Pruský král: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m zdroj: seznam pruských králů, brnaiborských markrabat, atd... kniha dějiny Pruska |
+ něco z knihy dějiny Pruska |
||
Řádek 6:
== Vznik Pruského království ==
Dostavadní braniborský [[kurfiřt]] a pruský vévoda [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] se prohlásil, se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]]. Souhlas [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře získal korunním traktátem [[16. listopad]]u [[1700]] za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, uznání císaře povýšení pruského vévodství na, které jako suverenní stát nepatřilo do [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]] na království.
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu [[Spojené království|Spojeného království]] v roce [[1714]] a saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže.
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] v [[Kaliningrad|Königsbergu]], při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.▼
Ale jelikož území [[Prusy Královské|Prus královských]] (pozdější Západní Prusko), ovládalo stále [[Polsko]] tak se nemohl [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] titulovat jak je běžné ''pruský král'' (König von Preußen), ale ''král v Prusku'' (König in Preußen).
V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). ▼
▲
▲V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] se tedy již titululoval jako „pruský král“.
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřství.▼
▲Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřství čímž skončila personální unie Braniborska a Pruska.
Po sjednocení německa roku [[1871]] se pruští králové stali dědičnými císaři německými.
== Seznam Pruských králů ==
Řádek 20 ⟶ 25:
=== Králové v Prusku ===
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]]: [[1701]] -
[[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I. ''Král voják'']]: [[1713]] - [[1740]]
Řádek 52 ⟶ 57:
*[[Německé císařství]]
[[Kategorie:Braniborští kurfiřti|*]]
[[Kategorie:Prusko]]
| |||