Pruský král: Porovnání verzí

Přidáno 1 467 bajtů ,  před 13 lety
+ něco z knihy dějiny Pruska
m (zdroj: seznam pruských králů, brnaiborských markrabat, atd... kniha dějiny Pruska)
(+ něco z knihy dějiny Pruska)
== Vznik Pruského království ==
 
Dostavadní braniborský [[kurfiřt]] a pruský vévoda [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] se prohlásil, se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]]. Souhlas [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře získal korunním traktátem [[16. listopad]]u [[1700]] za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, uznání císaře povýšení pruského vévodství na, které jako suverenní stát nepatřilo do [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]] na království.
 
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu [[Spojené království|Spojeného království]] v roce [[1714]] a saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže.
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] v [[Kaliningrad|Königsbergu]], při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.
 
Ale jelikož území [[Prusy Královské|Prus královských]] (pozdější Západní Prusko), ovládalo stále [[Polsko]] tak se nemohl [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] titulovat jak je běžné ''pruský král'' (König von Preußen), ale ''král v Prusku'' (König in Preußen).
V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko).
 
[[FridrichKorunovaci I.předcházelo Pruský|Fridrichzaložení III.]]Řádu byl v okázalé ceremonii korunovánČerné orlice. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován v [[Kaliningrad|Königsbergu]], při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.
 
V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] se tedy již titululoval jako „pruský král“.
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřství.
 
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřství čímž skončila personální unie Braniborska a Pruska.
 
Po sjednocení německa roku [[1871]] se pruští králové stali dědičnými císaři německými.
 
== Seznam Pruských králů ==
=== Králové v Prusku ===
 
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]]: [[1701]] - ''[[1713'']]
 
[[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I. ''Král voják'']]: [[1713]] - [[1740]]
*[[Německé císařství]]
 
[[Kategorie:Braniborská markrabata|*]]
[[Kategorie:Braniborští kurfiřti|*]]
[[Kategorie:Prusko]]