''Český Merán''“.
{{Pahýl - Česko}}
{{Přírodní parky v Jihočeském kraji}}
Řádek 13 ⟶ 20:
[[Kategorie:Okres Tábor]]
[[Kategorie:Okres Písek]]
[[Kategorie:Okres Benešov]]
| |||